Skalice (řeka)
| Skalice | |
|---|---|
 Skalice v Mirovicích. | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 52,2 km |
| Plocha povodí | 375,8 km² |
| Průměrný průtok | 1,45 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-08-04-034 |
| Pramen | |
| pod Třemšínem v Brdech 49°35′16,75″ s. š., 13°45′45,97″ v. d. 678 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Lomnice 49°24′57,1″ s. š., 14°8′54,7″ v. d. 346 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Středočeský kraj - Rožmitál pod Třemšínem, Březnice, Jihočeský kraj) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Otava, Lomnice | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Skalice (německy Skalitz) je řeka na pomezí Středočeského (okres Příbram) a Jihočeského kraje (okres Písek) v České republice. Je 52,2 km dlouhá. Povodí má rozlohu 375,8 km².[1]
Průběh toku
Pramení jako Kotelský potok. Protéká Velkým a Malým Kotelským rybníkem, Obžerou, Podzámeckým rybníkem, Kuchyňkou a rybníkem Jez. V Rožmitále pod Třemšínem získává jméno Vlčava a od Březnice se nazývá Skalice. Pod Varvažovem protéká sevřeným údolím s četnými balvany v korytě. Vlévá se zleva do Lomnice.
Potok Vlčava se ještě do 15. století jmenoval Božes (předtím Bojžes). Po něm se kraj na levém břehu Vltavy v okolí Březnice nazýval až do 15. století Bozeňsko či Božesko (provincia Boiziznensis, Boyzenensis).[2]
Kontaminace
V roce 1986 řeku kontaminoval topný olej (Delotherm), který unikl z obalovny živičné drti v Rožmitále pod Třemšínem, jenž se nacházela v její těsné blízkosti. V roce 1988 byl vydán zákaz konzumace ryb chycených ve Vlčavě/Skalici.[3] Uniklá látka má velmi vysokou perzistenci, negativní vlivy na živé organismy a ve vodě se téměř nerozpouští. Sanace lokality probíhá od roku 1989. Podle analýzy z roku 2019 je riziko ohrožení kvality vody hodnoceno jako minimální.[4]
Vodní režim
Hlásné profily:[5]
| místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
|---|---|---|---|---|
| Varvažov | 3,50 | 367,86 km² | 1,50 m³/s | 151,0 m³/s |
Mlýny
- Varvažovský mlýn – Varvažov čp. 55, okres Písek, kulturní památka
Zajímavosti
Vlčavu každoročně o Velikonocích od roku 1975 sjíždí vodáci z Rožmitálu do Březnice. Sjezd je možný ve spolupráci s rybáři, kteří upouští rybníky, aby byl dostatek vody.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ Bozensko, pojmenování kraje na l. bř. Vltavy[nedostupný zdroj], Ottova encyklopedie
- ↑ Polychlorované bifenyly (PCB) [online]. arnika.org [cit. 2021-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Účelová aktualizovaná analýza rizik v areálu bývalé obalovny v Rožmitále pod Třemšínem [online]. AQUATEST a.s., Praha, 2019 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Varvažov [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Plavci sjížděli říčku Vlčavu počtyřicáté [online]. Příbramský deník, 2022-04-18 [cit. 2023-04-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Skalice na Wikimedia Commons - Varvažov – aktuální vodní stav na stránkách ČHMÚ
- Základní charakteristiky toku Skalice a jeho povodí
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 3.0
Řeka Skalice v Mirovicích, okres Písek, Česko.