Sindhština
Sindhština (سنڌي / सिन्धी / ਸਿੰਧੀ / Sindhī) | |
---|---|
Rozšíření | Pákistán, Indie, menšiny v Hongkongu, Ománu, na Filipínách, v Singapuru, Spojených arabských emirátech, Velké Británii, USA a Afghánistánu |
Počet mluvčích | 54,3 milionu |
Klasifikace |
|
Písmo | Arabské písmo, Dévanágarí, Khúdábádí a další |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | Pákistán, Indie (na státní úrovni) |
Kódy | |
ISO 639-1 | sd |
ISO 639-2 | snd (B) snd (T) |
ISO 639-3 | snd |
Ethnologue | snd |
Wikipedie | |
sd.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sindhština (arabské písmo: سنڌي, dévanágarí: सिन्धी, khúdábádí: ਸਿੰਧੀ, Sindhī) je jazyk pocházející z pákistánské provincie Sind. V Pákistánu ji ovládá přibližně 41 milionů mluvčích, v Indii pak dalších 12 milionů. Po urdštině je sindhština v Pákistánu nejrozšířenějším jazykem, v těchto dvou jazycích jsou také vydávány občanské průkazy. Status úředního jazyka má v Pákistánu a v Indii na státní úrovni. Přestože sindhština jednoznačně patří do skupiny indoárijských jazyků, je patrný silný vliv drávidských jazyků.
Většina pákistánských mluvčí je soustředěna v provincii Sind. Zbývající mluvčí najdeme v Indii a v sindhských komunitách po celém světě. K rozšíření jazyka došlo po osamostatnění Pákistánu od Indie v roce 1947, kdy Sind opustili hinduisté. S přijetím islámu většinou obyvatel Sindu se pro zápis začalo používat arabské písmo.[1] Po vyhlášení nezávislosti Pákistánu i Indie na Spojeném království představila indická vláda pro zápis sindhštiny písmo dévanágarí. To je dnes používáno hlavně sindhskými hinduisty.
Rozšíření na Indickém subkontinentu
Jako první jazyk je sindhština vyučována na školách v Sindu, jako druhý pak v Balúčistánu. Mnoho vzdělávacích zařízení řízených sindhskou komunitou v Indii, hlavně ve státě Maháráštra, vyučuje sindhštinu buď jako předmět, nebo ji používá přímo jako vyučovací jazyk.[2] Sindhština má velice bohatou slovní zásobu, proto si ji oblíbilo mnoho spisovatelů a najdeme tedy spoustu literárních děl psaných v tomto jazyce.
Dialekty sindhštiny jsou používány na jihu provincie Paňdžáb a v provinciích Balúčistán a Chajbar Paštúnchwá. V Indii jsou rozšířeny ve státech Gudžarát a Rádžasthán.
Historie
Abu-Rayhan Biruni v knize Mal al-Hind a další arabští a perští cestovatelé, kteří Sind navštívili, potvrzují, že sindhština v této oblasti převládala i před příchodem islámu. Dále se zmiňují o široké slovní zásobě a různých písmech, která byla používána pro její zápis. Ve 12. století byl do sindhštiny poprvé přeložen Korán, a to ve verších. Byl to vůbec první překlad Koránu na světě. Mezi 14. a 18. stoletím se sindhština stává populární jako jazyk spisovatelů a básníků.
Základní fráze
- Keeyen aahyo? – Jak se máš? (používáno jako pozdrav)
- Ma theek aahiyan. – Velmi dobře.
- Meherbani. – Děkuji.
- Meherbani karay. – Prosím. (prosba)
- Ha – Ano
- Nain – Ne
- Kee ahyo / khiya haye? – Jak se máš?
- Maa teekh ahyaan. – Mám se dobře.
- Allah wahi. – Na shledanou. (rozloučení muslimů)
- Teekhaih. – Na shledanou. (rozloučení hinduistů)
- Teenjho naalo cha aahaye? – Jak se jmenuješ?
- Meenhjo naalo ______ aahaye. – Jmenuji se _____.
- Hik – Jedna
- Ba – Dva
- Tay – Tři
- Maa Sindh jo aahya / Maa Sindh maa ahyaa. – Pocházím ze Sindu.
- Maa musulman / hindhu aahya – Jsem muslim / hinduista.
- Maa Sindhi aahya. – Jsem Sindh.
- Assin Sindhi aahyoo. – Jsme Sindhové.
- Allah Wahi. – Bůh Ti žehnej.
