Skalka (Hazlov)
Skalka | |
---|---|
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Hazlov |
Okres | Cheb |
Kraj | Karlovarský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°10′38″ s. š., 12°16′7″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 25 (2021)[1] |
Katastrální území | Skalka u Hazlova (4,49 km²) |
Nadmořská výška | 612 m n. m. |
PSČ | 351 32 |
Počet domů | 12 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Skalka | |
Další údaje | |
Kód části obce | 38121 |
Kód k. ú. | 638129 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Skalka (německy Rommersreuth[3]) je vesnice spadající pod obec Hazlov v okrese Cheb, kraji Karlovarském. V roce 2011 zde trvale žilo 128 obyvatel.[4]
Geografie
Skalka leží asi 2 kilometry severozápadně od Hazlova a 5 kilometrů jihovýchodně od Aše. Na severu sousedí s vesnicí Výhledy, a zhruba 2 kilometry jihozápadně se nachází Lipná. Skalka se nachází na úpatí Goethova vrchu, v nadmořské výšce 612 metrů. V blízkosti vesnice se nachází chráněné křemenné útvary zvané Goethovy skály.
Historie
První písemná zmínka o Skalce pochází z roku 1224.[5] Do roku 1868 patřila vesnice pod obec Hazlov. Poté se stala samostatnou obcí spolu s dnes již zaniklou vesnicí Otov (Ottengrün[3]). Skalka byla častým cílem turistů díky nedalekým křemenným valům, kde se pravidelně zastavoval básník Johann Wolfgang von Goethe. Před 2. světovou válkou žilo ve Skalce skoro 300 obyvatel. Po odsunu německého obyvatelstva nebyla oblast plně dosídlena, a počet obyvatel značně poklesl. Od roku 1970 patří Skalka opět pod obec Hazlov.
Zajímavostí je, že když se J. W. Goethe v okolí zastavoval, spojoval německé jméno obce (Rommersreuth) s římským osídlením. Jedná se však o chybný Goethův výklad, protože římská kolonizace zde nebyla nikdy doložena. Goethe se však se svou teorií svěřil místnímu faráři, který poté tuto myšlenku začal prezentovat v tehdejším vědeckém světě, a oblast tak zpopularizoval.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 280 obyvatel, z nichž byli tři Čechoslováci a 277 obyvatel německé národnosti. K římskokatolické církvi se hlásilo 275 obyvatel, pět k církvi evangelické.[6]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 402 | 419 | 375 | 374 | 345 | 280 | 295 | 112 | 80 | 38 | 34 | 34 | 125 | 128 |
Počet domů | 47 | 51 | 55 | 57 | 58 | 55 | 55 | 63 | - | 11 | 8 | 14 | 11 | 12 |
Památky
- Kamenný kříž z roku 1675.[8]
- Památník obětem 1. světové války odhalený v roce 1925 se zachoval v dobrém stavu, na rozdíl od památníku v sousedních Výhledech.
- Boží muka se zde nacházejí dvoje, jedny z nich pocházejí z roku 1856, na druhých již nejsou nápisy čitelné.
- Hrázděný dům čp. 29 s hrázděnou stodolou jsou součástí statku chebského typu. Statek je však ve velmi špatném stavu.
- PP Goethova skalka
Turistika
Skalkou prochází cyklotrasy 2057 (z Hranic do Chebu) a 2064 (ze Skalky do Táborské), a modrá turistická značka vedoucí z Hazlova, přes Goethovy skály, Aš, Háj a Doubravu až do Studánky.
Galerie
- Památník obětem 1. světové války
- Boží muka
- Goethův kámen
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 264.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 340.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Rommersreuth. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 233.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 3. Archivováno 27. 10. 2022 na Wayback Machine.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-03-07]. Identifikátor záznamu 157324 : Kamenný kříž. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Skalka na Wikimedia Commons
Literatura
- Historicko-turistický průvodce č. 15, Český Les (2000)
- Obce Ašska v proměnách času, kolektiv autorů, Muzeum Aš (2008)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Zipacna1, Licence: CC BY 3.0
Skalka u Hazlova, Česká republika, boží muka
Autor: Zipacna1, Licence: CC BY 3.0
Skalka u Hazlova, Česká republika, Goethův kámen
Autor: Zipacna1, Licence: CC BY 3.0
Skalka u Hazlova, Česká republika, hrázděný dům
Autor: Zipacna1, Licence: CC BY 3.0
Skalka u Hazlova, Česká republika, památník obětem 1. světové války