Skalničková zahrada Hlubočepy
Skalničková zahrada Hlubočepy | |
---|---|
Za vstupní branou do zahrady se (krom bylin a dřevin) skrývají: láska k přírodě, trpělivost a pracovitost Milana Halady | |
Funkce | naučná a vzdělávací |
Lokalita | Hlubočepy, Praha, Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°2′32,37″ s. š., 14°23′21,75″ v. d. |
Rozloha | 2 000 m2 |
Založeno | 50. léta 20. století |
Architekt | Milan Halada |
Statut | veřejně přístupná botanická zahrada a arboretum |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Skalničková zahrada Hlubočepy je unikátní, veřejně přístupná botanická zahrada (a arboretum) s rozlohou cca 2 000 m2 s více než 2 tisíci skalniček, alpínek a dalších dřevin.[1] Byla založena v 50. letech 20. století manželi Haladovými v místě bývalého vápencového lomu na okraji Prokopského údolí, je průběžně udržována jejich synem Milanem Haladou a v roce 2019 byla revitalizována za finanční podpory Městské části Praha 5.[p 1]
Podrobněji
Lokalizace
Poblíž křižovatky ulic „Na Placích“ a „K Dalejím“ v pražských Hlubočepích asi 70 metrů směrem „do kopce“ (na cyklotrase A122) v pravotočivé zátočině při pravém okraji asfaltové silnice „Na Placích“ se nachází branka s bytelnými železnými mřížovými vraty, jenž vedou do úzkého meziskalního průchodu.[3] Tento asi 30 metrů dlouhý po obou stranách skalami lemovaný kamenitý koridor ústí do areálu bývalého vápencového lomu, kde byla vybudována unikátní botanická zahrada oficiálně nazývaná Skalničková zahrada Hlubočepy. Místo samo tvoří pro rostliny a dřeviny ideální, skalami uzavřený prostor, do značné míry krytý před okolním světem a přístupný jen zmíněnou vstupní bránou.[3] Zahrada se nachází na adrese: „K Dalejím“, evidenční číslo 39, 152 00 Praha 5 – Hlubočepy[4] na pozemku svěřeném do péče Městské části Praha 5.[4]
V areálu se nachází několik skalek, osazené stěny bývalého lomu, spárové skalky,[3] dřeviny,[5] vlhký záhon s masožravými rostlinami,[5] a nově zbudované jezírko s cirkulací vody a kořenovou čističkou.[5] Celkově zde roste kolem 2 000 unikátních skalniček,[p 2] alpinek[p 3] a dřevin.[4] Z pohledu zeměpisného je zahrada zaměřena především na euroasijské druhy rostlin a dřevin.[5]
Neoficiálně se o areálu této skalničkové zahrady na začátku/konci Prokopského údolí často hovoří jako o Haladově zahrádce, neboť se o její údržbu a rozvoj stará sběratel a cestovatel pan Milan Halada (ve zdrojích na internetu označován jako pan Halada mladší), který zde také bydlí.[3] Skalničková zahrada v Hlubočepích je tak nazývána i na informační tabuli (zastavení číslo 16 „Haladova zahrádka“), která se nachází vpravo od vstupní mřížované brány před poněkud převislým asi 4 metry vysokým skalním masivem a která je součástí naučné stezky (NS) „Údolím Dalejského potoka“.
Historie
Ve druhé polovině 19. století byl pozemek, kde se nachází skalničková zahrada Hlubočepy, využíván jako skládka kamene při stavbě Smíchovského nádraží.[5] O sto let později (v 50. letech 20. století) na této převážně břidličné suti a přirozeně rostlé skále (v místě bývalého vápencového lomu) založili skalničkovou zahradu manželé Haladovi.[5] Původně se zahrada nacházela na pozemku Magistrátu hlavní města Prahy.[6] V roce 2016 ji hodlal odkoupit soukromý zájemce za účelem výstavby vily.[6] Radnice Prahy 5 tomuto odkupu zabránila a pan Milan Halada obdržel dotaci na obnovu skalek jakož i celé zahrady.[6] Revitalizovaná skalničková zahrada Hlubočepy byla slavnostně otevřena[5] k návštěvám odborné a laické veřejnosti ve středu dne 8. května 2019.[6][4]
V průběhu desítek let zde vznikla unikátní sbírka obsahující mnoho vzácných druhů. Některé z nich jsou zde vůbec prvně pěstované mimo své přirozené lokality.[5] Mnoho rostlin dovezl pan Hlada starší sám (nebo jeho syn Milan Halada) nebo byly vypěstovány z dovezených semen.[5]
Orientace v zahradě
Pro snadnější orientaci návštěvníků a jejich bezpečný pohyb po vyznačených chodnících je celá zahrada rozdělena do několika očíslovaných stanovišť a veřejnosti je volně k dispozici tištěný barevný orientační plánek s doporučenou trasou průchodu zahradou (od stanoviště nižšího čísla ke stanovišti čísla následujícího). Jednotlivá stanoviště jsou v zahradě vybavena pevně zabudovanými barevnými orientačními popisnými tabulemi.
Stanoviště 1: Kapradiny a stínomilné rostliny
Stanoviště 1: Zemní orchideje
Stanoviště 2: Záhon čarověníků
Stanoviště 3: Suchomilné rostliny a cibuloviny
Stanoviště 4: Hlavní skalka – alpinum
Stanoviště 5: Rododendrony – pěnišníky
Stanoviště 6: Spárová skalka
Stanoviště 7: Rašeliniště a hmyzožravé rostliny
Stanoviště 8: Jezírko
Stanoviště číslo 1 – Kapradiny, zemní orchideje a stínomilné rostliny
- Kapradiny a stínomilné rostliny[1] jsou vysazeny na stinném stanovišti hajního typu, kde je zem tvořena vápencovými kamínky (kamínková drť odvětraná ze skály) a hajní hrabankou.[7] Slunce do těchto míst svíti jen v letních měsících a to pouze po dobu několika hodin denně.[7]
- Zemní orchideje[1] – čeleď vstavačovité (Orchidaceae); všechny rody vstavačovitých rostoucí v České republice jsou zákonem přísně chráněny.[8] Orchideje žijí v symbiotickém soužití hub s kořeny (Mykorhiza).[8] Houba rostlině napomáhá získávat vodu a živiny z půdy a rostlina dodává na oplátku houbě organické látky.[8] Většina orchidejí mírného pásma jsou pozemní druhy (terestrity), které zakořeňují mělce do vrstev spadaného listí v lesích.[8] Podle typu podzemních rostlinných orgánů se tyto zemní orchideje dělí na hlíznaté, oddenkaté a druhy s pahlízami.[8]
- Hlíznaté orchideje mají v době vegetačního klidu v zemi jen hlízu s kořeny. Na jaře vyrůstá nová hlíza u báze lodyhy nového květního stvolu.[8]
- Oddenkaté druhy orchidejí ukládají před zimou živiny do trvalého oddenku s drátovými kořeny.[8]
- Druhy orchidejí s pahlízami nejsou příliš časté. Pahlízy jsou zelené a slouží k ukládání zásobních stavebních látek a vody.[8]
Vilín prostřední (Hamamelis × intermedia)[8]
Brambořík nachový (Cyclamen purpurascens)[8]
Cyclamen parviflorum[8]
Arisaema fargesii[8]
Kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum)[8]
Jaterník sedmihradský (Hepatica transsilvanica)[8]
Jelení jazyk celolistý (Asplenium scolopendrium)[8]
Vstavač nachový (Orchis purpurea)
Stanoviště číslo 2 – Záhon čarověníků
- „Hnízdo“ rostoucí ve větvích stromu nebo na keři v oblasti, kde se na jednom místě tvoří velké množství pupenů se nazývá čarověník.[9] Takovýto hnízdu podobný útvar může mít různou hustotu větví, různou velikost větví i různý tvar větví.[9] Dle vzniku se čarověníky rozdělují do dvou skupin.[9]
- „Negenetický“ čarověník jako onemocnění hostující rostliny vlivem houby, virů nebo fytoplazmy (specializovaná bakterie, která je obligátním parazitem ve vodivém pletivu rostlin a je přenášena hmyzem nebo působením živočichů).[9] Takovéto čarověníky nejsou v dalším množení životaschopné.[9]
- Vlastnosti „pupenově mutovaného“ čarověníku (mutace nastaly na základě fyzikálního podnětu nebo díky chemickému vlivu) jsou naproti tomu dědičné, jsou významné pro evoluci i navzdory faktu, že se semeny množí takovéto čarověníky jen výjimečně, ale lze je úspěšně množit roubováním při současném zachování jejich zvláštního charakteru.[9] Ve finále tak vznikají bonsajím podobné malé zakrslé stromky.[9] Ty si zachovávají svůj malý tvar a vzrůst i po vysazení do volné půdy v přírodě, takže jsou mimořádně vhodné do skalek, nádob nebo do malých zahrad.[9]
- Záhon čarověníků ve skalničkové zahradě Hlubočepy je tvořen vesměs roubovanými koniferami, jež jsou výsledkem pupenové mutace na matečné rostlině.[1]
Stanoviště číslo 3 – Suchomilné rostliny a cibuloviny
- Základem této části zahrady je „umělé“ suťoviště tvořené kamením různé velikosti, jenž je doplněno štěrkem a zeminou, tak aby lokalita připomínala půdní podmínky kamenité stepi v Malé Asii.[10] Většina zde vysazených rostlin jsou právě druhy původem z Malé Asie.[10] Suchmilné rostliny a cibuloviny, které se na tomto stanovišti nacházejí, kvetou vesměs po celý rok.[1]
Lužanka; (Sternbergia lutea)[10]
Asphedoline taurica[10]
Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis)[10]
Michauxia capmanuloides[10]
Stanoviště číslo 4 – Hlavní skalka (alpinum)
- Převážná část na zahradě rostoucích alpinek, které kvetou dle vegetačních podmínek, je soustředěna zde – na hlavní skalce (alpinum).[1]
- Základními stavebními prvky každého alpina (první z nich začaly vznikat ve Velké Británii, v Československu pak nejstarší alpinum bylo vytvořeno už před první světovou válkou a to v Průhonickém parku) jsou kameny, pokud možno stejného druhu.[11] Rostliny do alpina se pak volí nejen podle druhu použitého kamene, ale i podle klimatických podmínek (teplota a vlhkost) v místě alpina a dle jeho lokální světelné (sluneční) terénní expozice.[11]
