Siválik

Siválik
शिवालिक
Shiwālik parvat
Satelitní snímek pohoří Siválik
Satelitní snímek pohoří Siválik

Nejvyšší bod2591 m n. m.

Nadřazená jednotkaHimálaj
Sousední
jednotky
Indoganžská nížina

SvětadílAsie
StátPákistánPákistán Pákistán
IndieIndie Indie
NepálNepál Nepál
PovodíIndus, Ganga, Brahmaputra
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Řeka Ganga a pohoří Siválik u města Rišikeš

Siválik, též Šiválik, (hindsky शिवालिक) je pohoří, horské pásmo v severní Indii a Nepálu, které tvoří jihozápadní okraj Himálaje. Je asi 2400 km dlouhé[pozn. 1] a široké od 10 do 50 km. Průměrná výška se pohybuje od 1500 do 2000 m.[1] Zvedá se příkře nad Indoganžskou nížinu a táhne se téměř od řeky Indus až skoro po Brahmaputru.

litologického a vývojového hlediska tvoří Siválik pásmo Subhimálaje.

V některých Sanskrtských textech bývá tato oblast nazývána Manak Parbat.[2] Siválik znamená doslova Šivovy kadeře.[3]

Geologie

Ganga protékající Siválikem

Geologicky patří Siválik k třetihorním usazeninám vnějšího Himálaje. Tvoří je převážně pískovce a slepence, což jsou zpevněné úlomky hornin původem z rozlehlého pohoří na severu. Kvalita tohoto zpevnění však často není nejlepší.[4] Geologicky se tak Siválik shoduje s flyšovými oblastmi Alp. Podle zbytkové magnetizace pískovce a prachovce lze usuzovat na stáří sedimentu mezi 16–5,2 milionu let, přičemž nejstarší část pohoří Siválik obnažuje řeka Ghághra v Nepálu.[5]

Geografie

Siválik je nejjižnější a geologicky nejmladší východo-západní horské pásmo Himálaje, které má četné vedlejší hřbety a táhne se od státu Arunáčalpradéš přes Bhútán a Západní Bengálsko dál na západ přes Nepál a Uttarákhand do Himáčalpradéše a Kašmíru. V severojižním směru se jím prořezává řada velkých řek tekoucích z Himálaje.

Severně od Siváliku se do výše 3700–4500 m prudce vypíná pásmo Malého či Nižšího Himálaje známého též jako Mahábhárat či Himáčal. Zvedá se podél linie geologických zlomů. Na mnoha místech se k sobě Siválik a Mahábhárat těsně přibližují, jinde je však dělí 10 až 20 km široká údolí.

Prehistorie

Siválik patří k oblastem s nejbohatšími nalezišti zkamenělin velkých zvířat v Asii. Jak ukazují četné nálezy, žilo zde mnoho rozmanitých druhů zvířat. Mimo jiné se tu našly pozůstatky předků medvěda pyskatého, předchůdce žirafy sivatheria či obří pravěké želvy Megalochelys atlas.[6]

K obyvatelům zdejší oblasti patřil také prapředek člověka Sivapithecus, dříve známý jako Ramapithecus.

Byly zde nalezeny i pozůstatky osídlení kultury Sóán z období nejstaršího paleolitu (asi 500 000–125 000 B. P.[7][8] Tato kultura z období industrie Acheuléen byla pojmenována podle údolí řeky Sóán v pohoří Siválik v pákistánské provincii Pandžáb. Její příslušníci patřili k druhu člověk vzpřímený.

Demografie

Nízká hustota osídlení Siváliku a strmých jižních svahů pohoří Mahábhárat spolu s nakažlivou malárií ve vlhkých lesích na jejich úpatí vytvořily kulturní, jazykové a politické hraniční pásmo mezi hustě osídlenou Indoganžskou nížinou na jihu a „vysočinou“ za srázy Nižšího Himálaje a dokonale od sebe izolovaly jejich obyvatelstvo, čímž umožnily jeho rozdílný vývoj co do jazyka, rasy a kultury.

Zajímavost

Po pohoří Siválik je pojmenována Třída Shivalik víceúčelových fregat Indického námořnictva.

Odkazy

Poznámky

  1. Údaje se různí, anglickojazyčná Wikipedie uvádí délku 2400 km, ostatní většinou v rozmezí 1600–1700 km.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sivalik Hills na anglické Wikipedii.

  1. Kohli, M. S. (2004). Mountains of India: Tourism, Adventure, Pilgrimage. Indus Publishing, New Delhi.
  2. Kohli, M.S. Mountains of India: Tourism, Adventure and Pilgrimage. [s.l.]: Indus Publishing, 2002. Dostupné online. ISBN 978-81-7387-135-1. S. 25–. (anglicky) 
  3. Balokhra, J. M. (1999). The Wonderland of Himachal Pradesh. Revised and enlarged 4th edition. H.G. Publications, New Delhi.
  4. Chisholm, Hugh, ed. (1911). Siwalik Hills. Encyclopædia Britannica (11th ed.). Cambridge University Press
  5. Gautam, P., Fujiwara, Y. (2000). Magnetic polarity stratigraphy of Siwalik Group sediments of Karnali River section in western Nepal. Geophysical Journal International 142 (3): 812–824.
  6. http://www.bbc.com/earth/story/20150519-the-truth-about-giant-tortoises
  7. Is the Soanian techno-complex a Mode 1 or Mode 3 phenomenon? A morphometric assessment[nedostupný zdroj]
  8. Distribution of Acheulian sites in the Siwalik region. www.assemblage.group.shef.ac.uk [online]. [cit. 2017-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-04. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce