Skalice u České Lípy

Skalice u České Lípy
Skalice z jihu, obecní úřad, vpravo kostel
Skalice z jihu, obecní úřad, vpravo kostel
Znak obce Skalice u České LípyVlajka obce Skalice u České Lípy
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNový Bor
Obec s rozšířenou působnostíNový Bor
(správní obvod)
OkresČeská Lípa
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°44′43″ s. š., 14°31′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 582 (2024)[1]
Rozloha11,55 km²[2]
Katastrální územíSkalice u České Lípy
Nadmořská výška324 m n. m.
PSČ471 17
Počet domů455 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduSkalice u České Lípy č. p. 377
471 17 Skalice u České Lípy
obecskalice@iol.cz
StarostaJiří Löffelmann
Oficiální web: www.skaliceuceskelipy.cz
Skalice u České Lípy na mapě
Skalice u České Lípy
Další údaje
Kód obce562025
Kód části obce147907
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skalice u České Lípy (do 31. července 1991 jen Skalice[4], německy Langenau) je obec v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Leží v Ralské pahorkatině, na samé východní hranici CHKO České středohoří, v údolí potoka Šporka. Je obcí roztaženou podél silnic, délka obce je 4,5 kilometru. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel. Nad obcí jsou dva dominantní kopce, Chotovický vrch a Skalický vrch.

Historie

Související informace naleznete také v článcích Horní Libchava, Nadační panství Horní Libchava v držení Řádu Maltézských rytířů a Římskokatolická farnost Horní Libchava.

Skalice byla původně založena jako česká ves, ale při kolonizaci ve 13. století byla ves pro německé přistěhovalce rozšířena o nové parcely „Langenau“ (česky Dlouhá niva). První písemná zmínka v rejstříku papežského desátku z roku 1352 uvádí jméno „Skalicz sive Langenaw“. Na přelomu 14. a 15. století byla rozdělena mezi panství Horní Libchavu a Sloup. V letech 1623 až 1918 hornolibchavská část patřila velkopřevoru řádu maltézských rytířů, druhá část náležela Pihelu. Posledním vlastníkem pihelské části byl od roku 1710 rod hrabat a knížat Kinských.[5]

V roce 1713 se v obci nacházelo 6 sklářských obchodů, jejichž počet stále narůstal. Jednou z nejvýznamnějších sklářských firem se stala exportní firma Andrease Janckeho, jehož syn Georg Anton Jancke (1697 - 1769) založil s dalšími společníky síť obchodních poboček ve Španělsku a Portugalsku a roku 1763 přestěhoval rodinný podnik do Nového Boru. V roce 1775 pak v Boru vznikla firma Hiecke, Rautenstrauch, Zinke a spol., která navázala na sklářskou kompanii Christiana Rautenstraucha z Polevska. Některé sklářské dílny se ve Skalici specializovaly na výrobu na skle malovaných obrázků. V dolní části obce, na místě bývalého hospodářského dvora, založil hrabě Josef Jan Maxmilián Kinský v roce 1735 osadu Josefsdorf (česky Josefov, od r. 1923 nazývanou Svobodná Ves). Do roku 1848 měla každá obec svého rychtáře. V roce 1850 byla vytvořena obec Skalice, k níž patřil i Josefsdorf.[6]

Sklárna Antonín Rückl a synové

Sklářský rod Rücklů pocházel ze švýcarského kantonu St. Gallen a se sklářstvím byl spojen po několik století. Skelmistr Hans Rückl založil v roce 1846 sklářskou firmu nejprve v Cyranově Ostrově. Syn Anton (česky Antonín) Rückl postavil v roce 1840 sklárnu ve Včelničce u Kamenice nad Lipou (k níž přistavěl brusírnu), v roce 1893 ve Skalici (registrovaná roku 1895, čp. 416) a v roce 1903 v Nové Huti (Nižbor). V roce 1904 přijal své syny (Franze a Antona) jako společníky a firmu přejmenoval na „Anton Rückl & Söhne“ (Antonín Rückl a synové, a. s.)[7][8] Ve 30. letech otevřel pobočku v Praze (Praha XV.) a do správní rady byli přijati Jan Rückl a Hynek Rückl.[9] V důsledku krize sklářského průmyslu a nedostatku zakázek musela být odstavena jedna pec.[10] V jejich hutích se vyrábělo duté sklo všeho druhu, české křišťálové sklo, sklo olovnaté, ryté i broušené, barevné i luxusní.[11] V roce 1946 byla sklárna znárodněna a od roku 1992 je opět v majetku původních vlastníků.[12][13]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[14][15]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel2 6613 0613 1163 2863 3623 0093 3241 6591 6761 6591 2761 0741 2001 4231 524
Počet domů416464431485463478538481368359269310336380455

Obecní správa

Mezi lety 1869–1980 Skalice u České Lípy byla obcí v okrese Česká Lípa (1869–1930), poté v okrese Nový Bor (1950) a později opět v okrese Česká Lípa. Od 1. ledna 1981 do 30. června 1990 patřil jako část města k Novému Boru a od 1. července 1990 je opět samostatnou obcí.[4]

Obecní symboly

Návrh znaku i vlajky zpracoval Stanislav Kasík. V únoru 1999 návrhy projednalo Obecní zastupitelstvo, v květnu 1999 jej posoudil Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PS PČR a 21. června 1999 jej obci předseda Poslanecké sněmovny udělil.[16][17]

Zajímavosti

Skalický vrch (485[18] m n. m.) – na úpatí vrchu jsou podzemní prostory tvořené cca 15 propojenými sály. V současné době se jedná o oblast, kde se vyskytují chránění netopýři a vrápenci. Dne 4. září 2012 lokalitu vyhlásil Krajský úřad Libereckého kraje přírodní památkou Skalice u České Lípy.[19]

Ve Svobodné Vsi (odloučená část Skalice) se nachází rozsáhlá lokalita s bledulí jarní. Z historických zajímavostí si lze připomenout kostel svaté Anny z roku 1720, sousoší svatého Jana Nepomuckého z roku 1763 před farou – začátek rokoka.

V roce 2002 byla poblíž založena Jaroslavem Tatarkovičem nevelká obora pro chov jelení a daňčí zvěře. Oboru navštěvují školní výpravy z České Lípy i Nového Boru. Tato města také na její provoz přispívají.[20]

V obci a okolí existuje Naučná stezka po památkách obce Skalice u České Lípy, vytvořená obcí za finanční účasti z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. V obci je 11 objektů zařazených do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek České republiky a stezka vede kolem nich.

Společenské organizace

Fotbalový A tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 v I A. třídě Libereckého kraje na 5. místě čtrnáctičlenné tabulky. [21]O rok později tuto soutěž dokázali vyhrát.

Fotbalový B tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 v II. třídě okresu Česká Lípa na 6. místě čtrnáctičlenné tabulky.[22] O rok později skončili desátí.[23]

Osobnosti

  • Vincenz Janke (1769–1838), sklářský výtvarník a malíř, ve Skalici se narodil
  • Georg Anton Janke (1697–1769), sklářský obchodník
  • Johann Georg Trauscke, sklářský obchodník a majitel povoznictví
  • Josef Bekel – malíř, portrétista, litograf, kreslíř a fotograf
  • Jeroným Grohmann – pražský zlatník a stříbrník, ve Skalici se narodil
  • Hynek Rückl – zakladatel sklárny barevného a lékařského skla
  • Josef Richter (1860 Zubrnice – 29. května 1931 Skalice u České Lípy), po vystudování vyššího gymnázia v Litoměřicích působil jako výpomocný učitel v Touchořinách (1877–1880), v Heřmanicích (1880–1882), po odmaturování jako učitel do roku 1885 v Olšině (Wolschen), v letech 1885–1889 v Židlově (Schiedel), 1889–1900 v Holičkách (Hultischken)[24] a v letech 1900–1921 jako nadučitel na Slunečné. V roce 1921 převzal vedení školy ve Skalici, kde vyučoval až do penze. Věnoval se oblastní historii, založil a vedl obecní kroniku, za což byl jmenován čestným občanem obce Skalice, kde byl také pochován. Aktivně spolupracoval se spolkem Nordböhmischer Exkursions-Club.[25]
  • Rudolf Dzurko – romský výtvarník-samouk

Partnerské obce

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 510.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  5. ↑ KASÍK, Stanislav. Nové symboly měst. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 244. [dále jen Kasík]. ISSN 1211-9172. 
  6. ↑ Skalice u České Lípy. www.luzicke-hory.cz [online]. [cit. 2019-03-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ Chemické listy pro vědu a průmysl, Ceskoslovenské akademie věd, 1920, svazek 14, s. 211
  8. ↑ Industriál Libereckého kraje: technické stavby a průmyslová architektura : průvodce. Lukáš Beran, Vladislava Valchářová, Liberecký kraj (Česko). ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007, s. 28
  9. ↑ Československá republika, Praha, 1927, s. 376
  10. ↑ František Fousek: Hospodářská politika, Band 4, s. 782
  11. ↑ Eduard Škoda: Pražský chodec vypráví..., Academia, 2001, s. 262
  12. ↑ Eva Ranšová, Obecní dům (Prague, Czech Republic), Sklářské muzeum v Novém Boru: Sklo 1880-1930: Nový Bor a okolí, s. 89
  13. ↑ Ekonom, Ausgaben 1-13, Economia, 1998, s. 49: Provoz nové hutě ve Skalici u České Lípy zahájila společnost Antonín Rückl a synové, sklárna Včelnička. Huť se zaměří na ruční výrobu dekorativního i užitkového foukaného skla. Bude produkovat barevné i křišťálové sklo zdobené různými technikami, převážně malováním. Nová kapacita odlehčí mateřské sklárně Včelnička. Využita bude i částečně zainvestovaná nemovitost původní rodinné sklárny ve Skalici.
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  15. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  16. ↑ Kasík, str. 245
  17. ↑ Udělené symboly – Skalice u České Lípy [online]. 1999-06-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  18. ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  19. ↑ Jiří Langer. Kraj má novou přírodní památku pro netopýry. i-noviny.cz [online]. 2012-10-29 [cit. 2012-10-30]. Dostupné online. 
  20. ↑ Michael Polák. Vášeň i vítězný ryk. Jeleni v oboře ve Skalici už troubí. Českolipský deník [online]. 2013-09-17 [cit. 2013-09-17]. Dostupné online. 
  21. ↑ Radek Valenta. Krajské fotbaly. Českolipský deník. Červen 2011, roč. 18, čís. 20. června, s. 21. ISSN 1214-8462. 
  22. ↑ Radek Valenta. II.třída OP. Českolipský deník. Červen 2011, roč. 18, čís. 22. června, s. 15. ISSN 1214-8462. 
  23. ↑ Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží. Českolipský deník. Červen 2012, roč. 19, čís. 20. června, s. 16. ISSN 1214-8462. 
  24. ↑ Zaniklé Ralsko - obce [online]. Dostupné online. 
  25. ↑ Reichenberger Zeitung, 3.6.1931, s. 3

Literatura

  • Brožura bez tiráže Naučná stezka Po památkách obce Skalice u České Lípy s jejich podrobným popisem

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of Skalice u České Lípy.gif
Vlajka obce Skalice u České Lípy
Skalice u Ceske Lipy CL CZ.png
Poloha obce Skalice u České Lípy v rámci okresu Česká Lípa a správního obvodu obce s rozšířenou působností Nový Bor.
Skalice z jihu.JPG
Skalice ze silnice od Pihelu