Hvozdík pichlavý (Dianthus erinaceus)[11]
Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis)[11]
Lýkovec slovenský (Daphne arbuscula)[11]
Pterocephalus pinardii[11]
Gentiana acaulis Alba[11]
Degenia velebitica[11]
Stanoviště číslo 5 – Rododendrony (pěnišníky)
- Rododendrony a azalky společně s vřesy a vřesovci (čeleď vřesovcovité – Ericaceae) náleží do skupiny vřesovištních rostlin,[12] které požadují pro svůj růst přistíněné lokality a kyselé půdní prostředí (tj. kyselý, vlhký a propustný substrát).[1] Jejich výška se pohybuje od 5 cm až do 30 metrů (Rhododendron giganteum).[12]
- Rododendrony jsou rostliny původem z Himálají, Kavkazu, Severní Ameriky, jihozápadní Číny i Evropy; pěnišníky jsou pozůstatkem třetihorní vegetace.[12]
Rhododendron hybrid 'Walküre'[12]
Rhododendron 'Hachmanns Charmant'[12]
Rojovník bahenní (Rhododendron tomentosum)[12]
Rhododendron 'Violetta'[12]
Rhododendron 'Purple Splendour'[12]
Stanoviště číslo 6 – Spárová skalka
- Spárová skalka ve skalničkové zahradě Hlubočepy sestává ze dvou stanovišť 6a a 6b[1] a byla zbudována z chotečského vrstevnatého vápence.[13]
- Spárové skalky jsou obecně budovány metodou skládání vrstev kamene o stejné šíři tak, že všechny vrstvy jsou vodorovné, v náklonu o úhlů 80 až 90 stupňů a probíhají po celé délce vlastní skalky.[13] Spáry mezi jednotlivými kamennými vrstvami by měly být co nejmenší, ale v případě plánování výsadby dřevin je nutné počítat s větším „spárovým prostorem“.[13] Při stavbě a vytváření rozsáhlejších spárových skalek mohou vznikat (vlivem terénu i použitého kamene) různé nepravidelnosti, které jsou tolerovány a nejsou na závadu.[13]
- Výhodami spárových skalek je to, že díky velkému množství spár poskytují prostor pro pěstování většího počtu převážně drobných skalniček a současně takovéto skalky zajišťují pro rostliny lepší hospodaření s vodou (a pro pěstitele i snadnější údržbu).[13]
- Nevýhodami spárových skalek je náročnost jejich stavby, která je navíc spojená s rizikem případného poškození konstrukce skalky při špatně zvoleném sklonu či mělkém ukotvení kamenů.[13] Zároveň je třeba respektovat fakt, že spárové skalky lze budovat jen z určitého typu kamene.[13]
Saxifraga marginata[13]
Gypsophila aretioides[13]
Aethionema oppositifolium[13]
Polygala calcarea[13]
Androsace barbulata[13]
Saxifraga cochlearis[13]
Stanoviště číslo 7 – Rašeliniště a hmyzožravé rostliny
- Rašeliništní rostliny vyžadují pro svoji existenci kyselé mokřady.[1]
- Hmyzožravé rostliny se vyskytují především na půdách chudých na živiny (jako jsou kyselé a bažinaté půdy, dále pak kamenité nebo písčité oblasti),[14] takže část potřebných v půdě chybějících živin (dusík, těžké kovy) získávají trávením drobných organizmů, prvoků[14] ale především lapáním a konzumací hmyzu.[1] Pro vábení a chytání potravy využívají tyto rostliny drobné stopkaté lepivé žlázy (tentakule), které pokrývají povrch jejich listů.[14]
Rosnatka anglická (Drosera anglica)[14]
- (c) Hajotthu, CC BY-SA 3.0
Drosera intermedia[14]
Drosera × hybrida[14]
Drosera filiformis[14]
Tučnice balkánská (Pinguicula balcanica)[14]
Stanoviště číslo 8 – Jezírko
- Význam jezírka ve skalničkové zahradě Hlubočepy je zásadní, vytváří specifické vlhké mikroklima vhodné pro růst rostlin v okolí jezírka; umožňuje existenci vodních rostlin a ryb a navíc relativně velký objem čisté vody přitahuje sladkovodní živočichy, kteří jsou vázáni na vodu[1] (hmyz a obojživelníci).[15]
- Jezírko bylo vybudováno ručně, má objem 19 m3 a disponuje několika hloubkovými zónami pro různé druhy vodních rostlin.[15]
- Čištění vody v jezírku obstarávají jednak v něm vysazené ryby, které se živí řasami, ale hlavně se uskutečňuje pomocí biologické filtrace vody přes kořenovou čističku (průtokem přes kameny a kořeny). Kořenová čistička má dvě frakce štěrku, které postupně prorůstají kořeny čisticích rostlin.[15] Čističkou přečištěná voda se následně vrací uměle vytvořeným potokem zpět do jezírka.[15]
Šípatka širolistá (Sagittaria latifolia)[15]
Šmel okoličnatý (Butomus umbellatus)[15]
Orobinec nejmenší (Typha minima)[15]
Stanoviště číslo 9 – Keřový svah
- Keřový svah[1] se nachází na samotném konci zahrady v místě nejvíce vzdáleném od vchodu na suchém svahu nad a vpravo od jakéhosi malého zděného „amfiteátru“.
