Sim Kwon-ho

Sim Kwon-ho je korejské jméno, v němž Sim je příjmení.
Sim Kwon-ho
Osobní informace
Rodné jméno심권호
Datum narození10. prosince 1972 (50 let)
Místo narozeníSongnam, Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea
StátJižní Korea
Sportovní informace
KlubSeongnam Mun-won junghaggyo (zš klub)
Seoul cheyuk godeunghaggyo (sš klub)
Han'guk cheyuk daehakgyo (uni. klub)
Korea Land and Housing Corporation (prof.)
Taereung NTC (vrch.)
TrenéřiPang Te-tu (방대두) (osob., vrch.)
Kim Jong-nam (김영남) (repr. OG96)
Ju Jong-te (유영태) (repr. OG00)
Kategorielehká váha
Zápasnický stylřecko-římský styl, volný styl
Účast na LOH1996, 2000
Údaje v infoboxu aktuální k listopadu 2018
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zápas na LOH
zlatoLOH 1996 Atlantař.-ř. −48 kg
zlatoLOH 2000 Sydneyř.-ř. −54 kg
Mistrovství světa v zápasu řecko-římském
bronzMS 1993 Stockholmpapírová váha
zlatoMS 1995 Prahapapírová váha
zlatoMS 1998 Gävlemuší váha
Korejský název
Hangul심권호
Populární přepisSim Kwon-ho
Shim Kwon-ho
Revidovaný přepisSim Gwon-ho
McCune-ReischauerSim Kwŏn-ho
Český odborný přepisSim Kwŏn-ho
Český populární přepisSim Kwon-ho

Sim Kwon-ho (* 10. prosince 1972 Songnam) je bývalý jihokorejský zápasníkklasik, olympijský vítěz z roku 1996 a 2000.

Sportovní kariéra

Od pěti let se věnoval v rodném Songnamu korejskému bojovému umění taekwondo.[1] S olympijským zápase se seznámil ve 13 letech na druhém stupni základní školy Mun-won. Jako většina mladých Korejců se nejprve věnoval volnému stylu, ve kterém pokračoval i na soulské střední sportovní škole.[2] Na zápas řecko-římský se přeorientoval počátkem devadesátých let, když se během studií na Soulské národní sportovní univerzitě dostal do tréninkové skupiny Pang Te-tua. V jihokorejské klasické reprezentaci se pohyboval od konce roku 1991 ve váze do 48 kg. V roce 1992 dostal v jihokorejské olympijské nominaci na olympijské hry v Barceloně přednost úřadující mistr světa Kwon Tok-jong.

Od roku 1995 byl členem profesionálního týmu jihokorejské developerské společnosti Land and Housing. V roce 1996 startoval na olympijských hrách v Atlantě jako úřadující mistr světa a Asie. Ve druhém kole porazil po prodloužení Zafara Gulijeva z Ruska těsně 2:1 na technické body a později ve finále se utkal s Alexandrem Pavlovem z Běloruska. Minutu před koncem finálového zápasu dostal výhodu v parteru, při které soupeře přetočil a ujal se vedení 2:0 na technické body. Protože šlo o malý bodový zisk, zápas pokračoval po uplynutí hrací doby prodloužením. Po minutě prodloužení poslal rozhodčí pasivního soupeře do pokleku (parteru), po kterém zápas rozhodl druhým přetočením. Vítězstvím 4:0 na technické body získal zlatou olympijskou medaili.

Od roku 1997 Mezinárodní zápasnická federace zrušila jeho původní váhovou kategorii do 48 kg, a proto přestoupil do tehdy nejnižší možné kategorie do 54 kg. V této váze měl doma silnou konkurenci v Ha Te-jonovi, kterého v roce 2000 při korejské olympijské nominaci porazil a startoval na olympijských hrách v Sydney. V úvodním kole základní skupiny porazil na technickou převahu zraněného Poláka Dariusze Jabłońského. V zápase o první místo a postup ze skupiny se však s Kazachem Rakymdžanem Asembekovem trápil a za nerozhodného stavu 2:2 na technické body vyhrál po prodloužení na pomocná kritéria – pasivita 1:3. Ve čtvrtfinále porazil Alfreda Ter-Mkrtčjana z Německa těsně 6:4 na technické body, ale v semifinále v korejském derby s Kang Yong-kjunem poprvé v turnaji potvrdil formu z přípravy vítězstvím před časovým limitem na technickou převahu. K cestě ke druhé zlaté olympijské medaili ho potom finále nezastavil Kubánec Lázaro Rivas, kterého porazil jednoznačně 8:0 na technické body. Po olympijských hrách se rozloučil se zápasnickou žíněnkou. V roce 2003 avizoval návrat s cílem získat třetí zlatou olympijskou medaili, ale tento záměr nedotáhl do konce.[3] Věnuje se trenérské práci a pro korejskou televizi pravidelně spolukomentuje přenosy ze zápasnických soutěží.

Výsledky

Turnaj199219931994199519961997199819992000
202122232425262728
-48-54
Olympijské hry1.1.
Mistrovství světa3.1.1.
Asijské hry1.1.
Mistrovství Asie3.2.1.1.?1.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of Romania (1965-1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of Romania (1965–1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Olympic flag.svg
Olympijská vlajka
Flag of South Korea (1984–1997).svg
Flag of South Korea from 21 February 1984 to 15 October 1997, when the exact colors were specified into their shades.
Flag of the USSR (1936-1955).svg
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
Flag of Japan (1870–1999).svg
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
Flag of Bulgaria (1971-1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of Bulgaria (1971–1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of South Korea (1997–2011).svg
Flag of South Korea from October 1997 to May 2011. In May 2011, the exact colors were specified into their current shades.
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Romania (1952–1965).svg

Flag of Romania (24 September 1952 - 21 August 1965)

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of Bulgaria (1967–1971).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1968-1971). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1968