Simone Bolelli
Simone Bolelli | |
---|---|
![]() Simone Bolelli, 2018 | |
Stát | ![]() |
Datum narození | 8. října 1985 (39 let)[1] |
Místo narození | Bologna, Itálie[1] |
Bydliště | Monte Carlo, Monako[1] |
Výška | 183 cm[1] |
Hmotnost | 83 kg[1] |
Profesionál od | 2003[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend jednoruč |
Výdělek | 7 258 724 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 123–165 |
Tituly | 0 ATP, 12 challengerů, 2 Futures |
Nejvyšší umístění | 36. místo (23. února 2009) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2008, 2009, 2015, 2016) |
French Open | 3. kolo (2008, 2015) |
Wimbledon | 3. kolo (2008, 2011, 2014) |
US Open | 2. kolo (2007, 2014) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2008) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 301–224 |
Tituly | 15 ATP, 4 challengery, 3 Futures |
Nejvyšší umístění | 6. místo (13. ledna 2025) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítěz (2015) |
French Open | finále (2024) |
Wimbledon | semifinále (2021) |
US Open | semifinále (2011) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistrů | základní skupina (2015) |
Olympijské hry | 1. kolo (2008, 2024) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | vítěz (2023) |
Hopman Cup | základní skupina (2009) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 14. ledna 2025
Simone Bolelli (* 8. října 1985 Bologna) je italský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál patnáct titulů ve čtyřhře včetně Australian Open 2015, na němž triumfoval s krajanem Fabiem Fogninim. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtrnáct titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP pro dvouhru byl nejvýše klasifikován v únoru 2009 na 36. místě a ve čtyřhře pak v lednu 2025 na 6. místě. Trénovali ho Umberto Rianna a Giancarlo Petrazzuolo.[1]
V grandslamové dvouhře se nejdále probojoval do třetího kola pařížského French Open v letech 2008 a 2015 a travnatého Wimbledonu v letech 2008, 2011 a 2014. Ve vítězném finále čtyřhry Croatia Open Umag 2022 s krajanem Fogninim odvrátili šest mečbolů v řadě, když po ztrátě první sady otočili v tiebreaku druhé poměr míčů 0:6. Celkově v utkání čelili osmi mečbolům.[3]
V italském daviscupovém týmu debutoval v roce 2007 utkáním zóny Evropy a Afriky proti Izraeli, v němž ve třech setech nestačil na Noama Okuna. V sérii pak nastoupil ještě k poslední dvouhře, v níž přehrál po dvou sadách Dudiho Selu. Itálie prohrála 2:3 na zápasy. V ročníku 2023 se stal členem vítězného týmu, v němž Italové podruhé vybojovali „salátovou mísu“. Do září 2024 v soutěži nastoupil k třiceti jedna mezistátním utkáním s bilancí 7–9 ve dvouhře a 16–11 ve čtyřhře.[4]
Osobní život
Narodil se v Bologni do rodiny zubaře Daniela a účetní Stefanie Bolelliových. Má starší sestru Simonu, která pracuje jako bankovní vedoucí. Tenis začal hrát v sedmi letech. Nejraději hraje na kurtech s tvrdým povrchem a za preferovaný úder uvedl forhend. Mezi oblíbené turnaje zařadil Croatia Open, Rome Masters a Monte-Carlo Masters. Dne 5. srpna 2009 se oženil s Ximenou Fleitasovou.[1]
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 4 (1–3)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2015 | Australian Open | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–4 |
Finalista | 2024 | Australian Open | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(0–7), 5–7 |
Finalista | 2024 | French Open | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 5–7, 3–6 |
Finalista | 2025 | Australian Open | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(18–16), 6–7(5–7), 3–6 |
Finále na okruhu ATP Tour
|
|
Dvouhra: 1 (0–1)
Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 4. května 2008 | Mnichov, Německo | International | antuka | ![]() | 6–7(4–7), 7–6(7–4), 3–6 |
Čtyřhra: 32 (15–17)
Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 1. května 2011 | Mnichov, Německo | ATP 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–3), 6–4 |
Vítěz | 2. | 30. července 2011 | Umag, Chorvatsko | ATP 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 5–7, [10–7] |
Finalista | 1. | 20. října 2012 | Moskva, Rusko | ATP 250 | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 5–7, 3–6 |
Vítěz | 3. | 24. února 2013 | Buenos Aires, Argentina | ATP 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–2 |
Finalista | 2. | 2. března 2013 | Acapulco, Mexiko | ATP 500 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 5–7, 2–6 |
Vítěz | 4. | 31. ledna 2015 | Australian Open, Melbourne, Austrálie | Grand Slam | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–4 |
Finalista | 3. | 22. března 2015 | Indian Wells, Spojené státy | Masters 1000 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–7(3–7), [10–7] |
Finalista | 4. | 19. dubna 2015 | Monte Carlo, Monako | Masters 1000 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(3–7), 1–6 |
Finalista | 5. | 18. října 2015 | Šanghaj, Čína | Masters 1000 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 3–6 |
Vítěz | 5. | únor 2016 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | ATP 500 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 3–6, [14–12] |
Finalista | 6. | 22. července 2018 | Båstad, Švédsko | ATP 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 4–6 |
Finalista | 7. | září 2019 | Petrohrad, Rusko | ATP 250 | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 6–3, [8–10] |
Finalista | 8. | říjen 2019 | Moskva, Rusko (2) | ATP 250 | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 1–6, 2–6 |
Vítěz | 6. | březen 2021 | Santiago, Chile | ATP 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–4), 6–4 |
Finalista | 9. | duben 2021 | Sardegna, Itálie | ATP 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 4–6 |
Finalista | 10. | květen 2021 | Ženeva, Švýcarsko | ATP 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 2–6, 5–7 |
Vítěz | 7. | květen 2021 | Parma, Itálie | ATP 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–3 |
Vítěz | 8. | červen 2021 | Mallorca, Španělsko | ATP 250 | tráva | ![]() | ![]() ![]() | bez boje |
Finalista | 11. | leden 2022 | Sydney, Austrálie | ATP 250 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 5–7, 5–7 |
Vítěz | 9. | únor 2022 | Rio de Janeiro, Brazílie | ATP 500 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 6–7(2–7), [10–6] |
Finalista | 12. | červenec 2022 | Båstad, Švédsko | ATP 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 6–3, [11–13] |
Vítěz | 10. | červenec 2022 | Umag, Chorvatsko | ATP 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 5–7, 7–6(8–6), [10–7] |
Vítěz | 11. | únor 2023 | Buenos Aires, Argentina (2) | ATP 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 6–4 |
Finalista | 13. | červen 2023 | Halle, Německo | ATP 500 | tráva | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(3–7), 6–3, [6–10] |
Finalista | 14. | červenec 2023 | Umag, Chorvatsko | ATP 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–7(2–7), [13–15] |
Finalista | 15. | leden 2024 | Australian Open, Melbourne, Austrálie | Grand Slam | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(0–7), 5–7 |
Vítěz | 12. | únor 2024 | Buenos Aires, Argentina | ATP 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 7–6(8–6) |
Finalista | 16. | červen 2024 | French Open, Paříž, Francie | Grand Slam | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 5–7, 3–6 |
Vítěz | 13. | červen 2024 | Halle, Německo | ATP 500 | tráva | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–3), 7–6(7–5) |
Vítěz | 14. | říjen 2024 | Peking, Čína | ATP 500 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 6–3, [10–5] |
Vítěz | 15. | leden 2025 | Adelaide, Austrálie | ATP 250 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 7–6(7–4), [11–9] |
Finalista | 17. | leden 2025 | Australian Open, Melbourne, Austrálie | Grand Slam | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(16–18), 7–6(7–5), 6–3 |
Finále soutěží družstev: 1 (1–0)
Výsledek | č. | datum a místo konání | spoluhráči | soupeři | skóre |
---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | Davis Cup 2023 26. listopadu 2023 Málaga, Španělsko tvrdý (hala), Martin Carpena Arena | ![]() ![]() ![]() ![]() | ![]() | 2–0 |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Postavení na konečném žebříčku ATP
Dvouhra
Rok | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022–2024 |
Pořadí | 1220. | ▲ 637. | ▲ 268. | ▲ 249. | ▲ 128. | ▲ 67. | ▲ 41. | ▼ 93. | ▼ 107. | ▼ 134. | ▲ 83. | ▼ 244. | ▲ 55. | ▼ 58. | ▼ 461. | ▲ 172. | ▲ 146. | ▼ 333. | ▼ 506. | ▼ 896. | — |
Čtyřhra
Rok | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
Pořadí | 773. | ▲ 471. | ▼ 521. | ▼ 603. | ▲ 170. | ▼ 419. | ▲ 114. | ▲ 68. | ▼ 167. | ▲ 39. | ▼ 278. | ▲ 55. | ▼ 143. | ▲ 13. | ▼ 123. | ▼ 171. | ▲ 98. | ▲ 80. | ▲ 68. | ▲ 25. | ▲ 21. | ▼ 55. | ▲ 11. |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Simone Bolelli na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i Simone Bolelli na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 14. ledna 2025
- ↑ Simone Bolelli na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 14. ledna 2025
- ↑ Simone Bolelli & Fabio Fognini Save 8 Match Points To Win Umag Title In 'Craziest Match'. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-07-31 [cit. 2022-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-01. (anglicky)
- ↑ Simone Bolelli na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 28. února 2024
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Simone Bolelli na Wikimedia Commons
- Simone Bolelli na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Simone Bolelli na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Simone Bolelli na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Simone Bolelli na X (dříve Twitteru)
Média použitá na této stránce
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Finská vlajka
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Autor: Carine06 from UK, Licence: CC BY-SA 2.0
Wimbledon qualifying, Roehampton, June 2018