Simurghia

Jak číst taxoboxSimurghia
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 66 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Fragment pravé pažní kosti (humeru) simurghie
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřádarchosauři (Archosauria)
Řádptakoještěři (Pterosauria)
PodřádPterodactyloidea
ČeleďNyctosauridae
RodSimurghia
Longrich, Martill, & Andres, 2018
Binomické jméno
Simurghia robusta
Longrich, Martill, & Andres, 2018
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Simurghia (podle perské mytologické létající ptačí bytosti jménem „Símurg“) byl rod nyktosauridního pterodaktyloidního ptakoještěra, který žil v období nejpozdnější svrchní křídy (geologický stupeň pozdní maastricht, asi před 66 miliony let) na území sedimentární pánve Ouled Abdoun v Maroku.[1]

Význam

Stratigrafie naleziště, ve kterém byl rod Simurghia objeven.

Tento ptakoještěr byl formálně popsán v roce 2018 spolu s dalšími novými druhy pterosaurů - Barbaridactylus grandis, Alcione elainus a Tethydraco regalis.[2] Všechny tyto druhy žily na samotném konci křídového období, blízko časovému rozhraní křídy a paleogénu (a tedy i hromadného vymírání druhů na konci křídy). Díky objevům z Maroka se výrazně zvýšil počet globálně známých pterosaurů právě z tohoto kritického období.

Historie a popis

Fosilie tohoto ptakoještěra byly objeveny v průběhu tříletých vykopávek, během kterých paleontologové nashromáždili asi 200 exemplářů různých pterosaurů. Materiál s katalogovým označením FSAC-OB 7 (typový exemplář) představuje dobře zachovanou pažní kost (humerus), která naznačuje, že šlo o blízce příbuzný druh k A. elainus, pouze podstatně robustnější. Simurghia byl pravděpodobně mohutně stavěný ptakoještěr střední velikosti (rozpětí křídel do 4 metrů), žijící méně než milion let před koncem křídy, který je datován na 66,0 milionu let.[3]

Systematické zařazení

Tento druh spadá do čeledi Nyctosauridae a jeho blízkými příbuznými jsou rody Alcione, Muzquizopteryx, Nyctosaurus a trochu vzdáleněji i český Cretornis (objevený roku 1880 nedaleko východočeské Chocně).[4][5]

Odkazy

Reference

  1. SOCHA, Vladimír. Jak vyhynuli ptakoještěři. OSEL.cz [online]. 8. března 2021. Dostupné online.  (česky)
  2. Nicholas R. Longrich; David M. Martill; Brian Andres (2018). "Late Maastrichtian pterosaurs from North Africa and mass extinction of Pterosauria at the Cretaceous-Paleogene boundary". PLOS Biology. 16 (3): e2001663. doi:10.1371/journal.pbio.2001663.
  3. Renne, Paul R.; et al. (2013). "Time Scales of Critical Events Around the Cretaceous-Paleogene Boundary". Science. 339 (6120): 684–687. doi:10.1126/science.1230492
  4. Článek o českém ptakoještěrovi na webu Osel.cz (česky)
  5. SOCHA, Vladimír. Kam patřil český ptakoještěr. DinosaurusBlog.com [online]. 27. července 2021. Dostupné online.  (česky)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Journal.pbio.2001663.g010.png
Autor: Nicholas R. Longrich, David M. Martill, Brian Andres, Licence: CC BY-SA 4.0
FSAC-OB 7, holotype right humerus, Simurghia robustus. In (A), dorsal view, (B) ventral view, and (C) posterior view. Abbreviations: dpc, deltopectoral crest; msc, muscle scar; scpr, supracondylar process of the ectepicondyle; vp, ventral pillar; vt, ventral tubercle of the deltopectoral crest.
Phosphate mines in Morocco.PNG
Autor: Nicholas R. Longrich, David M. Martill, Brian Andres, Licence: CC BY 4.0

A) Map showing the location of the phosphate mines in Morocco, (B) map showing Sidi Daoui and Sidi Chennane mines, and (C) stratigraphic column for the phosphates of the Sidi Daoui area (after [40]).

Abbreviations: PETM, Paleocene-Eocene Thermal Maximum.