Stanoviště číslo 10 – Pěstební zahrada
- Pěstební zahrada, která slouží k napěstovávání zásobních rostlin.[1] Nachází se mezi zahradní pergolou a hladkou skalou, jenž tvoří severní hranici zahrady.
Dendrologická část zahrady (arboretum)
Čeleď borovicovité (Pinaceae)
- borovice těžká známá též jako borovice žlutá (Pinus ponderosa var. scopulorum); Severní Amerika – Skalisté hory
- borovice Jeffreyova (Pinus jeffreyi); USA
- borovice černá (Pinus nigra) konkrétně Pinus nigra var. nigra cv. pyramidalis; Jižní a střední Evropa – nález kolem roku 1932 v New Yorku, USA
- borovice lesní (Pinus sylvestris) též zvaná sosna; mírné pásmo Eurasie
- borovice Heldreichova (Pinus heldreichii) též známá jako borovice bělokorá; Balkán
- borovice bělokorá (Pinus leucodermis 'Smidt '); Itálie, Albánie, bývalá Jugoslávie, Řecko (nález: Eugen Smidt v Bosně ve 40. letech 20. století) (Pinus heldreichii syn. Pinus leucodermis 'Iseli Fastigiate')
- borovice osinatá (Pinus aristata); USA
- douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii 'Pendula'); Severní Amerika
- cedr atlaský (Cedrus atlantica); Afrika – pohoří Atlas
- jedle bělokorá (Abies alba 'Fastigiata'); Evropa – Pyreneje až Balkán
borovice těžká (Pinus ponderosa)
borovice Jeffreyova (Pinus jeffreyi)
borovice černá (Pinus nigra)
- (c) Zp, CC BY-SA 3.0
borovice lesní (Pinus sylvestris)
borovice Heldreichova (Pinus heldreichii)
borovice bělokorá (Pinus leucodermis)
borovice osinatá (Pinus aristata)
douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii 'Pendula')
cedr atlaský (Cedrus atlantica)
jedle bělokorá (Abies alba)
Čeleď mýdelníkovité (Sapindaceae)
- javor dlanitolistý (Acer palmatum); Korea, Japonsko, Čína
- javor dlanitolistý kultivar 'Atropurpureum' (Acer palmatum 'Atropurpureum'); Korea, Japonsko, Čína
- javor habrolistý (Acer carpinifolium); Japonsko
- javor klen (Acer pseudoplatanus); Evropa, Malá Asie
javor dlanitolistý (Acer palmatum)
javor dlanitolistý kultivar 'Atropurpureum' (Acer palmatum 'Atropurpureum')
javor habrolistý (Acer carpinifolium)
javor klen (Acer pseudoplatanus)
Jiné čeledi dřevin
- šácholan Soulangeův (Magnolia x soulangeana), nazývaný také magnólie Soulangeova; čeleď šácholanovité (Magnoliaceae); vyšlechtěn v roce 1820 ve Fromontu (obec v departementu Seine-et-Marne ve Francii); (Magnolia denudata x Magnolia liliiflora)
- Metasekvoje tisovcovitá (Metasequoia glyptostroboides), též zvaná „metasekvoje čínská“; čeleď cypřišovité (Cupressaceae); Čína (nalezena v roce 1944, nálezce Tsang Wang)
šácholan Soulangeův (Magnolia x soulangeana)
Metasekvoje tisovcovitá (Metasequoia glyptostroboides)
Co tu roste a žije
Byliny
- lomikameny (Saxifraga); Lomikámen dlouholistý (Saxifraga longifolia)[5]
- Lýkovec (Daphne gemmata)[5]
- Lýkovec kavkazský (Daphne caucasica)[5]
- Špirlice (Sarracenia purpurea) (patří mezi masožravé rostliny)[5]
- velkokvěté krokusy (Crocus); podzimní krokusy[5]
- Routevník (Callianthemum) (dovezený z Číny)[5]
- netřesky (Sempervivum)[5]
- Hvozdíky (Dianthus) (původem z tureckého pohoří Ida)[5]
- Šater (Gypsophila)[5]
- Drsnatka (Haberlea) (dovezená z Bulharska mezi prvními exempláři zahrady)[5]
- Sternbergie (Sternbergia) (pojmenovaná po zakladateli paleobotaniky Kašparu Maria hraběti ze Šternberka)[5]
- Rosnatky (Drosera) (patří mezi masožravé rostliny)[5]
- Tučnice (Pinguicula) (patří mezi masožravé rostliny)[5]
Lomikámen dlouholistý (Saxifraga longifolia)[5]
Lýkovec (Daphne gemmata)[5]
Lýkovec kavkazský (Daphne caucasica)[5]
Špirlice (Sarracenia purpurea)[5]
Dřeviny
- Kručinky (Genista)[5] (polokeře a keře rostoucí ve Středomoří)
- Metasekvoje tisovcovitá (Metasequoia glyptostroboides) (vypěstované zde ze semínka zasazeného v roce 1961)[5]
