Skašov
Skašov | |
---|---|
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Přeštice |
Obec s rozšířenou působností | Přeštice (správní obvod) |
Okres | Plzeň-jih |
Kraj | Plzeňský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°30′38″ s. š., 13°25′53″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 210 (2024)[1] |
Rozloha | 7,22 km²[2] |
Katastrální území | Skašov |
Nadmořská výška | 513 m n. m. |
PSČ | 336 01 |
Počet domů | 119 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Skašov 55 336 01 Blovice skasov@obecni-urad.net |
Starosta | Luboš Tříska |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Skašov | |
Další údaje | |
Kód obce | 539937 |
Kód části obce | 148211 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Skašov je obec v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi devatenáct kilometrů jižně od Plzně. Žije v ní 210[1] obyvatel. Ve Skašově probíhá výroba dřevěných hraček, která obec v 19. století proslavila po celém světě.
Historie
Nejstarší osídlení se v této oblasti nacházelo zřejmě již v době bronzové. První dokument zmiňující přímo obec Skašov pochází z roku 1326. Jde o listinu dokumentující prodej dvora jménem Stassowm, který byl dne 26. ledna 1326 prodán Vilémem z Boru a Oldřichem z Potenštejna proboštu a konventu chotěšovského kláštera za 78 hřiven stříbra. S dvorem byly prodány také lesy, pole, luka, prameny, sady a včelstva. O dvacet let později klášter uzavřel dohodu s Prostějem z Letína a jeho manželkou Drahou, kteří měli založit v háji nazývaném Staschow novou ves – lhotu. Po deseti letech měla být ves vrácena klášteru. V době husitských válek lhotu zastavil chotěšovský probošt Petr II. Václavu Sekáčovi z Újezdce za 500 kop pražských grošů, po válkách se vrátila klášteru. Pod jeho správou ves zůstala až do josefínských reforem v roce 1782, kdy byl klášter zrušen.
Po zrušení kláštera se majitelem panství stala Náboženská matice, která jej rozdělila mezi 33 podílníků. Došlo k uvolnění práce traslířů – soustružníků dřeva. Koncem 18. století dostali díky rozvoji poutí příležitost vyrábět hračky. První písemný doklad o hračkářské výrobě pochází z roku 1826 a nově vzniklé tradici se brzy věnovala podstatná část obyvatel. Vláda Josefa II. také umožnila vzdělávání místních dětí, které se nejdříve začal věnovat tkadlec Černý. V roce 1824 vznikla první veřejná škola a v roce 1864 pro ni byla postavena školní budova, která byla zbourána v roce 1989.
V druhé polovině 19. století došlo ke společenskému a kulturnímu rozvoji obce, přišli vzdělaní lidé, kteří začali šířit národně obrozenecké myšlenky. V roce 1892 vypukl velký požár, který zničil celou část obce nazývanou V Ulici. V důsledku této nešťastné události vznikl v obci Sbor dobrovolných hasičů. V roce 1913 výrobci hraček založili družstvo, aby mohli lépe hájit své zájmy před nepoctivými obchodníky. Velkou ránou byla pro obec první světová válka, která přinesla strádání a odvedla většinu místních mužů na frontu. Z války se nevrátilo 17 mužů. V roce 1916 došlo k ustálení současného jména obce Skašov.
V roce 1926 byla zavedena autobusová doprava mezi Skašovem, Přešticemi a Nepomukem a obec byla elektrifikována. V roce 1931 byla dokončena výstavba veřejného osvětlení. V důsledku hospodářské krize počátkem 30. let zkrachovalo hračkářské družstvo a výrobě hraček se od té doby věnovali pouze jednotlivci. Po druhé světové válce došlo k odsunu německých obyvatel a obec byla dosídlena z vnitrozemí.
Obyvatelstvo
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 540 | 653 | 544 | 518 | 581 | 536 | 493 | 405 | 393 | 320 | 270 | 250 | 228 | 236 | 206 |
Počet domů | 73 | 80 | 81 | 83 | 89 | 97 | 101 | 106 | 100 | 94 | 82 | 104 | 106 | 111 | 119 |
Obecní správa
Mezi lety 1869–1979 Skašov byl obcí v okrese Přeštice (1869–1950) a později v okrese Plzeň-jih. Od 1. ledna 1980 do 31. srpna 1990 patřil jako část obce k Horšicím a od 1. září 1990 je opět samostatnou obcí.[6]
Pamětihodnosti
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 511.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Skašov na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Skašov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Obec Skašov – historie
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Skašov okres Plzeň-jih, celkový pohled