Skalákův mlýn
| Skalákův mlýn | |
|---|---|
 Mlejn | |
| Účel stavby | |
Kulturní centrum, klub | |
| Základní informace | |
| Současný majitel | Miroslav Skalický |
| Poloha | |
| Adresa | Skalákův mlýn, Meziříčko 31,  Česko |
| Souřadnice | 49°6′30,99″ s. š., 15°38′51,95″ v. d. |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Skalákův mlýn | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Skalákův mlýn – Park kultůry a voddechu pro nepřizpůsobivé (nebo zkráceně také „Mlejn“, na mapách též pod názvem Brázdův Mlýn[1]) je kulturní centrum na Třebíčsku. Jedná se o komplex budov v podobě repliky tvrze, přebudované z objektu bývalého mlýna na řece Želetavce. Leží západně od obce Meziříčko, v prostorách tvrze se nachází čajovna, antikvariát, kaple a ubytovna. Blízkými sídly jsou městys Želetava a města Telč a Moravské Budějovice.
V prostorách komplexu jsou pořádány poetické a undergroundové festivaly, často si objekt pronajímají také pořadatelé rave a techno[2] festivalů, které do oblasti Meziříčka lákají tisíce posluchačů, mimo domácích se jedná především z návštěvníky z blízkého Rakouska. S tím souvisejí problémy s hlukem,[3] odpadky a škodami na okolních pozemcích,[4] které způsobují nadlimitní účastníci četných technopárty. Vzhledem k tomu, že se komplex stále rozrůstá, jsou vlastníci kulturního centra také ve sporech se stavebním úřadem,[5] který brání např. černým stavbám v korunách stromů.
Plán na založení alternativního kulturního centra v Československu vznikl již v sedmdesátých letech 20. století.[6] Kvůli komunistickému procesu s Chartou 77 však byl tento plán odložen až do roku 1989, kdy se pronásledování disidenti, především Miroslav Skalický, František Stárek, Jiří Kostúr nebo Ivan Martin Jirous, mohli beztrestně projevovat. Skalickému se poté podařilo získat právě prostory bývalého Brázdova mlýna bez vodního motoru, které nechal přebudovat na tvrz.
Pravidelně pořádanými akcemi jsou tradiční Underground festival Magorovo Vydří, několikadenní střetnutí členů předrevolučního undergroundu pojmenované na počest „Magora“ Jirouse s bigbítovým a folkovým hudebním doprovodem (Jaroslav Hutka, The Hever and Vazelína Band, The Plastic People of the Universe aj.), Meziprostor, DIY kulturní festival se spirituálním přesahem, Stone Smoker zaměřený především na psychedelii a stoner rock nebo nezávislý Festival Napříč, který v září uzavírá festivalovou sezónu.
Reference
- ↑ Mapy.cz: Brázdův Mlýn
- ↑ NECHVÁTAL, Ivo. Technoparty Skalákův mlýn [online]. Horácké noviny, 2010-07-29 [cit. 2017-07-10]. Dostupné online.
- ↑ KUČEROVÁ, Barbora. Kvůli technařům lidé v Meziříčku nespí. Stížnosti ani petice nefungují [online]. iDnes.cz, 2011-07-15 [cit. 2017-07-10]. Dostupné online.
- ↑ Obří technopárty provází potíže! Technaři ničí okolí a blokují silnice [online]. tn.cz, 2016-08-07 [cit. 2017-07-10]. Dostupné online.
- ↑ HAUSSMANN, Milan. Causa Meziříčko aneb malý kurvy opět zasahují [online]. CHRISTIANIA, 2013-05-18 [cit. 2017-07-10]. Dostupné online.
- ↑ LE FAY, Monika. Skalákův mlýn je „Park kultůry a voddechu pro nepřizpůsobivé“ [online]. Česká televize, 2014-01-12 [cit. 2017-07-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Skalákův mlýn na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
