Skalka (zámek, okres Rychnov nad Kněžnou)

Zámek Skalka
Zámek Skalka v Podbřezí
Základní informace
Sloh	barokní architektura
Poloha
Adresa	Podbřezí, Česko Česko
Souřadnice	50°15′44,85″ s. š., 16°12′45,4″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	22411/6-2381 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Skalka je barokní zámek,^[1] který se nachází v obci Podbřezí v okrese Rychnov nad Kněžnou, 12 km severozápadně od Rychnova nad Kněžnou. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[2]

Historie

Původní tvrz se v pramenech poprvé připomíná roku 1360. Vlastníl ji Ješek a Půta ze Skalky,^[1] význam panství byl v zemědělském hospodářství. Hospodářský dvůr byl tehdy důležitý, ale i obytná část procházela vývojem. Na přelomu 16. a 17. století nahradila původní tvrz kamenná budova se dvěma patry sklepů vytesanými ve skále. Rytíři Ostrovští se po porážce stavovského povstání včas přidali po roce 1620 ke katolíkům a tak o svůj majetek nepřišli. Nepřežili však Bílou horu dlouho, jejich rod v roce 1646^[3] vymírá po meči a sňatkem Skalku získal Jan Mladota ze Solopisk. Jeho potomci se proslavili zvyšováním poddanských břemen a utužováním nevolnictví v nejtěžším pobělohorském období. Jejich počínání jim přinášelo takové zisky, že si mohli postavit v Praze barokní palác a v létech 1736 až 1739 přestavět renesanční budovu zámek Skalka do dnešní raně rokokové podoby.^[zdroj?] Tento typ rokokové architektury je v Čechách dosti vzácný a ojedinělý^[zdroj?]. Zdejší kaple patří k největším zámeckým kaplím při srovnání s celou stavbou, její objem představuje téměř pětinu zámecké budovy. Mladotové ze Solopisk drželi Skalku až do roku 1800, kdy od nich zámek i s celým panstvím koupil František Gundakar kníže Colloredo-Mansfeld. Pravděpodobně ho zajímalo jen prosperující zemědělské panství. Další osud Skalky byl poznamenán častým střídáním majitelů, počítajících výnos z hospodářského dvora, který byl až do 18. století oddělen od vlastního zámku příkopem. Zámek sám déle než jedno století postupně chátral, teprve péčí státu se dočkal důkladné stavební obnovy i vhodné vnitřní expozice.

Nejrůznější památky a dokumenty v zámku ukazují život poddaného lidu i jeho častý odpor proti feudální vrchnosti v 17. a 18. století. Historický zámek byl opraven z prostředků státní památkové péče v 80. letech 20. století. V zámku byla muzejní expozice vycházející ze známého Jiráskova románu Temno, jehož konkrétní postavou byl též jeden z bývalých majitelů zámku Antonín Mladota ze Solopysk.^[4]

V roce 1973 byla do zámecké zahrady převezena část barokního schodiště od kostela Nanebevzetí Panny Marie z Neratova v Orlických horách, který podle tehdejšího rozhodnutí úřadů čekala demolice. Církev schodiště se čtyřmi sochami světců, pískovcovými vázami a balustrádou v 70. letech darovala státu.^[5]

Po roce 1989

V restituci byl zámek vrácen dědicům poslední majitelky Emílie Martincové, kteří následně zámek prodali firmě Proteco, jejímiž majiteli jsou Libor Knap a Pěva Holancová.^[5] Zámek není veřejnosti přístupný.

Neratovská farnost a stát usilovaly o to, aby se schodiště od tamějšího kostela vrátilo z Podbřezí zpět na své místo. Noví majitelé zámku však nechtěli schodiště vydat, a spor tak skončil u soudu. Rychnovský okresní soud nejdříve přiřkl tuto památku státu, krajský soud se však ztotožnil s názorem odpůrců, podle nichž se neratovské schodiště stalo součástí pozemku v Podbřezí, jelikož bylo umístěno na betonový podklad. Právní zástupci státu se odvolali, a spor tak rozhodoval Nejvyšší soud.^[5] Ten nakonec rozhodl, že noví majitelé zámku schodiště vracet nemusí, protože je zabetonované. „Z čehož plyne poučení, že jestliže chcete něco ukrást, tak to ukradněte, zabetonujte a nemusíte to vracet,“ komentoval rozsudek neratovský farář Josef Suchár.^[6][7]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Skalka na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Skalka v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Zámek Skalka, který si zahrál v Jiráskově románu Temno, rozkvetl do krásy