Simona Amanarová
| Simona Amanarová | |
|---|---|
| Osobní informace | |
| Datum narození | 7. října 1979 (43 let) |
| Místo narození | Constanța, Rumunsko |
| Občanství |  Rumunsko |
| Výška | 158 cm |
| Hmotnost | 44 kg |
| Sportovní informace | |
| Sport | sportovní gymnastika |
| Účast na LOH | 1996, 2000 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Sportovní gymnastika na LOH | ||
| zlato | LOH 1996 Atlanta | přeskok |
| zlato | LOH 2000 Sydney | víceboj |
| zlato | LOH 2000 Sydney | družstva |
| stříbro | LOH 1996 Atlanta | prostná |
| bronz | LOH 1996 Atlanta | víceboj |
| bronz | LOH 1996 Atlanta | družstva |
| bronz | LOH 2000 Sydney | prostná |
| Mistrovství světa ve sportovní gymnastice | ||
| zlato | MS 1994 Dortmund | družstva |
| zlato | MS 1995 Sabae | družstva |
| zlato | MS 1995 Sabae | přeskok |
| zlato | MS 1997 Lausanne | družstva |
| zlato | MS 1997 Lausanne | přeskok |
| zlato | MS 1999 Tchien-ťin | družstva |
| stříbro | MS 1996 San Juan | přeskok |
| stříbro | MS 1997 Lausanne | víceboj jednotlivkyně |
| stříbro | MS 1999 Tchien-ťin | přeskok |
| stříbro | MS 1999 Tchien-ťin | prostná |
Simona Amanarová (rumunsky: Simona Amânar, * 7. října 1979 Constanța) je bývalá rumunská sportovní gymnastka, trojnásobná olympijská vítězka a sedminásobná mistryně světa. Na Letních olympijských hrách 2000 v Sydney se stala absolutní vítězkou v gymnastickém víceboji.
Do olympiády v Atlantě
Na mezinárodní scéně debutovala v roce 1994, kdy se zúčastnila mistrovství světa i Evropy a na obou šampionátech přispěla k rumunskému zlatu v soutěžích družstev. Průlomem pro ni jako jednotlivkyni byl světový šampionát v roce 1995 v japonském Sabae, kde se stala šampiónkou na přeskoku. Ve víceboji byla po dvou rotacích (prostná a přeskok) na prvním místě, ale nakonec se propadla na čtvrtou pozici.
V olympijském roce 1996 se stala trojnásobnou mistryní Evropy a patřila mezi favority olympiády v Atlantě. Svou pozici obhájila jen částečně, především zásluhou vítězství na přeskoku, když před tím na mistrovství světa v San Juanu na tomto nářadí podlehla krajance Gině Gogeanové. V olympijském finále předvedla perfektní přeskok jurčenko se čtverným obratem s oceněním 9,875 bodu.
Do olympiády v Sydney
Podruhé v kariéře vybojovala individuální titul mistryně světa v Lausanne v roce 1997 opět na přeskoku. V souboji o titul absolutní mistryně světa rozhodla v její neprospěch sestava na bradlech, za kterou vítězka Světlana Chorkinová získala daleko vyšší známku. Amanarová byla za Chorkinovou druhá. V roce 1999 pomohla družstvu k čtvrtému zlatu na mistrovství světa v řadě, ale ve víceboji z bradel dokonce spadla a skončila bez medaile. V prostných byla druhá za krajankou Andreeou Raducanovou.
Na Letních olympijských hrách 2000 v Sydney byla součástí masového nástupu Rumunska, které nadále vedl jeho proslavený trenér Octavian Belu. Ten připustil, že na postu zůstal právě kvůli důvěře ve schopnosti Amanarové.[1] Rumunsko nejprve porazilo Rusko v soutěži družstev a potvrdilo svou dlouhou neporazitelnost ze světových šampionátů.
Víceboj jednotlivkyň ovlivnila chyba rozhodčích, kteří na začátku závodu špatně nastavili výšku přeskokového koně. Na neregulérním nářadí absolvovala cvičení část závodnic, než se na chybu přišlo. Možnost nápravy na správném nářadí už pro některé gymnastky včetně favoritky Chorkinové přišla pozdě, Rumunky ale měly štěstí a nakonec obsadily první tři místa v pořadí Raducanová, Amanarová a Maria Olaruová. Brzy ale vyšel najevo pozitivní dopingový nález Raducanové způsobený užitím léku na nachlazení předepsaného týmovým lékařem.[2] Amanarová původně prohlásila, že zlato odmítne, ale nakonec ho přijala a korunovala svou kariéru prvním velkým vítězstvím ve víceboji.
Přeskok se jí nepodařil, a tak už medailovou sbírku rozšířila jen bronzem v prostných.
Po ukončení kariéry
Den po návratu rumunské výpravy domů, kdy místo ní byla vítána jako vítězka diskvalifikovaná Raducanová, Amanarová oznámila, že v 21 letech končí svou sportovní kariéru.[3]
Se sedmi medailemi z olympijských her a deseti z mistrovství světa je jednou z nejúspěšnějších rumunských gymnastek v historii. Mezinárodní společenství její úspěchy uznalo uvedením do gymnastické síně slávy v roce 2007.[4][5]
V roce 2005 se Amanarová stala místopředsedkyní rumunské gymnastické federace.[6]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Simona Amânar na anglické Wikipedii.
- ↑ Athlete Bios : Simona Amanar. CNN Sports Illustrated [online]. [2000] [cit. 2009-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-15. (anglicky)
- ↑ Gymnastka dopovala a přišla o zlato. iDNES.cz [online]. 2000-09-26 [cit. 2009-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Amanar retires as Raducan feted. BBC [online]. 2000-10-01 [cit. 2009-01-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Honored Inductees [online]. International Gymnastics Hall of Fame, [2008] [cit. 2009-01-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ International Hall of Fame inductee video [online]. International Gymnastics Hall of Fame, [2007] [cit. 2009-01-25]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Adrian Stoica, the new RGF President; Amanar-vicepresident. Romanian Gymnastics [online]. 2005-12-09 [cit. 2009-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-12-06. (anglicky)
Externí odkazy
- Simona Amanarová v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
.svg)
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
_(construction).png)
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Olympijská vlajka
.svg)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
.svg)
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
.svg){kind=link}