Simca

Simca
Logo
Základní údaje
Právní forma	anonymní společnost
Datum založení	1934
Datum zániku	1980
Zakladatel	Fiat
Adresa sídla	Nanterre, Francie
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	automobilový průmysl
Produkty	automobil
Mateřská společnost	Chrysler Europe
Majitel	Fiat
Dceřiná společnost	Simca do Brasil
Některá data mohou pocházet z datové položky.

SIMCA (Société Industrielle de Mécanique et Carrosserie Automobile) byla francouzská automobilka založená v listopadu 1934 společností FIAT. Zprvu vyráběla licenčně vozy Fiat pro francouzský trh, od roku 1945 i vlastní typy. V roce 1970 se stala dceřinou společností Chrysler Europe. V roce 1979 ji převzal Peugeot a roku 1980 přestal značku používat.

V některých zemích se vozy Simca prodávaly pod jinou značkou, ve Spojeném království například Simca 1307 jako Chrysler Alpine nebo Simca Horizon jako Chrysler Horizon.

Simca 1100 byl po nějaký čas nejprodávanější vůz Francie. Simca 1307 získal titul Evropské auto roku 1976, model Horizon Evropské auto roku 1979.

Historie

V roce 1926 vznikla SAFAF (Société Anonyme Française des Automobiles FIAT, Francouzská společnost s ručením omezeným Automobilky FIAT), pobočka zodpovědná za prodej ve Francii. Nahradila malou pařížskou garáž, která byla od roku 1907 výhradním zástupcem FIAT ve Francii.

Velká hospodářská krize v roce 1929 způsobila pokles světové průmyslové výroby následovaný protekcionismem všech států. Francouzské celní bariéry byly přespříliš silné, i vozy montované z dovážených dílů byly předražené. Ital Henri Théodore Pigozzi, který si při organizování francouzské sítě pofrancouzštil křestní jména, přesvědčil akcionáře FIAT k výrobě vozů přímo ve Francii.

Přeznačená SAFAF (Société Anonyme française pour la fabrication en France des Automobiles FIAT, Francouzská společnost s ručením omezeným na výrobu automobilů FIAT ve Francii) začala 10. dubna 1932 z dílů zhotovených malou sítí francouzských dodavatelů montovat vůz nižší střední třídy Fiat 508 označený SAFAF 6CV s nápisem „Made in France“ (vyrobeno ve Francii). V létě 1934 přidala vůz vyšší střední třídy 11CV, dvojníka Fiatu 518.

SAFAF 6CV se dobře prodával a vedl k založení továrny vyrábějící ve Francii velkosériově vozy Fiat pro francouzský trh. 2. listopadu 1934 vznikla SIMCA (Société Industrielle de Mécanique et Carrosserie Automobile, Průmyslová společnost mechaniky a automobilových karoserií). Pigozzi ji vedl až do roku 1963.

Předválečná výroba

První typy měly označení Simca-Fiat 6CV a Simca-Fiat 11CV. V roce 1936 na trh uvedený dvojník malého vozu Fiat Topolino už měl jednoduché označení Simca 5. Model Simca 8 uvedený v roce 1937 byl dvojník Fiatu 508C.

Moderní výrobní technologie, reklama a dostupnost udělaly rychle ze Simky čtvrtého největšího výrobce vozů ve Francii. V polovině roku 1938 se ve znaku SIMCA objevila stylizovaná vlaštovka symbolizující odvázání od italského fašismu.

Německá okupace

Během války byla SIMCA vnímána spíše jako italská společnost a na rozdíl od francouzských nebyla tolik omezována. Na rozdíl od továren Citroën, Peugeot, Renault nebo Ford nemusela do roku 1943 vyrábět vojenskou techniku ​​pro německou armádu. Po přechodu Německa na totální válku sloužila k údržbě vojenských vozidel a výrobě nejrůznějších dílů, zejména komponent Sd.Kfz. 2.