Výslovnost
Sindhština rozlišuje poměrně velký počet fonémů. 46 různých souhlásek se kombinuje ještě s dalšími 16 samohláskami. Všechny plozivy, afrikáty a nasály, dále retroflexní verberanta a laterální aproximanta mají své protějšky tvořené přídechem. Sindhština také zahrnuje čtyři oddělené implozivy.
Souhlásky
Bilabiály | Labio- dentály | Dentály | Alveoláry | Post- alveoláry | Retroflexy | Palatály | Veláry | Glotály | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Nazály | m mʱ | n nʱ | ɳ ɳʱ | ɲ | ŋ | |||||||||||||
Plozivy | p pʰ | b bʱ | t tʰ | d dʱ | ʈ ʈʰ | ɖ ɖʱ | k kʰ | g gʱ | ||||||||||
Implozivy | ɓ | ɗ | ʄ ~ jˀ | ɠ | ||||||||||||||
Afrikáty | t̠ɕ t̠ɕʰ | d̠ʑ d̠ʑʱ | ||||||||||||||||
Frikativy | f | s | z | ʂ | x | ɣ | h | |||||||||||
Vibranty | r | ɽ ɽʱ | ||||||||||||||||
Aproximanty | ʋ | j | ||||||||||||||||
Laterály | l lʱ |
Samohlásky
Samohlásky mohou být dlouhé /i e æ ɑ ɔ o u/ a krátké /ɪ̆ ʊ̆ ɐ̆/. (/æ ɑ ɐ̆/ jsou v tabulce přepisovány jako /ɛ a ə/.) Souhlásky, které následují po krátké samohlásce, se prodlužují: [pɐ̆tˑo] (list) vs. [pɑto] (nošený).
Písmo
Arabské písmo
V Pákistánu se sindhština zapisuje variantou perské abecedy, která se vyvinula z písma arabského. Používat se začala pod britskou nadvládou v 19. století. Sindhská varianta celkem obsahuje 52 písmen. Perskou abecedu obohatila o do té doby nepoužívané spřežky a dalších 18 nových písmen, ڄ ,ٺ ,ٽ ,ٿ ,ڀ ,ٻ ,ڙ ,ڍ ,ڊ ,ڏ ,ڌ ,ڇ ,ڃ ,ڦ ,ڻ ,ڱ ,ڳ ,ڪ, aby popsala různé fonémy sindhštiny a dalších indoárijských jazyků. Některá písmena, která v perštině či arabštině představují odlišné fonémy, jsou v sindhské variantě homofony.
جھ | ڄ | ج | پ | ث | ٺ | ٽ | ٿ | ت | ڀ | ٻ | ب | ا |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
ɟʱ | ʄ | ɟ | p | s | ʈʰ | ʈ | tʰ | t | bʱ | ɓ | b | ɑː ʔ ∅ |
ڙ | ر | ذ | ڍ | ڊ | ڏ | ڌ | د | خ | ح | ڇ | چ | ڃ |
ɽ | r | z | ɖʱ | ɖ | ɗ | dʱ | d | x | h | cʰ | c | ɲ |
ڪ | ق | ڦ | ف | غ | ع | ظ | ط | ض | ص | ش | س | ز |
k | q | pʰ | f | ɣ | ɑː oː eː ʔ ʕ ∅ | z | t | z | s | ʃ | s | z |
ي | ء | ھ | و | ڻ | ن | م | ل | ڱ | گھ | ڳ | گ | ک |
j iː | h | ʋ ʊ oː ɔː uː | ɳ | n | m | l | ŋ | ɡʱ | ɠ | ɡ | kʰ |
Dévanágarí
V Indii je naopak používáno písmo dévanágarí. Sindhskou variantu představila v roce 1948 vláda Indie, nikdy se však nedočkala úplného přijetí a dnes se používá po boku s arabským písmem. Čárka pod písmenem značí implozivní souhlásku. Tečka zvaná nukta tvoří nové souhlásky.