- Borovice osinatá (Pinus aristata) (dlouhověký strom původem ze severní Ameriky)[5]
- Jeřáb sudetský (Sorbus sudetica) (krkonošský endemit)[5]
- Čarověník[5]
- Sekvojovec (Sequoiadendron)[4]
Metasekvoje tisovcovitá (Metasequoia glyptostroboides)[5]
Smrk pichlavý; Picea pungens 'Glauca Globosa'; Pinaceae; Severní Amerika
Borovice osinatá (Pinus aristata)[5]
Jeřáb sudetský (Sorbus sudetica)[5]
Jeden z exemplářů čarověníků[5]
Živočichové
- 10 druhů vážek,[15] například Vážka ploská (Libellula depressa)[5]
- Drvodělka (Xylocopa); rod blanokřídlého hmyzu; nejspíše drvodělka fialová (Xylocopa violacea) nebo drvodělka potulná (Xylocopa valga)
- Ropucha zelená (Bufotes viridis)[5][15]
- Ropucha obecná (Bufo bufo)[5][15]
- Skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae)[15]
- Čolek obecný (Lissotriton vulgaris))[15]
- Ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus)[15]
- Hořavka duhová (Rhodeus sericeus)[15]
- (c) I, Luc Viatour, CC BY-SA 3.0
Vážka ploská (Libellula depressa)[5]
Drvodělka (Xylocopa)
- (c) I, Richard Bartz, CC BY-SA 3.0
Ropucha zelená (Bufotes viridis)[5]
Ropucha obecná (Bufo bufo)[5]
Skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae)[15]
Čolek obecný (Lissotriton vulgaris)[15]
Ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus)[15]
Hořavka duhová (Rhodeus sericeus)[15]
Jezírko (stanoviště č. 8)
Jezírko, v pozadí paneláková výstavba (sídliště Barrandov)
Jezírko, obytná budova v zahradě, v pozadí zahradní pergola
Jezírko, pohled od obytné budovy v zahradě
Obytná budova v zahradě
Stezka k záhonu čarověníků (stanoviště č. 2)
„Stinný skalní převis“
Odkazy
Poznámky
- ↑ Skalničková zahrada Hlubočepy byla na jaře 2020 (v době koronavirové krize v Česku) pro veřejnost dočasně uzavřena.[2] Znovuotevřena byla po 15. květnu 2020 a to každý pátek od 14 do 18 hodin a každou sobotu a neděli od 9 až do 18 hodin.[2]
- ↑ Skalničky jsou rostliny pěstované v zahradách, jejichž přirozeným prostředím je horský nebo skalní terén.[5]
- ↑ Alpinky jsou někdy též označovány jako skalničky, ale v zásadě se jedná spíše o vysokohorské rostliny (skalky vytvořené k jejich pěstování se pak označují jako alpina).[5]
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m Informační letáček volně k dispozici všem návštěvníkům Skalničkové zahrady Hlubočepy. Letáček popisuje stručně historii zahrady a uvádí stručný orientační popis jednotlivých stanovišť, která se v zahradě nacházejí.
- ↑ a b Informační letáček (formátu A4) nápadně a viditelně umístěný na vstupní ozdobné mříži před vlastním vchodem do zahrady
- ↑ a b c d Komunitní zahrada v Prokopském údolí? [online]. Společnost pro ochranu Prokopského a Dalejského údolí, z.s., 2016-09-14 [cit. 2020-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-11.
- ↑ a b c d e ODDĚLENÍ PR. Unikátní skalničková zahrada v Prokopském údolí se otevře návštěvníkům [online]. www praha5 cz, 2019-05-07 [cit. 2020-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-13.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq Informační tabule číslo 16 (Haladova zahrádka) jako součást (zastavení) naučné stezky (NS) Údolím Dalejského potoka
- ↑ a b c d Haladova zahrádka v Hlubočepích + Prokopské údolí 25.5.2019 [online]. rajče cz, 2019-05-25 [cit. 2020-05-18]. Dostupné online.
- ↑ a b V zahradě veřejně přístupná informační tabule číslo 1: Kapradiny a stínomilné rostliny.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o V zahradě veřejně přístupná informační tabule číslo 1: Zemní orchideje.
- ↑ a b c d e f g h V zahradě veřejně přístupná informační tabule číslo 2: Záhon čarověníků.
- ↑ a b c d e f g h V zahradě veřejně přístupná informační tabule číslo 3: Suchomilné rostliny a cibuloviny.