Poválečné období

Malý strategický význam ochránil továrnu před bombardováním. Osvobození roku 1944 obnovilo výrobu předválečných typů Simca 5 a Simca 8. Díky vysokým prodejům SIMCA postupně pohlcovala místní menší výrobce. Renault byl začátkem roku 1945 znárodněn. Simca 6, zdokonalená Simca 5 uvedená v roce 1947, nemohla konkurovat malému vozu Renault 4 CV se čtyřmi skutečnými sedadly a čtyřmi dveřmi. Prodával se za nižší cenu stanovenou vládou. SIMCA se zaměřila na větší vozy.

Francouzská ekonomika byla po válce v bídném stavu a vláda tlačila na automobilky, aby maximalizovaly export. Během roku 1947 vyvezla SIMCA 70 % výroby a zařadila se za Citroën (92 %), Renault (90 %), Peugeot (87 %) a Ford France (83 %), přestože nemohla konkurovat svému hlavnímu akcionáři FIAT na italském trhu.

(c) Xabi Rome-Hérault, CC BY 3.0

S pomocí Marshallova plánu FIAT a SIMCA zkonstruovaly moderní vůz nižší střední třídy uvedený na trh na jaře 1950 jako Fiat 1400. A na jaře 1951 jako Simca 9 Aronde, která měla označení první "skutečná" Simca, protože dostala jiný motor i karoserii než Fiat 1400. Zaznamenala obrovský úspěch a vyráběla se až do roku 1964. Pro rozšíření výroby odkoupila SIMCA francouzský Ford vyrábějící hltavé vozy s motory V8. Byly nevhodné pro francouzský trh s vysoce zdaněnými velkoobjemovými jednotkami. Ford vyrovnáním získal 15% podíl společnosti SIMCA.

Převzetím Fordu získala SIMCA nově navržený menší, "evropštější" vůz vyšší střední třídy Ford Vedette s motorem V8. Přepracovala karoserii a vyráběla ho s označením Simca Vedette. Zejména na nefrankofonních trzích byl ovšem stále prodáván se značkou Ford. Srovnatelná konkurence vozů Peugeot 403, poté Peugeot 404, postavená na tradici bez oslňování ani vozů Citroën DS velmi technicky vyspělých s pohonem předních kol zaměřených na budoucnost než na prestiž, oslovovala velmi odlišné zákazníky a nebyla příliš velká. Zvláště když Francie bohatla a o vůz vyšší střední třídy Renault Frégate neměli ti, co si takový vůz mohli dovolit zájem kvůli rychlému znárodnění podniku ihned po překvapivé smrti Louise Renaulta v poválečné vazbě.

V USA prodávala SIMCA coby první francouzská automobilka vozy ve vlastních prodejnách. Přestože Simca Vedette odpovídala vkusu Američanů, s málo provozovnami a nedostatečným marketingem se jich mnoho neprodalo.

Nedostatek ropy způsobený suezskou krizí následovala ve Francii přirážka na středně objemová auta a konec významných prodejů Vedette. Simca Ariane jako náhrada převzala těžkou karoserii Vedette a sice temperamentní, ovšem příliš slabý motor Aronde. Vlivem nových daní přejal pozice Simky a Peugeotu Citroën DS. Měl také slabý motor, aerodynamický tvar však nebránil vyšší provozní rychlosti.

V roce 1958 byla pro zvýšení prodeje v USA zahájena spolupráce s Chryslerem. Odkoupil 15 % podíl společnosti od Fordu a 10 % od FIATu, zatímco SIMCA Talbot pro zvýšení výrobních kapacit. V roce 1959 vyrobila více vozů než Peugeot nebo Citroën, stále ale mnohem méně nežli Renault.

Pro nabídku nevhodných vozů nezískala SIMCA, která byla na silném trhu USA prodávana v síti Chrysler oblibu. Americké investice však umožnily v reakci na Suezskou krizi od roku 1961 výrobu malého čtyřdveřového vozu Simca 1000 velmi podobnému Renaultu 8, ale odvozenému z Fiatu 850. Měl velký úspěch a vyráběl se až do roku 1978.

Giorgetto Giugiaro vytvořil na jeho základě 2+2 místné kupé Simca 1000S/1200S Coupe, které po premiéře na autosalonu v Ženevě v březnu 1962 vyráběl Bertone, jeho tehdejší zaměstnavatel. Inspirovalo Škodu 110 R.

