Sinc
Funkce Sinc (plným latinským jménem sinus cardinalis) je upravená matematická funkce sinus (sinus vydělený svým argumentem), která se používá především v elektrotechnice při analýze signálů. Funkce sinc je Fourierovou transformací obdélníkové funkce. Funkce je důležitá nejen v matematice, například při určování některých typů limit, ale kvůli svým vlastnostem hraje důležitou roli v elektronice, především pro analogové a digitální zpracování signálu.
Funkci sinc zavedl v roce 1952 Phillip M. Woodward v článku Information theory and inverse probability in telecommunication („Teorie informace a inverzní pravděpodobnost v telekomunikacích“), ve kterém uvedl, že tato funkce se tak často používá při Fourierově analýze, že si zaslouží vlastní jméno.
Definice
Obvyklá definice funkce sinc v matematice pro je:
Její hodnota v nule je dodefinována limitou
a funkce je i zde spojitá.
Funkce nabývá maxima v bodě 0 a to hodnoty 1, která je dopočítána jako limita funkce v bodě 0. Minimum má v bodě . V nekonečnu a celočíselných násobcích je její hodnota 0.
Normalizovaná funkce sinc
Při digitálním zpracování signálu a v teorii informace se používá normalizovaná funkce sinc definovaná vztahem:
Hodnota normalizované funkce sinc je nulová ve všech celých číslech kromě nuly.
Vlastnosti
Normalizovanou funkci sinc lze vyjádřit pomocí funkce gamma jako součin:
Taylorův rozvoj lze snadno vyjádřit použitím Taylorova rozvoje pro funkci sinus:
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sinc na slovenské Wikipedii a Sinc-functie na nizozemské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu sinc na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Omegatron, Licence: CC BY-SA 3.0
Graph of both the normalized (sin(πx)/(πx)) and unnormalized (sin(x)/x) definitions of the sinc function.
These are on the same scale. The second axis is just to clarify that the zero crossings occur on multiples of pi instead of integers.
Instructions:
See Wikipedia graph-making tips.