Simonetta Buonaccini

Simonetta Buonaccini
Simonetta Buonaccini
Rodné jméno	Ludmila Šebestová
Narození	21. března 1893 Pelhřimov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	29. května 1935 (ve věku 42 let) Praha Československo Československo
Povolání	spisovatelka a básnířka
Choť	Josef Dobiáš Július Bučan
Rodiče	August Šebesta a Anna Ledecká
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Simonetta Buonaccini, vlastní jménem Ludmila Šebestová, provdaná Dobiášová, později Bučanová (21. března 1893 Pelhřimov^[1] – 29. května 1935 Praha) byla česká básnířka.

Život

Narodila se v rodině gymnaziálního profesora v Pelhřimově Augustina Šebesty (1860–1908). Její matka Anna, rozená Urbanidesová (1861–1944), přítelkyně Elišky Krásnohorské, se snažila literárně tvořit pod pseudonymem Anna Ledecká. Ludmila Šebestová vychodila v Pelhřimově měšťanskou školu, její další vzdělání bylo soukromé. Cestovala po Evropě, především po Itálii.^[2] Z Itálie odvozovala i rodokmen své matky, která byla potomek rodu Urbanides z Benešova, tento rod se usídlil v Benešově roku 1625 původem z Benátek.^[zdroj?]

Krásná, inteligentní žena byla často středem mužské společnosti – obdivovali ji mnozí známí současníci, například František Halas. Stala se z ní osobitá básnířka, která si svými lyrickými verši podmanila čtenáře i kritiku. Na milost ji vzal i nesmlouvavě přísný Arne Novák, spřátelila se s F. X. Šaldou se kterým si dopisovala až do smrti.^[2]

Rodinný život

V mládí se stala ženou svého krajana, historika a pozdějšího akademika Josefa Dobiáše, ale jejich manželství se rozpadlo.^[3] Později se provdala za slovenského obchodníka z Banské Bystrice Júlia Bučana.

Památky na život této ojedinělé básnířky uchovávají v muzeu v Pelhřimově a v Památníku národního písemnictví.

Dílo

Její básně byly převážně umístěné do exotických přímořských krajů. Její zážitky z cest po Francii, Tunisku a Itálii se odráží v celém díle a také v pseudonymu. Spolu s Jarmilou Urbánkovou tvořily vrchol lyrických básnířek meziválečného období.

• Lampa v okně (pod pseudonymem L. Atsebešová; Fond Julia Zeyera, Praha 1928)
• Odi et amo (Melantrich, Praha 1934)
• Sirenin ocas (výbor; Družstevní práce, Praha 1937)
• Můj prsten leží pod mořem (výbor; Jaroslav Podroužek, Praha 1942)
• Browning a růže (výbor; Jaroslav Podroužek, Praha 1946)
• Na chůdách snu (výbor; dybbuk, 2016)^[4]

Zajímavost

Ještě v roce 1935 nebyla všeobecně známá autorčina pravá identita, jak vyplývá z kritiky Miroslava Rutteho, uveřejněné tři měsíce před její smrtí.^[5]

Odkazy

Reference

Literatura

• MLSOVÁ, Nella. Přichází čas, kdy vlastní obraz tvůj tě zaškrtí. Host, 16. ledna 2012, r. XXVIII, č. 1, s. 46–51 (na s. 52 ukázky z autorčiny básnické tvorby pod názvem Browning a růže).
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 158. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By. Praha: Libri, 2007. 225-368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 320. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Simonetta Buonaccini na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Simonetta Buonaccini
• Simonetta Buonaccini. Pestrý týden [online]. 1. 1. 1938 [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 
• Jak se jedná s čsl. občany v Maďarsku (o Júliu Bučanovi). S. 2. Čas [online]. 1. 7. 1921 [cit. 2020-05-03]. S. 2. Dostupné online.