Skalice (tvrz)
Skalice | |
---|---|
Poloha | |
Adresa | nad rybníkem Chobot, Sepekov, Česko |
Souřadnice | 49°25′37,08″ s. š., 14°27′1,49″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 38244/3-2736 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Skalice je zaniklá tvrz nebo snad novověké polní opevnění dva kilometry východně od Sepekova v okrese Písek. Dochované relikty jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie
Dějiny případného panského sídla zvaného Skalice jsou podle Augusta Sedláčka spojené s rodem Vítkovců. Území v okolí Sepekova získal Vítek II. starší z Krumlova. Skalici prokazatelně vlastnili spolu se Sepekovem v nedílu jeho vnuci Budivoj a Vítek až do roku 1272 a po Budivojově smrti samotný Vítek. Kromě nich používal přídomek ze Skalice také Vítek z landštejnské větve rodu, ale v jeho případě je přídomek odvozen od hradu Skalice poblíž Soběslavi.[2]
Po Budivojově smrti příslušníci rodu bydleli na krumlovském hradě nebo na svých dalších sídlech, a skalická tvrz brzy zanikla.[2] Vítkovci poté brzy přišli o samotné sepekovské panství. Bratři popraveného Záviše z Falkenštejna totiž spolu s dalšími podporovateli škodili na statcích biskupa Tobiáše z Bechyně. Výše škod byla vyčíslena na 11 141 hřiven stříbra. Biskup bratry zažaloval u zemského soudu. Soud shledal Vítkovce vinnými, odebral jim část statků, které král Václav II. dne 17. června 1291 předal biskupovi. Jádrem tohoto majetku bylo městečko Sepekov se skalickým tvrzištěm, dále k němu patřily vsi Zběšice, Popovec, Podboří, Držkrajov, Božetice, Hodušín, Vlksice, Vratišov, Soběnov, Děsný, Nosetín, Raškov, Chválov, Březí, Veletín, Hodětín, Myslkov, Dobrotín, Chýška, Crhov, Podolí, části vsí Radětice, Zálší a další dvory nebo pozemky.[2]
Spojení s Vítkovci je nejisté, protože charakter pozůstatků případné tvrze neodpovídá dispozici vrcholně středověkého sídla, ale podobá se novověkým vojenským opevněním. Časové zařazení lokality neumožnily ani menší archeologické výzkumy.[3]
Stavební podoba
Lokalita se nachází na ostrožně nad bezejmenným přítokem rybníka Chobot na říčce Smutné. Tvoří ji dvojice asi čtyřicet metrů vzdálených zahloubených objektů částečně obklopených valy. První má rozměry 20 × 12 metrů a je až tři metry hluboký. Hloubka se snižuje směrem k západu, kde je zahloubení nulové. K severozápadnímu rohu objektu přiléhá menší okrouhlá prohlubeň s vnitřním průměrem čtyři metry. Také ji obklopuje nízký val. Druhý zahloubený objekt má rozměry 12 × 9 metrů a vede kolem něj asi jeden metr vysoký val.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-01-26]. Identifikátor záznamu 150219 : Archeologická lokalita. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VII. Písecko. Praha: František Šimáček, 1890. 343 s. Dostupné online. Kapitola Skalice hrad, s. 281–282.
- ↑ a b archeologická lokalita [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-01-26]. Dostupné online.
Literatura
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Skalice – tvrz, s. 173.
Související články
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic