Skřípinec jezerní

Skřípinec jezerní
Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	jednoděložné (Liliopsida)
Řád	lipnicotvaré (Poales)
Čeleď	šáchorovité (Cyperaceae)
Rod	skřípinec (Schoenoplectus)
Binomické jméno
Schoenoplectus lacustris (L.) Palla, 1888
Synonyma
Scirpus lacustris
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Květenství

Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris) je vytrvalá rostlina rostoucí v mělkých vodách. Tento druh rodu skřípinec není v České republice příliš rozšířen a je z hlediska ohrožení vyhynutím hodnocen jako druh vyžadující další pozornost (C4a).^[2][3]

Výskyt

Rozšířen je v Evropě a Asií, hlavně v jejích severních oblastech a také na severu Afriky. V české přírodě se tato jednoděložná rostlina vyskytuje roztroušeně od nížin po střední polohy.^[2][4]

Ekologie

Roste v mírně kyselých, mělkých, stojatých nebo pomalu tekoucích vodách bohatých na živiny, nejčastěji s písčitým nebo jílovitým dnem. Vyskytuje se v blízkosti břehů v řekách, jezerech, rybnících, slepých říčních ramenech nebo vodních kanálech a v proláklinách pravidelných zátopových oblastí se sladkou nebo mírně brakickou vodou.^[2][5][6]

Popis

Vytrvalá rostlina s hrubou, až 2,5 m vysokou lodyhou rostoucí ze silného článkovitého, vodorovně se plazícího bílého až nažloutlého oddenku. Stébla, rostoucí solitérně nebo v trsech, jsou pevná, 2 až 3 cm tlustá, na průřezu kulatá, tmavě zelená a hladká. Obsahují aerenchymové pletivo a jejich vnější buňky obsahují chlorofyl a účastní se fotosyntézy. Stébla jsou objata několika nachovými trubkovitými pochvami, spodní pochvy bývají bez listových čepelí, zatímco z jedné až dvou horních občas vyrůstají čepele 1 až 10 cm dlouhé.

Bohatě větvené kruželovité květenství (někdy je stažené) má nestejně dlouhé větve a bývá vysoké 5 až 10 cm. Je tvořeno klásky vyrůstajícími ve svazečcích na různě dlouhých stopkách. Pod květenstvím je dlouhý úzký vztyčený listen, který vypadá jako pokračování stonku.

Červenavě hnědé klásky, 5 až 10 mm dlouhé, jsou podlouhle vejčité a na konci špičaté. Mají více spirálovitě vyrůstajících vejčitých a krátce osinatých plev. V úžlabí plev vyrůstají drobné kvítky s redukovaným okvětím tvořeným pouze šesti drsnými štětinkami. V oboupohlavném kvítku jsou tři tyčinky s podlouhlými prašníky a svrchní semeník s čnělkou s bliznou rozeklanou do tří nitkovitých ramen. Kvítky kvetoucí od června do září jsou větrosnubné. Plody jsou trojboké hladké nažky.

Rozmnožuje se semeny (nažkami) nebo oddenky, jejichž rozrůstáním dokáže v krátké době vytvořit okolo jediné rostliny širokou kolonii). Dobře se rozšiřuje i úlomky oddenků, které mohou být velkou vodou odneseny na větší vzdálenost.^[2][4][5][6]

Význam

Skřípinec jezerní se někdy vysazuje jako ozdobná rostlina do mělkých jezírek, zvláště jeho méně vzrůstné a panašované variety, např. 'Albescens'. Pro zamezení jeho rozpínavosti je vhodné ho na menších vodních plochách pěstovat v nádobách. V zarybněných nádržích poskytuje chráněný prostor pro tření ryb. Je vhodnou rostlinou do kořenových čistíren odpadních vod.^[6][7]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu skřípinec jezerní na Wikimedia Commons
• Taxon Schoenoplectus lacustris ve Wikidruzích
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření skřípince jezerního v ČR