Simona Waltertová

Simona Waltertová
Simona Waltertová v kvalifikaci Wimbledonu 2024
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Datum narození	13. prosince 2000 (24 let)
Místo narození	Chur, Švýcarsko[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	683 441 USD
Tenisová raketa	Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů	241–168
Tituly	0 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění	107. místo (12. června 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo kvalifikace (2023, 2024)
French Open	2. kolo (2023)
Wimbledon	1. kolo (2023)
US Open	2. kolo kvalifikace (2022, 2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů	68–49
Tituly	1 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění	180. místo (7. března 2022)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cup	vítězka (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240115a15. ledna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Simona Waltertová (* 13. prosince 2000 Chur, Graubünden) je švýcarská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden deblový turnaj. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2023 na 107. místě a ve čtyřhře v březnu 2022 na 180. místě.^[1]

Ve švýcarském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2022 utkáním ve skupině finálového turnaje proti Kanadě, v němž s Teichmannovou prohrály čtyřhru proti Dabrowské a Fernandezové. Švýcarky přesto zvítězily 2:1 na zápasy a následně poprvé celou soutěž vyhrály. Do roku 2024 v soutěži nastoupila ke dvěma mezistátnímu utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 0–2 ve čtyřhře.^[3]

V juniorském tenise si zahrála semifinále Wimbledonu 2017, v němž nestačila na Američanku Ann Liovou. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala v lednu 2018 na 9. místě.^[2][4]

V rámci okruhu ITF se poprvé zúčastnila turnaje v Chiassu během dubna 2016, dotovaného 25 tisíci dolary. Na divokou kartu v úvodním kole podlehla egyptské kvalifikantce Sandře Samirové z páté stovky žebříčku.^[5]

Na okruhu WTA Tour debutovala v 18 letech červencovým Ladies Open Lausanne 2019 po udělení divoké karty do singlové i deblové soutěže.^[6][4] Jako členka šesté světové stovky na úvod dvouhry vyřadila dvacátou pátou hráčku klasifikace a nejvýše nasazenou Julii Görgesovou, která v rozhodující sadě utkání skrečovala pro zraněné zápěstí.^[7][4] Poté nestačila na krajanku Jil Teichmannovou z konce první světové stovky.^[5]

Premiérové finále na túře WTA proměnila v titul, když s krajankou Susan Bandecchiovou ovládly čtyřhru Ladies Open Lausanne 2021, v níž startovaly na divokou kartu. Ve finále zdolaly norsko-řeckou dvojici Ulrikke Eikeriová a Valentini Grammatikopoulou po odvrácení osmi z jedenácti brejkbolů. Bodový zisk jí posunul na nové žebříčkové maximum ve čtyřhře, 207. pozici.^[8][9] Na Ladies Open Lausanne 2022 pak poprvé v kariéře porazila členku elitní světové desítky, americkou světovou sedmičku Danielle Collinsovou, která v tiebreaku rozhodující sady neproměnila tři mečboly.^[10] Přes Španělku Bucșovou následně postoupila poprvé do čtvrtfinále, v němž nestačila na srbskou kvalifikantku Olgu Danilovićovou až prohranou zkrácenou hrou rozhodujícího setu. Ve vydání žebříčku jí po skončení premiérově patřilo 136. místo.^[11]

V hlavní soutěži grandslamu debutovala singlem French Open 2023 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejímž závěru si poradila s Francouzkou Elsou Jacquemotovou.^[4] Na úvod pařížské dvouhry přehrála Američanku Elizabeth Mandlikovou, než ji zastavila světová čtyřiačtyřicítka Elisabetta Cocciarettová z Itálie. Z předchozích šesti grandslamových kvalifikací od Wimbledonu 2021 do Australian Open 2023 do hlavní soutěže ani jednou nepostoupila.^[5] V prvním kole Wimbledonu 2023 nenašla recept na třicátou třetí hráčku klasifikace Marii Bouzkovou.^[12]

Stav	č.	datum	turnaj	kategorie	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	1.	červenec 2021	Lausanne, Švýcarsko	WTA 250	antuka	Susan Bandecchiová	Ulrikke Eikeriová Valentini Grammatikopoulou	6–3, 6–7(3–7), [10–5]

Č.	datum	turnaj	kategorie	povrch	poražená finalistka	výsledek
1.	březen 2018	Mâcon, Francie	W15	tvrdý (h)	Tess Sugnauová	6–4, 3–6, 6–3
2.	prosinec 2018	Ortisei, Itálie	W15	tvrdý (h)	Joanna Garlandová	6–4, 6–2
3.	únor 2019	Šarm aš-Šajch	W15	tvrdý	Oona Orpanová	6–1, 6–3
4.	duben 2019	Káhira, Egypt	W15	antuka	Melanie Klaffnerová	7–6(8–6), 7–5
5.	leden 2021	Manacor, Španělsko	W15	antuka	Yvonne Cavallé Reimersová	6–2, 7–6(7–4)
6.	červenec 2022	Amstelveen, Nizozemsko	W60	antuka	Emma Navarrová	7–6(12–10), 6–0

Čtyřhra (4 tituly)

Č.	datum	turnaj	kategorie	povrch	spoluhráčka	poražené finalistky	výsledek
1.	duben 2019	Káhira, Egypt	W15	antuka	Despina Papamichailová	Majar Šarífová Rana Šaríf Ahmedová	6–3, 6–2
2.	květen 2019	Káhira, Egypt	W15	antuka	Alica Rusová	Seone Mendezová Charlotte Römerová	7–5, 0–6, [10–6]
3.	září 2019	Verbie, Švýcarsko	W25	antuka	Xenia Knollová	İpek Soyluová Kathinka von Deichmannová	6–4, 6–3
4.	srpen 2022	Bronx, New York, Spojené státy	W60	tvrdý	Anna Blinkovová	Han Na-lae Hiroko Kuwatová	6–3, 6–3

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Simona Waltert na anglické Wikipedii.

1. ↑ ^{a b} Simona Waltertová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230705a5. července 2023
2. ↑ ^{a b} Simona Waltertová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240115a15. ledna 2024
3. ↑ Simona Waltertová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230705a5. července 2023
4. ↑ ^{a b c d} MACPHERSON, Alex. Roland Garros 2023's Grand Slam debuts: Mirra Andreeva, Shymanovich, Waltert. Women's Tennis Association [online]. 2023-05-27 [cit. 2023-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-06-03. (anglicky) 
5. ↑ ^{a b c} Simona Waltert Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
6. ↑ Simona Waltert mit Wildcard in Lausanne. Südostschweiz [online]. 2019-07-15 [cit. 2023-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-15. (německy) 
7. ↑ Waltert moves past injured Goerges in Lausanne: 'The home crowd was pretty cool'. Women's Tennis Association [online]. 2019-07-16 [cit. 2023-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-18. (anglicky) 
8. ↑ Zidansek battles past Burel in Lausanne to win first title [online]. WTA Tennis, 2021-07-18 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
9. ↑ Tennis: Schweizer Sieg im Doppel von Lausanne. Blick [online]. 2021-07-18 [cit. 2021-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-02. (německy) 
10. ↑ Collins stunned by home hope Waltert as Bencic bounces back in Lausanne. uk.sports.yahoo.com [online]. 2022-07-12 [cit. 2022-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-27. (anglicky) 
11. ↑ KANE, David. Beginner’s Guide: Simona Waltert breathes life into Lausanne with breakout run. Tennis.com [online]. 2023-07-13 [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
12. ↑ CZOLKO, Daniel. Úspěšný start Wimbledonu. Slaví Bouzková, Vondroušová, Siniaková i Strýcová. iDNES.cz [online]. 2023-07-03 [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Simona Waltertová na Wikimedia Commons
• Simona Waltertová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Simona Waltertová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Simona Waltertová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)

Portály: Tenis | Lidé