Sjoukje Dijkstrová
Sjoukje Dijkstrová | |
---|---|
Narození | 28. ledna 1942 Akkrum |
Úmrtí | 2. května 2024 (ve věku 82 let) Someren |
Povolání | krasobruslařka |
Ocenění | rytíř Oranžsko-nasavského řádu |
Choť | Karl Kossmayer |
Rodiče | Lou Dijkstra |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Krasobruslení na ZOH | ||
zlato | ZOH 1964 Innsbruck | Krasobruslení |
stříbro | ZOH 1960 Squaw Valley | Krasobruslení |
Mistrovství světa v krasobruslení | ||
zlato | MS 1962 | Krasobruslení |
zlato | MS 1963 | Krasobruslení |
zlato | MS 1964 | Krasobruslení |
stříbro | MS 1960 | Krasobruslení |
bronz | MS 1959 | Krasobruslení |
Mistrovství Evropy v krasobruslení | ||
stříbro | ME 1959 | krasobruslení |
zlato | ME 1960 | krasobruslení |
zlato | ME 1961 | krasobruslení |
zlato | ME 1962 | krasobruslení |
zlato | ME 1963 | krasobruslení |
zlato | ME 1964 | krasobruslení |
Sjoukje Rosalinde Dijkstrová (nizozemsky: Sjoukje Rosalinde Dijkstra, 28. ledna 1942, Akkrum – 2. května 2024 Someren) byla nizozemská krasobruslařka. Zvítězila na Zimních olympijských hrách 1964, byla třikrát mistryní světa.
Byla dcerou rychlobruslaře Lou Dijkstry, který se zúčastnil Zimních olympijských her 1936. Od dětství se věnovala sportu, ve kterém dosahovala značných úspěchů. V jedenácti letech ji krátce připravoval v Londýně i slavný trenér Arnold Gerschwiler.
Na olympijských hrách debutovala ve 14 letech v Cortině d'Ampezzo, kde obsadila dvanácté místo. V následujícím olympijském cyklu se ale postupně prosadila na stupně vítězů (poprvé v roce 1959, když byla druhá na mistrovství Evropy a třetí na mistrovství světa).
Když po skončení sezóny 1958-59 ukončila kariéru Rakušanka Hanna Walterová, stala se nejlepší evropskou krasobruslařkou a na olympijských hrách 1960 ve Squaw Valley ji porazila pouze Carol Heissová ze Spojených států. Dijkstrová tehdy získala jako první zástupkyně Nizozemska olympijskou medaili v krasobruslení, které zůstává i po ZOH 2006 jediním ze dvou sportů, kde se tato země dočkala olympijské medaile ze zimních her.
Heissová poté ukončila svou amatérskou kariéru a Dijkstrová pokračovala ve své evropské nadvládě. Zisk světového titulu jí ale oddálilo letecké neštěstí letu Sabena 548, při kterém zahynul americký krasobruslařský tým, a následující zrušení mistrovství světa. Dočkala se tak až o rok později na šampionátu v Praze. Titul poté dvakrát obhájila, dovršila sérii pěti evropských zlatých medailí v řadě a na Zimních olympijských hrách 1964 v Innsbrucku získala olympijské zlato.
Vynikala jak v povinných cvicích, tak ve volné jízdě. Byla výbornou skokankou, odlišovala se atletickým pojetím krasobruslení.
Po ukončení amatérské dráhy se stala hvězdou Holiday On Ice, kde působila od roku 1964 do roku 1972.
Byla provdaná za kolegu z revue Karla Kossmayera, se kterým měla dvě dcery.[1]
V roce 2005 získala Cenu Fanny Blankersové-Koenové za svůj příspěvek nizozemskému sportu.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Sjoukje Dijkstra – 1962 [online]. Amstelveenweb, [po 2001] [cit. 2009-01-25]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ Fanny Blankers-Koen Carrièreprijs 2004 naar 5 sportlegendes [online]. Nieuwsbank B.V., 2005-06-08 [cit. 2009-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-22. (nizozemsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sjoukje Dijkstrová na Wikimedia Commons
- Sjoukje Dijkstra [online]. De Loodsboot, [2004] [cit. 2009-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-14. (nizozemsky)
- Sjoukje Dijkstrová v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
The Canadian Red Ensign used between 1921 and 1957.
This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The only change is making the maple leaves green from red. This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The most recent version of this image has changed the harp into one with a female figure; see [http://flagspot.net/flags/ca-1921.html FOTW
The Canadian Red Ensign used between 1921 and 1957.
This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The only change is making the maple leaves green from red. This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The most recent version of this image has changed the harp into one with a female figure; see [http://flagspot.net/flags/ca-1921.html FOTW
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
US Flag with 49 stars. In use 4 July 1959–3 July 1960. It was defined in Executive Order 10798.
Flag of South Korea from October 1997 to May 2011. In May 2011, the exact colors were specified into their current shades.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Olympijská vlajka
Russian Olympic Committee flag used in 2020 and 2022, for the Olympics
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.