Sixtus II.
| Svatý Sixtus II. | |
|---|---|
| 24. papež | |
 | |
| Církev | římskokatolická |
| Pontifikát začal | 30. srpna 257 |
| Pontifikát skončil | 6. srpna 258 |
| Předchůdce | Štěpán I. |
| Nástupce | Dionysius |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | ??? |
| Místo narození | ??? |
| Datum úmrtí | 6. srpna 258 |
| Místo úmrtí | Řím, Itálie |
| Příčina úmrtí | stětí |
| Místo pohřbení | hřbitov sv. Praetextata |
| Svatořečení | |
| Svátek | 6. srpna |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev, řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem, pravoslavná církev, anglikánská církev, luteráni |
Seznam papežů nosících jméno Sixtus multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatý Sixtus II. (Xystus) byl 24. papežem křesťanské církve od 30. srpna 257 do 6. srpna 258.
Život
Podle Liber Pontificalis byl řeckého původu. Dnešní historici však tento údaj zpochybňují a zdá se pravděpodobnější, že autor Liber Pontificalis zaměnil osobu papeže za osobu jeho současníka Xysta, který byl filosofem pythagorejské školy.
Sixtovi II. se podařilo urovnat spory s východní a africkou církví rozdmýchané jeho předchůdcem sv. Štěpánem kvůli otázce nutnosti nového křtu u odpadlíků, znovu přijímaných do církve.
V době papežské vlády Sixta II. začalo další pronásledování křesťanů. Císař Valerianus v roce 257 nařídil odchod křesťanských biskupů a kněží do vyhnanství. O rok později (258) vydal druhý edikt, podle kterého všichni ti, kteří neuposlechli, budou zabiti a jejich majetek a majetek církve propadne státu. Valerianus si od toho sliboval nejen vymýcení křesťanství, ale i finanční příspěvek na válku proti Peršanům. Sixtus II. se stal jednou z prvních obětí této persekuce. Ukrýval se sice na méně známém menším pohřebišti naproti Kalixtovým katakombám, byl však přesto 5. srpna 258 zajat a hned druhý den (6. srpna) sťat. Spolu s ním byli popraveni i jáhnové Felicissimus a Agapit a podjáhnové Januar, Magnus, Vincenc a Štěpán.
Hrob
Sixtovy ostatky byly nejprve pohřbeny v papežské kryptě Kalixtových katakomb v Římě. V 6. století byly přeneseny do kaple na hřbitově sv. Praetextata, která byla po něm pojmenována.
Kult
Památku svatého Sixta II. a jeho šesti druhů si podle posledního vydání Martirologio Romano (2001) katolická církev připomíná 7. srpna, dříve se slavila 6. srpna.
Patrocinium
Sv. Sixtus je patronem města Pisy, spolupatronem dómu v Halberstadtu.
Odkazy
Literatura
- GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II.. Praha: Mladá fronta, 1994. 328 s. ISBN 80-204-0457-0.
- MAXWELL-STUART, P.G. Papežové, život a vláda. Od sv. Petra k Janu Pavlu II.. Praha: Svoboda (servis) 240 s. ISBN 80-902300-3-2.
- RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : dějiny a tajemství : životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. 714 s. ISBN 80-7207-574-8.
- VONDRUŠKA, Isidor. Životopisy svatých v pořadí dějin církevních. Praha: Ladislav Kuncíř, 1930. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sixtus II. na Wikimedia Commons - Katolická encyklopedie (angl.)
Média použitá na této stránce
Emblem of the Papacy: Triple Tiara and Keys
Autor: