Sixtus V.
Jeho Svatost Sixtus V. | |
---|---|
227. papež | |
Církev | římskokatolická |
Zvolení | 24. dubna 1585 |
Uveden do úřadu | 1. května 1585 (intronizace) |
Pontifikát skončil | 27. srpna 1590 |
Předchůdce | Řehoř XIII. |
Nástupce | Urban VII. |
Znak | |
Zasvěcený život | |
Institut | minorité |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 1547 |
Biskupské svěcení | 12. ledna 1567 světitel Antonio Lauro 1. spolusvětitel Giovanni Antonio Astorch (Astorco) 2. spolusvětitel Giovanni D’Amato |
Kardinálská kreace | 17. května 1570 kreoval Pius V. |
Titul | kardinál-kněz |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Zúčastnil se |
|
Osobní údaje | |
Rodné jméno | Felice Peretti di Montalto |
Datum narození | 13. prosince 1521 |
Místo narození | Grottamare, Papežský stát |
Datum úmrtí | 27. srpna 1590 (ve věku 68 let) |
Místo úmrtí | Řím, Papežský stát |
Místo pohřbení | Bazilika Panny Marie Sněžné |
Seznam papežů nosících jméno Sixtus multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sixtus V. (13. prosince 1521 Grottamare – 27. srpna 1590 Řím) byl 227. papežem katolické církve. Je znám jako důsledný propagátor protireformace, ale též jako papež, který dokázal vymýtit v Římě i v okolí loupežnictví, naplnit státní pokladnu i rychle zastavit hladomor, který za jeho pontifikátu ve Svatém městě propukl.
Život
Felice Peretti se narodil v Grottammare (kraj Marche) v chudé rodině. S pomocí svého strýce vstoupil v Ascoli do františkánského řádu a roku 1549 se stal doktorem teologie. Jako dobrý kazatel a propagátor protireformačního tridentského kurzu se osvědčil i v Římě, a tak ho papež Pavel IV. jmenoval do funkce benátského inkvizitora. Sv. Pius V. ho později jmenoval generálním vikářem františkánského řádu, následně i biskupem při kostele sv. Agáty (1566), kardinálem (1570) a biskupem fermským ve Feliceho rodném kraji (1571). Jako kardinál začal používat příjmení Montalto. Dne 24. dubna roku 1585 byl ve 4. dne konkláve zvolen papežem.
Pontifikát
Jako papež se Montalto v prvé řadě vypořádal s lupiči, kteří již od nepaměti ohrožovali nejen obyvatele Říma, ale i poutníky a obchodníky na cestách kraje Lazio. Dal také vysušit Pontijské bažiny, takže došlo ke zlepšení ovzduší a omezení výskytu malárie. Také reorganizoval soudnictví, rozšířil vatikánskou knihovnu a založil velkolepou knihtiskárnu. Dobrým hospodařením naplnil prázdnou papežskou pokladnu a založil konto, z něhož se mělo kupovat obilí, pokud městu hrozil hladomor. Dal vybudovat novou kanalizaci a postavit špitál pro 2000 osob u Sixtova mostu.
V zahraniční politice lavíroval mezi francouzskou politikou Jindřicha III. a španělskou Filipa II., což Španělsko velmi popudilo a hrozilo, že se od Říma odtrhne. Napětí se však do jisté míry vyřešilo samo, neboť roku 1590 papež zemřel.
Odkazy
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Sixtus V., fotoreprint původního vydání z roku 1905, Ladislav Horáček-Paseka & Argo, Praha 2000, s. 237
- Jan Wierusz Kowalski: Encyklopedie papežství, Praha 1994
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sixtus V. na Wikimedia Commons
- en The Hierarchy of the Catholic Church – Pope Sixtus V
Papež | ||
---|---|---|
Předchůdce: Řehoř XIII. | 1585–1590 Sixtus V. | Nástupce: Urban VII. |
Média použitá na této stránce
Flag of the Papal States before 1808.
Emblem of the Papacy: Triple Tiara and Keys
Autor: Odejea, Licence: CC BY-SA 3.0
Armoiries du pape Sixte V : D'azur au lion d'or armé et lampassé de gueules tenant un rameau d'or à la bande de gueules chargée en chef d'une étoile d'or et en pointe d'un mont à trois cimes d'argent
Source du blasonnement : http://www.araldicavaticana.com/psisto05.htm
Figures utilisées : et