Siret

Siret (Seret)
Řeka ve střední části toku, poblíž vesnice Mircești (západně od Jasů)
Základní informace
Délka toku	726 km
Plocha povodí	44 000 km²
Průměrný průtok	185 m³/s
Světadíl	Evropa
Pramen
Východní Karpaty 48°1′19,09″ s. š., 25°11′54,66″ v. d.
Ústí
Dunaj 45°24′10,39″ s. š., 28°1′28,63″ v. d.
Protéká
Ukrajina Ukrajina (Černovická oblast), Rumunsko Rumunsko (župy Botoșani, Suceava, Neamț, Iași, Bacău, Vrancea, Galați)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Siret (rumunsky Siret; ukrajinsky Сeрет, Seret; maďarsky Szeret; v antice latinsky Hierasus), česky též Seret, je jednou z největších řek v Rumunsku, ovšem pramenící na Ukrajině. Dlouhá je 726 km (díky mnoha meandrům; údolí Siretu je dlouhé jen asi 450 km), povodí má rozlohu 44 000 km². Je to významný levostranný přítok Dunaje. Sbírá vody z východní strany Východních Karpat a je osou rumunské části historické Moldávie.

V minulosti řeka na dvou místech tvořila hranici mezi zeměmi: jednak to byl kratší úsek (cca 18 km) na severu, poblíž města Siretu (u vesnic Rogojești a Cândești), který v letech 1775–1918 rozhraničoval Moldavské knížectví a z něj odtrženou Bukovinu v rámci Rakouska, resp. Rakouska-Uherska; a jednak delší úsek (cca 51 km) na jihu (od vesnice Corbu Vechi až k ústí), který již od 2. poloviny 14. století až do let 1859/62 odděloval Moldavsko a Valašské knížectví. Nejjižnější úsek řeky, vyznačující bývalou zemskou hranici, je dodnes předělem mezi Galackou a Brăilskou župou.

Průběh toku

Řeka pramení na Ukrajině, v Černovické oblasti (v historické severní Bukovině) poblíž hranice s Rumunskem. Tam také po asi 50 km vtéká. Na Ukrajině protéká městy Berehomet a Storožynec, v Rumunsku pak městem Siret a dále pak okrajem nebo poblíž měst Liteni, Dolhasca, Pașcani, Roman, Bacău, Adjud, Mărășesti a nakonec Galați, kde se vlévá do Dunaje. Je to hlavní tok dlouhého říčního údolí, které odděluje Východní Karpaty a Moldavskou vysočinu. Střední a dolní tok řeky je bažinatý, ale splavný.

Přítoky

Povodí Siretu je velmi asymetrické, mnohem více a větších přítoků má zprava.

• zleva – Bârlad
• zprava – Malý Siret, Suceava (Sučava), Șomuzul Mare (Velký Somuz), Moldova, Bistrița (Bystřice), Trotuș, Șușița, Putna, Râmnicul Sărat, Buzău (Bodza)

Vodní režim

K nejvyšším vodním stavům dochází na jaře po tání sněhu v Karpatech, v létě voda opadá a dochází pouze k ojedinělým vzestupům hladiny, které jsou způsobeny dešti. Průměrný průtok vody v ústí činí 185 m³/s. Siret zamrzá od konce prosince do února. Unáší velké množství nánosů, přibližně 12 Mt za rok.

Využití

Využívá se na plavení dřeva. V povodí byly vybudovány vodní elektrárny, zvláště na Bystřici. Pod ústím Bârladu je možná vodní doprava menších lodí. Nedaleko ústí leží přístav Galați.

Literatura

• V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Сирет“.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Siret na Wikimedia Commons
• Seznam vodních elektráren na Siretu