Sinokvět chrpovitý

Sinokvět chrpovitý
Sinokvět chrpovitý (Jurinea cyanoides)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď	hvězdnicovité (Asteraceae)
Podčeleď	bodlákové (Carduoideae)
Rod	sinokvět (Jurinea)
Binomické jméno
Jurinea cyanoides (L.) Rchb., 1831
Synonyma
Carduus cyanoides Cirsium cyanoides
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sinokvět chrpovitý (Jurinea cyanoides) je vytrvalá rostlina, jeden ze dvou druhů rodu sinokvět, které v České republice rostou. Tato rostlina svým vzhledem vzdáleně připomínající bodlák nebo chrpu, je v české přírodě velice vzácná a je chráněna.

Druh pochází z kontinentální oblasti rozkládající se od Běloruska přes Ukrajinu, okolí Kavkazu a západní Sibiř až do Turkmenistánu a po okraj Altaje. Druhotně se sinokvět chrpovitý rozšířil do Střední Evropy kde se v současnosti ostrůvkovitě vyskytuje jako refugium na lokalitách reliktního charakteru výhradně v Česku a v Německu (okolo Rýna a Mohanu a v předhůří Harzu).^[1][2]

V minulosti se na území ČR nacházel asi na 30 stanovištích v oblastech vátých písků ve středním Polabí. V současnosti tento velice vzácný druh vyrůstá jen na dvou lokalitách v okrese Mělník. První z nich je železniční násep v přírodní památce Písčina u Tišic. Druhá, obnovená lokalita je v přírodní památce Písčina u Tuhaně. Tam byl původní výskyt obnoven výsevem na konci roku 2009 a výsadbou na začátku roku 2010. Třetí, dříve uváděná lokalita u obce Oleško (též u obce Travčice) v okrese Litoměřice, je od roku 2006 považována za zaniklou.^[3]

Jeho středoevropské lokality bývají nejčastěji na velmi jemnozrnných a minerálně bohatých půdách v písečných přesypech. Tento vytrvalý druh roste roztroušeně v nížinách až pahorkatinách na suchých osluněných místech, v řídkých borových lesích a vřesovištích, v pískovnách, na okrajích cest i náspech železničních tratí, ve vinohradech aj. Je vázán na mírně kyselé až mírně zásadité půdy s často rozrušovaným povrchem na kterém se vyskytuje jen chudý a nezapojený rostlinný porost. Nevadí mu extrémní sucho ani nevýživné půdy, naopak nesnáší konkurenční rostliny.

V oblastech hlavního rozšíření však rostlina není vázaná jen na písčité duny jako ve střední Evropě, ale roste také na hlubokých černozemích.^[1][3][4]

Vytrvalá bylina dorůstající do výše 25 až 70 cm. Vyrůstá z málo větveného, až do 2 až 2,5 m hluboko sahajícího kůlovitého kořene. Z něj vodorovně vyrůstají mělce uložené výběžkaté kořeny ze kterých pučí listové růžice. Přímé jednoduché nebo jen řídce větvené lodyhy jsou podélně rýhované a řídce porůstají chloupky. Mladé rostliny mají listy kopinaté až čárkovité, celistvé a na okrajích podvinuté. U starších rostlin jsou dlouze řapíkaté listy s okrouhlou peřenosečnou čepelí, která mívá pět až šest párů úzce kopinatých úkrojků až 40 mm dlouhých a 4 mm širokých. Listy jsou na svrchní straně řídce pavučinatě chlupaté a na spodní hustě stříbřitě plstnaté.

Na vrcholu lodyh nebo větví vyrůstají jednotlivě kulovité květní úbory o průměru 2 až 3 cm. Rostlina jich mívá jeden až dvanáct. Jsou tvořeny oboupohlavnými pětičetnými kvítky s červenofialovou trubkovitou korunou s asi 5 mm dlouhými čárkovitými cípy. Střechovitý zákrov úboru je kulovitý, víceřadý a jeho listeny dlouhé 16 až 18 mm jsou kopinaté až čárkovité, na konci špičaté a mívají červenofialový nádech. Květy rozkvétají od července do září, nažky dozrávají do konce října. Tyto cizosprašné rostliny jsou opylovány běžnými druhy hmyzu z řádů blanokřídlých, dvoukřídlých a motýlů. Dozrávající nažky vyžírají larvy motýlů zavíječů rodu Dioryctria.^{[1][2][3][4][5]}

Sinokvět chrpovitý se běžně rozmnožuje vegetativně (postranními růžicemi rostoucími z podzemních výběžků) a generativně (semeny s hladkými nebo zbrázděnými čtyřhrannými nažkami s chmýrem). Na českých lokalitách však po mnoho let nebyla zjištěná nová rostlina vyrostlá ze semene, druh se na těchto stanovištích pravděpodobně množí jen vegetativně. Rozšiřuje se pomalu a na krátké vzdálenosti rozrůstáním kořenových výběžků, vytváří klony.

Z jednoho úboru může být 50 až 100 nažek, avšak většinou jsou neplodné, bez embrya. Hranaté semeno bývá dlouhé i široké okolo 2 mm, váží průměrně 4,3 mg a chmýr nažky nejčastěji dosahuje délky 12 mm. Tato poměrně těžká semena bývají větrem zavátá jen do vzdálenosti nejvíce 10 m, neudrží se ani v srsti zvířat. Mají jen krátkou dobu životnosti a proto jich v půdě nebývá zásoba.

Plodná semena nejsou dormantní a někdy klíčí již na podzim, častěji však až v březnu a dubnu příštího roku. Prvým rokem vytvoří rostliny listovou růžici a ve druhém roce se vytvoří kořenové odnože s dceřinými růžicemi, které zůstanou dlouhodobě propojeny s mateřskou rostlinou. Zimní období přežívá pouze podzemní část a na jaře rostlina obrůstá z obnovovacích pupenů umístěných těsně nad povrchem půdy.^[2][3][4]

Ohrožení tohoto druhu spočívá převážně v ubývání vhodných lokalit a v nevhodném hospodaření na stávajících. Jeho růst a rozšiřování může být úspěšné jen na pravidelně narušovaných suchých stanovištích s minerálně dobře zásobenou, ale na dusíkaté živiny chudou písčitou půdou. Klesající počet jedinců v České republice úzce souvisí s omezenou možností generativního rozmnožování, při současném kvetení jen malého počtu rostlin nedochází při opylování k tvorbě životaschopných semen. Předpokládá se, že u malých a izolovaných populací dochází k inbreedingu.

Pro záchranu vzácného druhu je zpracován záchranný program, který spočívá hlavně ve starostlivosti o pozemek, ať již pastvou nebo sečením, odstraňováním konkurenčních rostlin a případným rozdrolováním travního drnu a hrabání opadu. Nadále se počítá s výsadbou nových rostlin vypěstovaných ze životaschopných semen nebo naklonováním stávajících jedinců.

Sinokvět chrpovitý je zařazen mezi zvláště chráněné druhy rostlin v kategorii kriticky ohrožené podle „Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb.“ (§1) a taktéž podle „Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky“ (C1t).^[2][3][6][7]

• 
  Typické prostředí
• 
  Listová růžice
• 
  Kvetoucí a odkvétající květenství

• Obrázky, zvuky či videa k tématu sinokvět chrpovitý na Wikimedia Commons
• Botanický ústav AV ČR - rozšíření sinokvětu chrpovitého v ČR
• Agentura ochrany přírody - Biomonitoring sinokvětu chrpovitého Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine.
• VÚLHM - Reprodukce sinokvětu chrpovitého in vitro