Skaláci (opera)

Skaláci
Skladatel Gustav Roob
Skladatel Gustav Roob
Základní informace
Žánropera (lyrické drama)
SkladatelGustav Roob
LibretistaBřetislav Ludvík
Počet dějství1
Originální jazykčeština
Datum vzniku1907
Premiéra29. listopadu 1929, Plzeň, Městské divadlo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skaláci je opera (podle označení autorů „lyrické drama“) o jednom jednání, Op. 46, českého skladatele Gustava Rooba na libreto českého spisovatele a dramatika Břetislava Ludvíka (1882–1856). Byla napsána roku 1907, ale premiéru měla až 29. listopadu 1929 v Městském divadle v Plzni.[1]

Vznik, charakteristika a historie

Skladatel Gustav Roob napsal řadu hudebně dramatických děl, z nichž některé byly vyznamenány různými cenami, s jejich uváděním však neměl štěstí: napsal sedm oper, než byla vůbec uvedena první z nich. Skaláci byla v pořadí druhá Roobova opera (po V temnotách duše).[2][pozn. 1] I když její libretista, novinář, herec a divadelník Břetislav Ludvík byl z okruhu Jaroslava Haška a psal především veselohry a komické scénky, námět Skaláků je ryze veristická tragédie.

Skaláci byli napsáni roku 1907[2], u Národního divadla však s nimi Roob nepochodil. Operu nakonec přijala k nastudování zpěvohra Městského divadla Královských Vinohrad, respektive její hudební ředitel Ludvík Vítězslav Čelanský, a ohlásila její uvedení v sezóně 1913/1914 společně s dalšími dvěma Roobovými aktovkami Srdce Pikangovo a Host.[3][4] Z nich však vinohradská zpěvohra nakonec uvedla jen Srdce Pikangovo, a to se značným zpožděním až roku 1918.

Poté, co byl vinohradský zpěvoherní soubor roku 1919 donucen opustit Divadlo na Vinohradech a začít fungovat na komerční bázi, nebyla už na provedení Skaláků naděje. Opery se ujal Bedřich Jeřábek, tehdy ředitel Městského divadla v Plzni, a premiéra Skaláků byla ohlašována na sezónu 1924–25[5] (a pak znovu na sezónu 1925/26[6]), avšak i zde došlo k průtahům a Skaláci byli nakonec uvedeni až za ředitele Karla Veverky (a v jeho režii) na sklonku roku 1929. Skladatel byl premiéře přítomen a byl vyvolán a srdečně aklamován.[7] Národní listy hlásily „velký úspěch“.[8]

Ve skutečnosti však bylo přijetí u kritiky i obecenstva vlažné; opera vzniklá roku 1907 byla o dvaadvacet let později přece jen tematicky i stylově zastaralá. Recenzent Šumavanu mínil: „Po stránce hudební lze mnohé vytknouti, což lze shrnouti v ten smysl, že dramatické schopnosti Roobovy nestačí na libreto tak dramatické. Poznáte to již z toho, jak Roob v nejdramatičtějších místech nenalézá polyfonického výrazu a uchyluje se příliš často k pouhému oktávovému postupu. Jsou tam ovšem i místa dobré komposice, pěkné melodie i výrazného podmalování, ale ta asi sotva uchrání celku.“ Z protagonistů nejvíce zaujal František Zavřel v dramaticky vděčné úloze padoucha Kaleny.[7]

V jiných divadlech už Roobovi Skaláci uvedeni nebyli. Vzápětí po uvedení Skaláků tisk ohlašoval, že plzeňské divadlo přijalo k provozování další Roobovu operní aktovku Host (z roku 1909), avšak ta nikdy inscenována nebyla.[8][4]

Setkání s Gustavem Roobem v polovině 20. let popisuje Amálie Kutinová ve své knížce Gabra a Málinka v Praze (1942); zmiňuje jeho potíže s odbytem svých oper i naději na uvedení Skaláků v Plzni.[9]

Osoby a první obsazení

Lom v Prokopském údolí
osobahlasový oborpremiéra (29. listopadu 1930)[7]
Jonáš Jílek, mlynář a skalákbasSchwarz
Jílková, jeho ženamezzosopránAnna Kasalová(-Němcová)
Liduška (Lidka), jejich dcerasopránMarie Budíková
Hroneš, mlynářský chasníktenorJavorský
Kalena, skalákbarytonFrantišek Zavřel
Pavlík, starý vysloužilec a skalákbas…
Skaláci, lid
Dirigent: Ferdinand Ledvina
Režie: Karel Veverka

Děj opery

V Prokopském údolí žijí mlynář Jonáš Jílek se svou ženou a dcerou Liduškou. V kopcích nad údolím jsou lomy a i Jílek si přivydělává jako skalák. Liduška je zamilována do mlynářského chasníka Hroneše a má to štěstí, že ani její rodiče se jejich případnému sňatku neprotiví.

Avšak na Lidušku si myslí i skalák Kalena. Nejenže ho však dívka nemá ráda, ale Kalena má špatnou pověst (jak vypráví starý vysloužilec a skalák Pavlík): prý je zvrhlík a zuřivec. Ani on však neví, že Kalena zabil svou první ženu pro nevěru. Přetrvávající hněv s výčitkami svědomí Kalenu připravují o rozum. Přesto si troufá požádat Jonáše o Liduščinu ruku. Když mlynář jeho žádost přirozeně odmítne, začne mu Kalena připravovat pomstu.

Zrána pracuje Jonáš v lomu; seká kámen, jsa spuštěn po skále na přivázaném laně. Kalena nahoře provaz podřízne, a když se lano přetrhne, zřítí se Jonáš se skály a zabije se. Kalena je chycen a skaláci se na Jonášově pohřbu, vedle truchlící rodiny, loučí se svým druhem.[10]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Podle Roobova vlastního vyjádření v dobovém tisku; pozdější prameny (Český hudební slovník) uvádějí jiné posloupnosti a dataci vzniku Skaláků rokem 1909.

Reference

  1. ↑ JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 236. 
  2. ↑ a b Divadlo – Nová česká opera. Večer. 1915-11-24, roč. 2, čís. 287, s. 5 (příloha). Dostupné online [cit. 2020-12-23]. 
  3. ↑ Divadlo – Nové předplacení v Městském divadle na Král. Vinohradech. Národní listy. 1913-08-08, roč. 53, čís. 216, s. 4. Dostupné online [cit. 2020-12-23]. ISSN 1214-1240. 
  4. ↑ a b VYSKOČIL, Quido Maria. Feuilleton – Host. Hudební zpravodaj. 1939-03-31, roč. 8, čís. 2–3, s. 6–7. Dostupné online [cit. 2020-12-23]. 
  5. ↑ Městské divadlo v Plzni. Salon. 1924 Vánoce, roč. 3, čís. 7, s. 49. Dostupné online [cit. 2020-12-23]. 
  6. ↑ BARTOVSKÝ, Josef. Plzen. Listy Hudební Matice. 1925-10-15, roč. 5, čís. 1, s. 26–27. Dostupné online [cit. 2020-12-23]. 
  7. ↑ a b c –P. Divadlo – Zpěvohra Městského divadla v Plzni. Šumavan. 1929-12-04, roč. 61, čís. 94, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-12-23]. 
  8. ↑ a b Z kulturního života – Host. Národní listy. 69, roč. 1929-12-29, čís. 9, s. 356. Dostupné online [cit. 2020-12-23]. ISSN 1214-1240. 
  9. ↑ KUTINOVÁ, Amálie. Gabra a Málinka v Praze [online]. Praha: Městská knihovna v Praze, 2018-03-26 [cit. 2020-12-23]. Kapitola Mistr Gustav Roob, s. 81–97. Dostupné online. 
  10. ↑ Podle BRANBERGER, Jan. Svět v opeře. Praha: Orbis, 1947. 805 s. S. 402. 

Literatura

  • JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 236. 

Média použitá na této stránce

Opatrilka - Cervený lom in spring 2011 (12).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 3.0
Přírodní památka Opatřilka - Červený lom, Praha, Česko
Gustav Roob (1879-1947).jpg
Augustin Václav Tomáš Roob (1879 - 1947), Český hudební skladatel.