Simchat Tóra
| Simchat Tóra | |
|---|---|
.jpg) | |
| Oficiální název | hebrejsky: שמחת תורה |
| Slavený | v judaismu, Židy |
| Druh | židovský |
| Význam a smysl | Ukončení ročního cyklu čtení Tóry |
| Začátek | 22. (v diaspoře 23.) den měsíce tišri |
| Rok 2022 | |
| Rok 2023 | |
| Rok 2024 | |
| Zvyky a tradice | tanec se svitky Tóry |
| Souvisí s | Sukot, Šmini aceret |
Simchat Tóra (hebrejsky שמחת תורה, Radost z Tóry) je židovský svátek, jenž se slaví po skončení svátku Sukot a připadá na něj ukončení ročního cyklu čtení z Tóry a zahájení nového. V Izraeli připadá na 22. tišri společně se Šmini aceret, v diaspoře se slaví o den později, 23. tišri, a je vlastně druhým dnem Šmini aceret.
Večerní liturgie
Večer na Simchat Tóra již probíhá obecné veselí – po skončení večerní modlitby jsou všechny svitky Tóry, které jsou v synagoze k dispozici, vyneseny ze schrány a probíhají tzv. hakafot: členové obce nebo přítomní uchopí po jednom svitku Tóry a za zpěvu slov „Anenu be-jom korenu“ („Odpověz nám v den, kdy voláme!“) a dalších písní obcházejí bimu v synagoze. Hakafot je celkem sedm, každá je zahájena a ukončena společnou modlitbou, odkazující se k jednomu ze sedmi nebeský hostů Abrhámovi, Izákovi, Jákobovi, Mojžíšovi, Áronovi, Josefovi a Davidovi tzv. ušpizin.[1]
Po skončení hakafot se čte z Tóry; Simchat Tóra je jediný den, kdy se Tóra čte i večer. Obvykle se čte část posledního oddílu „Ve-zot ha-bracha“, který uzavírá knihu Deuteronomium.
Ranní liturgie
Ranní bohoslužba začíná modlitbou se sváteční amidou a celým halelem. Poté se opakují hakafot podobným způsobem, jako probíhaly večer. V některých obcích jsou svitky vyneseny ven před synagogu a tančí se s nimi v ulicích.
Čtení z Tóry
Po skončení hakafot se opět čte z Tóry. Simchat Tóra je jediný svátek, kdy se čte ze tří svitků. Z prvního svitku se čte celý poslední týdenní oddíl „Ve-zot ha-bracha“. Bývá zvykem, že jsou k Tóře vyvoláni všichni přítomní muži; jeden z úryvků se proto čte opakovaně tolikrát, jak to situace vyžaduje. Je-li zájemců o vyvolání k Tóře mnoho, je možné v této fázi liturgie kongregaci rozdělit a číst na několika místech současně (u každého čtení musí být ovšem přítomen minjan. Nakonec jsou na bimu shromážděny všechny děti, které se takto alespoň symbolicky připojí k poslednímu dospělému předčítajícímu tento opakovaný úryvek.
Další volaný se označuje jako chatan Tora (doslova „ženich Tóry“), protože dokončuje čtení posledního oddílu a tím i celé Tóry. Poté je Tóra svinuta a otevírá se druhý svitek, již předem převinutý na začátek. Ten, kdo čte první úsek z prvního týdenního oddílu, se nazývá chatan Berešit – „ženich [oddílu] Berešit“. Chatan Tora i chatan Berešit bývají většinou významní členové obce, rabíni. Být vyvolán k četbě jedné z těchto pasáží je obecně považováno za velkou poctu.
Z oddílu Berešit se však přečte pouze tento první úryvek; celý oddíl se pak čte až o následujícím šabatu. Bezprostřední navázání začátku cyklu na konec cyklu předchozího má připomínat, že studium Tóry nikdy nekončí.
Z třetího svitku čte nakonec maftir předpisy o obětech pro svátek Šmini aceret. Jako haftara se připojuje začátek knihy Jozue, který chronologicky navazuje na právě dočtenou Tóru.
Musaf
Po čtení z Tóry následuje sváteční přídavná modlitba musaf. V Izraeli jí předchází vzpomínková modlitba Jizkor a modlitba za déšť.
Ranní kiduš a kohenské požehnání
Sváteční kiduš se obvykle dělá po skončení liturgie, a to buď společně v synagoze, nebo doma. Jelikož však hakafot a následné vyvolávání všech přítomných ke čtení Tóry může liturgii značně prodloužit, je v mnohých komunitách zvykem udělat krátký společný kiduš před zahájením hakafot. To umožňuje účastníkům modlitby se v průběhu hakafot občerstvit jídlem a pitím, které před provedením kiduše není dovoleno.
Pokud však kohen v rámci oslav požije alkoholický nápoj, nesmí poté vystoupit s kohenským požehnáním při modlitbě musaf. Z tohoto důvodu se na některých místech toto kohenské požehnání vypouští, resp. přesouvá do ranní modlitby, před hakafot.
Odkazy
Reference
- ↑ NOSEK, Bedřich; DAMOHORSKÁ, Pavla. Židovské tradice a zvyky. [s.l.]: Charles University in Prague, Karolinum Press 274 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-2996-4. Google-Books-ID: v5eoDAAAQBAJ.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Simchat Tóra na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Center for Jewish History, NYC, Licence: No restrictions
Description: Within the greeting card, the children have apples supporting a lit candle on the top of their Simhat Torah flag, a common practice during the printing of the card.
Creator: Williamsburg Art Company, New York
Date: circa 1910
Object origin: Germany
Medium: printed on paper
Repository: Yeshiva University Museum
Call Number: 2001.360
Rights Information: No known copyright restrictions; may be subject to third party rights. For more copyright information, click here.
See more information about this image and others at CJH Museum Collections.