- ↑ a b c d e f g h V zahradě veřejně přístupná informační tabule číslo 4: Hlavní skalka – alpinum.
- ↑ a b c d e f g h V zahradě veřejně přístupná informační tabule číslo 5: Rododendrony – pěnišníky.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m V zahradě veřejně přístupná informační tabule číslo 6: Spárová skalka.
- ↑ a b c d e f g h V zahradě veřejně přístupná informační tabule číslo 7: Rašeliniště a hmyzožravé rostliny.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r V zahradě veřejně přístupná informační tabule číslo 8: Jezírko.
Související články
- Haladova zahrádka
- Hlubočepské plotny
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Skalničková zahrada Hlubočepy na Wikimedia Commons
- Unikátní skalničková zahrada je otevřena veřejnosti Archivováno 29. 6. 2020 na Wayback Machine. – fotografie ze zahrady (8. května 2019)
- Skalničková zahrada v Prokopském údolí znovu otevřela pro veřejnost na YouTube (25. května 2020)
- Skalničková zahrada v Prokopském údolí se znovu otevřela veřejnosti – text + video Reportáž PRAHATV (26. května 2020)
- Žába poblíž jezírka ve skalničkové zahradě Hlubočepy na YouTube (29. června 2020)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Gentiana acaulis alba, near Geraer Hütte, Zillertaler Alpen, Tyrol, Austria
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Informační tabule číslo 16 („Haladova zahrádka“) jako součást (zastavení) naučné stezky (NS) „Údolím Dalejského potoka“. Praha – Hlubočepy; Česká republika.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Obytná budova v interiéru Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Autor: Holger Krisp, Licence: CC BY 3.0
Pool Frog, Pelophylax lessonae or Rana lessonae, Family: Ranidae, Location: Southern Germany, Schmiechen
Autor: Andrey Zharkikh from Salt Lake City, USA, Licence: CC BY 2.0
Bosnian pine (Pinus heldreichii syn. Pinus leucodermis 'Iseli Fastigiate'), Pine family (Pinaceae).
Red Butte Garden, Salt Lake City, Utah.Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Rašeliništní a hmyzožravé rostliny. Interiér Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Autor: Fritzflohrreynolds, Licence: CC BY-SA 3.0
Photo of Sagittaria latifolia in flower. This is a native plant growing wild along the Potomac Heritage Trail, in Arlington county Virginia, USA. This species is a member of the Alismataceae family.
Autor: Photo by David J. Stang, Licence: CC BY-SA 4.0
Location taken: Merrifield Garden Center, Merrifield VA USA. Names: Rhododendron 'Purple Splendour' , Rhododendro Classification: Plantae > Tracheophyta > Spermatopsida > Ericales > Ericaceae > Rhodoreae > Rhododendron > Rhododendron 'Purple Splendour'.
Autor: Kristian Peters -- Fabelfroh 16:30, 26 October 2007 (UTC), Licence: CC BY-SA 3.0
Teichmolch (Triturus vulgaris), Männchen
Orobinec nejmenší, Typha minima v botanické zahradě Karlovy univerzity Na Slupi, Praha
Autor:
André Karwath aka Aka
, Licence: CC BY-SA 2.5Na obrázku je ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus).
Autor: This photo has been taken by Matthieu Sontag (User:Mirgolth) and released under the licenses stated below. You are free to use it for any purpose as long as you credit me as author, Wikimedia Commons as site and follow the terms of the licenses. Could you be kind enough to leave me a message on this page to inform me about your use of this picture., Licence: CC BY-SA 3.0
Acer pseudoplatanus in the Arboretum de Chèvreloup in Rocquencourt.
Autor: Esther Westerveld from Haarlemmermeer, Nederland, Licence: CC BY 2.0
Pinus heldreichii, Pirin National Park, Bulgaria
Acer palmatum atropurpureum in the park of the castle of Rentilly (Seine-et-Marne, France).
Autor: Consultaplantas, Licence: CC BY-SA 4.0
Jardín Botánico de Barcelona.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Interier Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Autor: andrew.petro at Flickr, Licence: CC BY 2.0
Pinus aristata, Humphreys Peak, Arizona.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Jezírko s kvetoucími lekníny. Interier Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Autor: Ghislain118 http://www.fleurs-des-montagnes.net, Licence: CC BY-SA 3.0
Gypsophila aretioides
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Veřejně přístupná informační tabule číslo 4. Hlavní skalka (alpinum). Interiér Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Autor: Krzysztof Ziarnek, Kenraiz, Licence: CC BY-SA 4.0
Daphne caucasica in the UMCS Botanical Garden in Lublin
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Veřejně přístupná informační tabule číslo 8. Jezírko. Interiér Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Autor: Jakob Jilg, Licence: CC BY-SA 4.0
Arisaema fargesii used as an ornamental plant in a garden.
Autor: T.Voekler, Licence: CC BY-SA 3.0
The Rhododendron hybrid 'Walküre' has huge flower heads consisting of bright ruby-red corollas with slightly wavy seams, and inside is white tinted pink.