Výroba Vedette byla ukončena roku 1961.

V prosinci 1962 zvýšil Chrysler podíl v Simce na 63 % koupí dalších akcií od FIATu, který vytvářel vlastní francouzskou prodejní síť při vznikajícím společném trhu EU. Se společností Citroën ještě připravoval malý vůz, z něhož se vyvinul Oltcit, a nechtěl být obviňován ze snahy získat kontrolu nad francouzským autoprůmyslem.

V roce 1963 uvedení nástupci Aronde/Ariane, elegantní vozy střední třídy Simca 1300/1500 klasické koncepce nezaznamenaly na domácím trhu velký úspěch. Příliš nepomohl v roce 1966 ani facelift Simca 1301/1501, přesto se vyráběly do poloviny roku 1976, export tvořil cca 40 %.

Roku 1967 uvedená Simca 1100 s pohonem předních kol a pětidveřovou karoserií hatchback patřila do nižší střední třídy, zpětně se řadí mezi evropské kompaktní vozy. Zaznamenala další výrazný úspěch, v roce 1972 byla nejprodávanějším vozem ve Francii. V obrovských sériích se vyráběla až do roku 1981. Vycházela ze studie, na níž Autobianchi, dceřiná společnost FIAT, od roku 1964 vyráběla typ Primula.

SIMCA tak současně vyráběla vozy klasické koncepce, s motorem vzadu i předním pohonem.

V červenci 1970 byla SIMCA po odkupu zbytku akcií od FIATu přejmenována na Chrysler France. Na stávajících modelech se její značka zachovala až do roku 1980.

V říjnu 1970 se představily sedany vyšší střední třídy Chrysler 160, 160 GT a 180 klasické koncepce, kterými Chrysler spojil evropskou výrobu. Karoserii navrhlo Chrysler United Kingdom (dříve Roots) a motory SIMCA, která vozy také vyráběla. V únoru 1973 k nim přibyl Chrysler 2L. Ve státech původu se moc neprodávaly, Francouzům citlivým na národní symboly vadila změna značky, Britům maloobjemové motory vyhovující francouzskému zdanění. Většina se vyvezla, velmi často do méně náročných zemí.

Vůz střední třídy Simca 1307/1308, který v roce 1975 nahradil řadu 1301/1501, byl posledním úspěchem značky. Moderní liftback s pohonem předních kol představoval jeden z prvních takových vozů střední třídy a byl zvolen "Evropským autem roku 1976". V některých zemích se prodával pod jinou značkou.

Důsledkem ropné krize 1973 a nevhodné marketingové strategie bojoval Chrysler v USA o přežití. V srpnu 1978 musel prodat všechny evropské dceřiné společnosti: Chrysler France, Chrysler United Kingdom a Chrysler España (dříve Barreiros). Pod tlakem a s pomocí francouzské vlády převzal Simku Peugeot. Poprvé v historii se stala 100% francouzskou.

V září 1978 uvedená Simca Horizon měla podvozkovou platformu Simca 1100. Vyvíjena byla coby celosvětový vůz koncernu Chrysler a stala se "Autem roku 1979". V některých zemích se opět prodávala pod odlišnou značkou.

Peugeot Société Anonyme nahradil název SIMCA a jméno Chrysler, které nesměl používat jediným označením Talbot od července 1979 – Francouzi i Briti jej měli považovat za národní. Vůz vyšší střední třídy Talbot Tagora klasické koncepce, nástupce Chryslerů 160, 180 a 2L, se vyráběl od poloviny roku 1980 do začátku roku 1983. Kvůli další ropné krizi následované ekonomickou recesí však nesplnil prodejní očekávání a Talbot zanikl v roce 1986. Vůz nižší střední třídy Talbot Arizona, připravený nástupce Horizonu, se už představil jako Peugeot 309 v říjnu 1985. Dnes se v bývalých továrnách SIMCA vyrábí Peugeoty, Citroëny a luxusní sportovní vozy DS.

Modely na české wikipedii

• Simca 1000
• Simca 1100
• Simca Aronde
• Talbot Horizon

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Simca na Wikimedia Commons