अ | आ | इ | ई | उ | ऊ | ए | ऐ | ओ | औ |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
ə | a | ɪ | i | ʊ | uː | e | ɛ | o | ɔ |
क | ख | ख़ | ग | ग॒ | ग़ | घ | ङ | ||
k | kʰ | x | ɡ | ɠ | ɣ | ɡʱ | ŋ | ||
च | छ | ज | ज॒ | ज़ | झ | ञ | |||
c | cʰ | ɟ | ʄ | z | ɟʱ | ɲ | |||
ट | ठ | ड | ड॒ | ड़ | ढ | ढ़ | ण | ||
ʈ | ʈʰ | ɖ | ɗ | ɽ | ɖʱ | ɽʱ | ɳ | ||
त | थ | द | ध | न | |||||
t | tʰ | d | dʱ | n | |||||
प | फ | फ़ | ब | ब॒ | भ | म | |||
p | pʰ | f | b | ɓ | bʱ | m | |||
य | र | ल | व | ||||||
j | r | l | ʋ | ||||||
श | ष | स | ह | ||||||
ʃ | ʂ | s | h |
Příklady
Číslovky
Číslice | Sindhsky | Transliterace | Česky |
१/۱ | हिकु/هِڪُ | hiku | jeden |
२/۲ | ॿ/ٻه | b̤a | dva |
३/۳ | टे/ٽي | ṭī | tři |
४/۴ | चारि/چار | cāre | čtyři |
५/۵ | पँज/پنج | pañja | pět |
६/۶ | छह/ڇهه | chaha | šest |
७/۷ | सत/ست | sata | sedm |
८/۸ | अठ/اٺ | aṭha | osm |
९/۹ | नव/نو | nava | devět |
१०/۱۰ | द॒ह/ڏهه | d̤aha | deset |
Vzorový text
Všeobecná deklarace lidských práv
sindhsky | پيداٿيا آهن. انهن ڪي عقل ءِ ضمير حاصل ٿيو آهي، ڪري انهن ڪي هڪ ٻئي سلن ڀلئيچار ي وارو ساوڪ اختيار ڪرڻ گهر جي. |
transkripce | Har insān āzād pedā thiyo āhe ên pehenje hakka ên vakkār lāe hū barābar jo hakdār āhe. Hunna khe tark ên cetnā jī tākat milī āhe. Ên hunna khe hik b’e je lāe bhāīcāre jī bhāvnā sān kam karaṇ khape. |
česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sindhi language na anglické Wikipedii.
- ↑ Archivovaná kopie. yangtze.cs.uiuc.edu [online]. [cit. 2008-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-29.
- ↑ The Sindhu World
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu sindhština na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Syed Wamiq Ahmed Hashmi, Licence: CC BY-SA 3.0
The word Sindhi, written in the Sindhi script (Naskh style)
Autor: Abbasi786786, Licence: CC BY-SA 4.0
This map shows the percentage of people in each district of Pakistan who spoke Sindhi as their mother tongue at the time of the 1998 census.
The templates used to make this map can be found here.
The source for the data used in the creation of this file can be found here (must be accessed through Google Earth or another application which opens .SHP files). All the data is adjusted for 2020 district borders.
The image was created with Gimp and a calculator.
---
Sindhi is a Northwestern Indo-Aryan language which has about 33 million native speakers worldwide, 90% of whom live in Pakistan's Sindh province. It is the third-most-widely spoken mother tongue in Pakistan, after Punjabi and Pashto. Approximately 30.26 million people speak Sindhi natively in Pakistan.
Sindhi was spoken by 14.10% of Pakistanis as a first language in 1998 (18.66 million people). 60% of the population of Sindh, 5.6% of the population of Balochistan, 0.56% of the population of Islamabad, 0.13% of the population of Punjab, and 0.035% of the population of Khyber Pakhtunkhwa spoke Sindhi as a first language in 1998.
By 2017, the share of Pakistanis who spoke Sindhi as their first language had risen to 14.57% (30.26 million people). 62% of the population of Sindh, 4.6% of the population of Balochistan, 0.77% of the population of Islamabad, 0.15% of the population of Punjab, and 0.091% of the population of Khyber Pakhtunkhwa spoke Sindhi as a first language in 2017.
TL;DR: There isn't any publicly available data on languages and their district-wise distributions for 2017 (as of the creation of this map in December 2020), so this map uses 1998 data, which means it may not stack up to the proper values they're at today. Since 1998, the proportion of Sindhi speakers has slightly risen nationwide from 14.10% to 14.57%, slightly risen in Sindh from 60% to 62%, fallen significantly in Balochistan from 5.6% to 4.6%, significantly risen in Islamabad from 0.56% to 0.77%, slightly risen in Punjab from 0.13% to 0.15%, and has tripled in Khyber Pakhtunkhwa from 0.035% to 0.091%. Keep all of this in mind as you read this map.
---
Jafarabad and Sohbatpur Districts in Balochistan (bordering Sindh) are marked "No Data" because it is impossible to determine their categories. The area which covers these two districts today was only one district in 1998, and the old tehsil borders of that district do not align with the current district borders. In 1998, though, 23.62% of the population of the two districts spoke Sindh