Autor: PAvdK, Licence: CC0
Colchicum hungaricum at Mt Szársomlyó
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Drvodělka (Xylocopa) je rod blanokřídlého hmyzu. Toto je nejspíše drvodělka fialová (Xylocopa violacea) nebo drvodělka potulná (Xylocopa valga). Zachycena na květu ve Skalničkové zahradě Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Skalničková zahrada Hlubočepy je unikátní veřejně přístupná botanická zahrada s více jak 2 tisíci skalniček, alpínek a dalších dřevin. Byla založena v 50. letech 20. století manželi Haladovými v místě bývalého vápencového lomu na okraji Prokopského údolí, je průběžně udržována jejich synem Milanem Haladou a v roce 2019 byla revitalizována za finanční podpory Městské části Praha 5.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Interier Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
(c) Zp, CC BY-SA 3.0
Památná borovice lesní pod hradem Kunětická hora (severně od silnice mezi obcemi Ráby a Kunětice), okres Pardubice.
Autor: Kurt Stüber [1], Licence: CC BY-SA 3.0
Species: Saxifraga cochlearis
Family: Saxifragaceae
Autor: Philippe.pechoux, Licence: CC BY-SA 3.0
Plante semi-ligneuse d'une vingtaine de cm, que l'on rencontre entre 750 et 2100 m sur étendues rocheuses et éboulis, en Turquie.
A large mature east side Jeffrey Pine Pinus jeffreyi growing on volcanic table lands south of Mono Lake, Ca. Photo taken approximately one mile east north east of Deadman's Pass, off of US HWY 395. The stand is composed of pure Jeffrey Pine with different age classes found through out. The large tree is approximately 27-30m tall, and 90cm in diameter at breast height. The waning gibbous moon is visible to the right of the tall pine. Volcanic Table Lands, eastern Sierra Nevada, California.
Autor: , Licence: CC0
Kleines Schneeglöckchen (Galanthus nivalis) am Kraichbach in Hockenheim
Autor: I.Sáček, senior, Licence: CC0
Rhododendron tomentosum, Gymnázium Brno-Řečkovice
Autor: MdE , Licence: CC BY-SA 3.0 de
Saucer Magnolia in the spa gardens Bad Homburg
Autor: Ziegler175, Licence: CC BY-SA 3.0
Blumen am Col de Tourniol: Orchis purpurea
Autor: Magairlin, Licence: GFDL
Brambořík nachový (Cyclamen purpurascens) v přírodní památce Mniší hora.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Veřejně přístupná informační tabule číslo 6. Spárová skalka. Interiér Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Autor: Photo (c)2006 Derek Ramsey (Ram-Man), Licence: CC BY-SA 2.5
Photograph of the Hornbeam Maple (Acer carpinifolium) tree. Photo taken at the Tyler Arboretum where it was identified.
|
Autor: Photo by David J. Stang, Licence: CC BY-SA 4.0
Location taken: Bayard Cutting Arboretum, Oakdale, New York. Names: Pseudotsuga menziesii 'Pendula' (Mirbel) Franco, Weeping Douglas Fi Classification: Plantae > Tracheophyta > Spermatopsida > Pinales > Pinaceae > Pseudotsuga > Pseudotsuga menziesii 'Pendula'.
Autor: This photo has been taken by Matthieu Sontag (User:Mirgolth) and released under the licenses stated below. You are free to use it for any purpose as long as you credit me as author, Wikimedia Commons as site and follow the terms of the licenses. Could you be kind enough to leave me a message on this page to inform me about your use of this picture., Licence: CC BY-SA 3.0
Cedrus atlantica in the Arboretum de Chèvreloup in Rocquencourt.
Autor: Krzysztof Ziarnek, Kenraiz, Licence: CC BY-SA 4.0
Pinguicula balcanica in Belmeken b. Yakoruda, W Bulgaria
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Interier Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Skalničková zahrada Hlubočepy je unikátní veřejně přístupná botanická zahrada s více jak 2 tisíci skalniček, alpínek a dalších dřevin. Byla založena v 50. letech 20. století manželi Haladovými v místě bývalého vápencového lomu na okraji Prokopského údolí, je průběžně udržována jejich synem Milanem Haladou a v roce 2019 byla revitalizována za finanční podpory Městské části Praha 5.
Autor: Karelj, Licence: CC BY-SA 3.0
Listy a plody stromu jeřáb sudetský Sorbus sudetica, Botanická zahrada Univerzity Karlovy Praha
Autor: Ghislain118 (AD) http://www.fleurs-des-montagnes.net, Licence: CC BY-SA 3.0
Pterocephalus pinardii
Autor: Ghislain118 http://www.fleurs-des-montagnes.net, Licence: CC BY-SA 3.0
Saxifraga marginata
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Veřejně přístupná informační tabule číslo 5. Rododendrony – pěnišníky. Interiér Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Záhon čarověníků. Interiér Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika).
Autor: Burkhard Mücke, Licence: CC BY-SA 4.0
Gebirgsseidelbast, Blüte und Blätter
Autor: ghislain118 http://www.fleurs-des-montagnes.net, Licence: CC BY-SA 3.0
Aethionema oppositifolium
Autor: Matt Lavin from Bozeman, Montana, USA, Licence: CC BY-SA 2.0
The main trunk that is relatively short-statured and with many branches, and needle leaves that are often 2 per fascicle and often much less than 15 cm long distinguish Pinus ponderosa subsp. scopulorum from subsp. ponderosa west of the continental divide in Montana.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Interier Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Autor: Asurnipal, Licence: CC BY-SA 4.0
Natural monument of silver fir (Abies alba) in Dornbirn-Guetle. Height about 46 m, trunk circumference around 4.5 meters.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Veřejně přístupná informační tabule číslo 1. Kapradiny a stínomilné rostliny. Interiér Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Autor: Père Igor, Licence: CC BY-SA 3.0
Polygala calcarea, La Cassagne, Dordogne, France
Autor: MacIomhair, Licence: CC BY 2.5
Drosera anglica, Hebridean Sundew, shot near Valtos, Isle of Lewis
(c) I, Luc Viatour, CC BY-SA 3.0
Broad-bodied Chaser (a dragonfly) Libellula depressa (Male).
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Veřejně přístupná informační tabule číslo 7. Rašeliniště a hmyzožravé rostliny. Interiér Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Autor: Baummapper, Licence: CC BY-SA 3.0 de
Der Baum mit der Kennung 17 im Bergpark Wilhelmshöhe in Kassel, Hessen, Deutschland.
Art: Österreichische Schwarzkiefer (Pinus nigra subsp. nigra) Standort: ca. 250 m nordöstlich von Schloss Wilhelmshöhe, an der Wilhelmshöher Allee.
Gegenwärtig 2 Bäume am Standort.Autor: MurielBendel, Licence: CC BY-SA 4.0
Flowers of Hamamelis ×intermedia (Hamamelidaceae), Botanical Garden Bern, Switzerland
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Jezírko, pohled od odbytné budovy. Interiér Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Autor: PitcherPlanter765567, Licence: CC BY-SA 3.0
Sarracenia purpurea, Pinhook Bog, Indiana
Autor: H. Zell, Licence: CC BY-SA 3.0
Asplenium scolopendrium, Aspleniaceae, Hart's-tongue Fern, habitus.
Autor: ghislain118 http://www.fleurs-des-montagnes.net, Licence: CC BY-SA 3.0
Degenia velebitica
Autor: AnRo0002, Licence: CC0
Fächer-Ahorn (Acer palmatum) im Landesgartenschaupark Hockenheim
Autor: , Licence: CC0
Schwanenblume (Butomus umbellatus) an der Saaraue Güdingen
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Interier Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Autor: Franz Xaver, Licence: CC BY-SA 3.0
Pulsatilla grandis, Hahnenfußgewächse (Ranunculaceae) - - Österreich/Austria/Autriche: Niederösterreich, Wienerwald, W Gießhübl
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Interier Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Interier Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Autor: Valen1988, Licence: CC BY-SA 4.0
This is a photo of a natural site in Armenia and Nagorno-Karabakh identified by the ID
Autor: Photo by David J. Stang, Licence: CC BY-SA 4.0
Location taken: The United States National Arboretum, Washington DC. Names: Rhododendron 'Violetta' , Violetta Azalea, Violetta Glenn Dale Azalea, Violetta Rhododendro Classification: Plantae > Tracheophyta > Spermatopsida > Ericales > Ericaceae > Rhodoreae > Rhododendron > Rhododendron 'Violetta'.
Autor: Karelj, Licence: CC BY-SA 4.0
Masožravá rostlina rosnatka (Drosera × hybrida) na výstavě masožravých rostlin ve skleníku Botanické zahrady Univerzity Karlovy, Praha 10. - 19. června 2016
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Interier Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Veřejně přístupná informační tabule číslo 2. Záhon čarověníků. Interiér Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Autor: Holger Hachmann, Baumschule Hachmann, Licence: GFDL
Rhododendron "Hachmanns Charmant"
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Veřejně přístupná informační tabule číslo 3. Suchomilné rostliny a cibuloviny. Interiér Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
(c) I, Richard Bartz, CC BY-SA 3.0
The Balearic green toad is a toad found in mainland Europe, Asia, and Northern Africa.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Orientační plánek skalničkové zahrady Hlubočepy s doporučeným směrem prohlídky.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Veřejně přístupná informační tabule číslo 1. Zemní orchideje. Interiér Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Jeden z mnoha čarověníků. Interiér Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika).
Autor: Hedwig Storch, Licence: CC BY-SA 3.0
Arktisch-alpiner Garten Chemnitz: Seidelbast Daphne arbuscula Celak. Herkunft: Nationalpark Muránska planina
Autor: Ghislain118 http://www.fleurs-des-montagnes.net, Licence: CC BY-SA 3.0
Dianthus erinaceus
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Picea pungens 'Glauca Globosa'; Smrk pichlavý; Pinaceae; Severní Amerika (pěstován přes 20 let v kontejneru). Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika).