Skalničková zahrada Hlubočepy

Skalničková zahrada Hlubočepy
Za vstupní branou do zahrady se (krom bylin a dřevin) skrývají: láska k přírodě, trpělivost a pracovitost Milana Halady
Za vstupní branou do zahrady se (krom bylin a dřevin) skrývají: láska k přírodě, trpělivost a pracovitost Milana Halady
Funkcenaučná a vzdělávací
LokalitaHlubočepy, Praha, ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°2′32,37″ s. š., 14°23′21,75″ v. d.
Rozloha2 000 m2
Založeno50. léta 20. století
ArchitektMilan Halada
Statutveřejně přístupná botanická zahrada a arboretum
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Informační tabule „Haladova zahrádka“ na NS „Údolím Dalejského potoka“
Provozní řád skalničkové zahrady v Hlubočepích
Orientační plánek skalničkové zahrady v Hlubočepích

Skalničková zahrada Hlubočepy je unikátní, veřejně přístupná botanická zahrada (a arboretum) s rozlohou cca 2 000 m2 s více než 2 tisíci skalniček, alpínek a dalších dřevin.[1] Byla založena v 50. letech 20. století manželi Haladovými v místě bývalého vápencového lomu na okraji Prokopského údolí, je průběžně udržována jejich synem Milanem Haladou a v roce 2019 byla revitalizována za finanční podpory Městské části Praha 5.[p 1]

Podrobněji

Lokalizace

Poblíž křižovatky ulic „Na Placích“ a „K Dalejím“ v pražských Hlubočepích asi 70 metrů směrem „do kopce“ (na cyklotrase A122) v pravotočivé zátočině při pravém okraji asfaltové silnice „Na Placích“ se nachází branka s bytelnými železnými mřížovými vraty, jenž vedou do úzkého meziskalního průchodu.[3] Tento asi 30 metrů dlouhý po obou stranách skalami lemovaný kamenitý koridor ústí do areálu bývalého vápencového lomu, kde byla vybudována unikátní botanická zahrada oficiálně nazývaná Skalničková zahrada Hlubočepy. Místo samo tvoří pro rostliny a dřeviny ideální, skalami uzavřený prostor, do značné míry krytý před okolním světem a přístupný jen zmíněnou vstupní bránou.[3] Zahrada se nachází na adrese: „K Dalejím“, evidenční číslo 39, 152 00 Praha 5 – Hlubočepy[4] na pozemku svěřeném do péče Městské části Praha 5.[4]

V areálu se nachází několik skalek, osazené stěny bývalého lomu, spárové skalky,[3] dřeviny,[5] vlhký záhon s masožravými rostlinami,[5] a nově zbudované jezírko s cirkulací vody a kořenovou čističkou.[5] Celkově zde roste kolem 2 000 unikátních skalniček,[p 2] alpinek[p 3] a dřevin.[4] Z pohledu zeměpisného je zahrada zaměřena především na euroasijské druhy rostlin a dřevin.[5]

Neoficiálně se o areálu této skalničkové zahrady na začátku/konci Prokopského údolí často hovoří jako o Haladově zahrádce, neboť se o její údržbu a rozvoj stará sběratel a cestovatel pan Milan Halada (ve zdrojích na internetu označován jako pan Halada mladší), který zde také bydlí.[3] Skalničková zahrada v Hlubočepích je tak nazývána i na informační tabuli (zastavení číslo 16 „Haladova zahrádka“), která se nachází vpravo od vstupní mřížované brány před poněkud převislým asi 4 metry vysokým skalním masivem a která je součástí naučné stezky (NS) „Údolím Dalejského potoka“.

Historie

Ve druhé polovině 19. století byl pozemek, kde se nachází skalničková zahrada Hlubočepy, využíván jako skládka kamene při stavbě Smíchovského nádraží.[5] O sto let později (v 50. letech 20. století) na této převážně břidličné suti a přirozeně rostlé skále (v místě bývalého vápencového lomu) založili skalničkovou zahradu manželé Haladovi.[5] Původně se zahrada nacházela na pozemku Magistrátu hlavní města Prahy.[6] V roce 2016 ji hodlal odkoupit soukromý zájemce za účelem výstavby vily.[6] Radnice Prahy 5 tomuto odkupu zabránila a pan Milan Halada obdržel dotaci na obnovu skalek jakož i celé zahrady.[6] Revitalizovaná skalničková zahrada Hlubočepy byla slavnostně otevřena[5] k návštěvám odborné a laické veřejnosti ve středu dne 8. května 2019.[6][4]

V průběhu desítek let zde vznikla unikátní sbírka obsahující mnoho vzácných druhů. Některé z nich jsou zde vůbec prvně pěstované mimo své přirozené lokality.[5] Mnoho rostlin dovezl pan Hlada starší sám (nebo jeho syn Milan Halada) nebo byly vypěstovány z dovezených semen.[5]

Orientace v zahradě

Pro snadnější orientaci návštěvníků a jejich bezpečný pohyb po vyznačených chodnících je celá zahrada rozdělena do několika očíslovaných stanovišť a veřejnosti je volně k dispozici tištěný barevný orientační plánek s doporučenou trasou průchodu zahradou (od stanoviště nižšího čísla ke stanovišti čísla následujícího). Jednotlivá stanoviště jsou v zahradě vybavena pevně zabudovanými barevnými orientačními popisnými tabulemi.

  • Informační tabule v zahradě
  • Stanoviště 1: Kapradiny a stínomilné rostliny

    Stanoviště 1: Kapradiny a stínomilné rostliny

  • Stanoviště 1: Zemní orchideje

    Stanoviště 1: Zemní orchideje

  • Stanoviště 2: Záhon čarověníků

    Stanoviště 2: Záhon čarověníků

  • Stanoviště 3: Suchomilné rostliny a cibuloviny

    Stanoviště 3: Suchomilné rostliny a cibuloviny

  • Stanoviště 4: Hlavní skalka – alpinum

    Stanoviště 4: Hlavní skalka – alpinum

  • Stanoviště 5: Rododendrony – pěnišníky

    Stanoviště 5: Rododendrony – pěnišníky

  • Stanoviště 6: Spárová skalka

    Stanoviště 6: Spárová skalka

  • Stanoviště 7: Rašeliniště a hmyzožravé rostliny

    Stanoviště 7: Rašeliniště a hmyzožravé rostliny

  • Stanoviště 8: Jezírko

    Stanoviště 8: Jezírko

Stanoviště číslo 1 – Kapradiny, zemní orchideje a stínomilné rostliny

  • Kapradiny a stínomilné rostliny[1] jsou vysazeny na stinném stanovišti hajního typu, kde je zem tvořena vápencovými kamínky (kamínková drť odvětraná ze skály) a hajní hrabankou.[7] Slunce do těchto míst svíti jen v letních měsících a to pouze po dobu několika hodin denně.[7]
  • Zemní orchideje[1] – čeleď vstavačovité (Orchidaceae); všechny rody vstavačovitých rostoucí v České republice jsou zákonem přísně chráněny.[8] Orchideje žijí v symbiotickém soužití hub s kořeny (Mykorhiza).[8] Houba rostlině napomáhá získávat vodu a živiny z půdy a rostlina dodává na oplátku houbě organické látky.[8] Většina orchidejí mírného pásma jsou pozemní druhy (terestrity), které zakořeňují mělce do vrstev spadaného listí v lesích.[8] Podle typu podzemních rostlinných orgánů se tyto zemní orchideje dělí na hlíznaté, oddenkaté a druhy s pahlízami.[8]
  • Hlíznaté orchideje mají v době vegetačního klidu v zemi jen hlízu s kořeny. Na jaře vyrůstá nová hlíza u báze lodyhy nového květního stvolu.[8]
  • Oddenkaté druhy orchidejí ukládají před zimou živiny do trvalého oddenku s drátovými kořeny.[8]
  • Druhy orchidejí s pahlízami nejsou příliš časté. Pahlízy jsou zelené a slouží k ukládání zásobních stavebních látek a vody.[8]

Stanoviště číslo 2 – Záhon čarověníků

Pohled na záhon čarověníků (stanoviště č. 2)
  • „Hnízdo“ rostoucí ve větvích stromu nebo na keři v oblasti, kde se na jednom místě tvoří velké množství pupenů se nazývá čarověník.[9] Takovýto hnízdu podobný útvar může mít různou hustotu větví, různou velikost větví i různý tvar větví.[9] Dle vzniku se čarověníky rozdělují do dvou skupin.[9]
  • „Negenetický“ čarověník jako onemocnění hostující rostliny vlivem houby, virů nebo fytoplazmy (specializovaná bakterie, která je obligátním parazitem ve vodivém pletivu rostlin a je přenášena hmyzem nebo působením živočichů).[9] Takovéto čarověníky nejsou v dalším množení životaschopné.[9]
  • Vlastnosti „pupenově mutovaného“ čarověníku (mutace nastaly na základě fyzikálního podnětu nebo díky chemickému vlivu) jsou naproti tomu dědičné, jsou významné pro evoluci i navzdory faktu, že se semeny množí takovéto čarověníky jen výjimečně, ale lze je úspěšně množit roubováním při současném zachování jejich zvláštního charakteru.[9] Ve finále tak vznikají bonsajím podobné malé zakrslé stromky.[9] Ty si zachovávají svůj malý tvar a vzrůst i po vysazení do volné půdy v přírodě, takže jsou mimořádně vhodné do skalek, nádob nebo do malých zahrad.[9]
  • Záhon čarověníků ve skalničkové zahradě Hlubočepy je tvořen vesměs roubovanými koniferami, jež jsou výsledkem pupenové mutace na matečné rostlině.[1]

Stanoviště číslo 3 – Suchomilné rostliny a cibuloviny

Pohled na suchomilné rostliny a cibuloviny (stanoviště č. 3)
  • Základem této části zahrady je „umělé“ suťoviště tvořené kamením různé velikosti, jenž je doplněno štěrkem a zeminou, tak aby lokalita připomínala půdní podmínky kamenité stepi v Malé Asii.[10] Většina zde vysazených rostlin jsou právě druhy původem z Malé Asie.[10] Suchmilné rostliny a cibuloviny, které se na tomto stanovišti nacházejí, kvetou vesměs po celý rok.[1]

Stanoviště číslo 4 – Hlavní skalka (alpinum)

  • Převážná část na zahradě rostoucích alpinek, které kvetou dle vegetačních podmínek, je soustředěna zde – na hlavní skalce (alpinum).[1]
  • Základními stavebními prvky každého alpina (první z nich začaly vznikat ve Velké Británii, v Československu pak nejstarší alpinum bylo vytvořeno už před první světovou válkou a to v Průhonickém parku) jsou kameny, pokud možno stejného druhu.[11] Rostliny do alpina se pak volí nejen podle druhu použitého kamene, ale i podle klimatických podmínek (teplota a vlhkost) v místě alpina a dle jeho lokální světelné (sluneční) terénní expozice.[11]
  • Ukázky vegetace stanoviště číslo 4 (ilustrační fotografie)
  • Hvozdík pichlavý (Dianthus erinaceus)[11]

    Hvozdík pichlavý (Dianthus erinaceus)[11]

  • Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis)[11]

    Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis)[11]

  • Lýkovec slovenský (Daphne arbuscula)[11]

    Lýkovec slovenský (Daphne arbuscula)[11]

  • Pterocephalus pinardii[11]

    Pterocephalus pinardii[11]

  • Gentiana acaulis Alba[11]

    Gentiana acaulis Alba[11]

  • Degenia velebitica[11]

    Degenia velebitica[11]

Stanoviště číslo 5 – Rododendrony (pěnišníky)

  • Rododendrony a azalky společně s vřesy a vřesovci (čeleď vřesovcovité – Ericaceae) náleží do skupiny vřesovištních rostlin,[12] které požadují pro svůj růst přistíněné lokality a kyselé půdní prostředí (tj. kyselý, vlhký a propustný substrát).[1] Jejich výška se pohybuje od 5 cm až do 30 metrů (Rhododendron giganteum).[12]
  • Rododendrony jsou rostliny původem z Himálají, Kavkazu, Severní Ameriky, jihozápadní Číny i Evropy; pěnišníky jsou pozůstatkem třetihorní vegetace.[12]
  • Ukázky vegetace stanoviště číslo 5 (ilustrační fotografie)
  • Rhododendron hybrid 'Walküre'[12]

    Rhododendron hybrid 'Walküre'[12]

  • Rhododendron 'Hachmanns Charmant'[12]

    Rhododendron 'Hachmanns Charmant'[12]

  • Rojovník bahenní (Rhododendron tomentosum)[12]

    Rojovník bahenní (Rhododendron tomentosum)[12]

  • Rhododendron 'Violetta'[12]

    Rhododendron 'Violetta'[12]

  • Rhododendron 'Purple Splendour'[12]

    Rhododendron 'Purple Splendour'[12]

Stanoviště číslo 6 – Spárová skalka

  • Spárová skalka ve skalničkové zahradě Hlubočepy sestává ze dvou stanovišť 6a a 6b[1] a byla zbudována z chotečského vrstevnatého vápence.[13]
  • Spárové skalky jsou obecně budovány metodou skládání vrstev kamene o stejné šíři tak, že všechny vrstvy jsou vodorovné, v náklonu o úhlů 80 až 90 stupňů a probíhají po celé délce vlastní skalky.[13] Spáry mezi jednotlivými kamennými vrstvami by měly být co nejmenší, ale v případě plánování výsadby dřevin je nutné počítat s větším „spárovým prostorem“.[13] Při stavbě a vytváření rozsáhlejších spárových skalek mohou vznikat (vlivem terénu i použitého kamene) různé nepravidelnosti, které jsou tolerovány a nejsou na závadu.[13]
  • Výhodami spárových skalek je to, že díky velkému množství spár poskytují prostor pro pěstování většího počtu převážně drobných skalniček a současně takovéto skalky zajišťují pro rostliny lepší hospodaření s vodou (a pro pěstitele i snadnější údržbu).[13]
  • Nevýhodami spárových skalek je náročnost jejich stavby, která je navíc spojená s rizikem případného poškození konstrukce skalky při špatně zvoleném sklonu či mělkém ukotvení kamenů.[13] Zároveň je třeba respektovat fakt, že spárové skalky lze budovat jen z určitého typu kamene.[13]
  • Ukázky vegetace stanoviště číslo 6 (ilustrační fotografie)
  • Saxifraga marginata[13]

    Saxifraga marginata[13]

  • Gypsophila aretioides[13]

    Gypsophila aretioides[13]

  • Aethionema oppositifolium[13]

    Aethionema oppositifolium[13]

  • Polygala calcarea[13]

    Polygala calcarea[13]

  • Androsace barbulata[13]

    Androsace barbulata[13]

  • Saxifraga cochlearis[13]

    Saxifraga cochlearis[13]

Stanoviště číslo 7 – Rašeliniště a hmyzožravé rostliny

Rašeliništní a hmyzožravé rostliny
  • Rašeliništní rostliny vyžadují pro svoji existenci kyselé mokřady.[1]
  • Hmyzožravé rostliny se vyskytují především na půdách chudých na živiny (jako jsou kyselé a bažinaté půdy, dále pak kamenité nebo písčité oblasti),[14] takže část potřebných v půdě chybějících živin (dusík, těžké kovy) získávají trávením drobných organizmů, prvoků[14] ale především lapáním a konzumací hmyzu.[1] Pro vábení a chytání potravy využívají tyto rostliny drobné stopkaté lepivé žlázy (tentakule), které pokrývají povrch jejich listů.[14]

Stanoviště číslo 8 – Jezírko

Pohled na jezírko s kvetoucími lekníny (Nymphaea); stanoviště č. 8
  • Význam jezírka ve skalničkové zahradě Hlubočepy je zásadní, vytváří specifické vlhké mikroklima vhodné pro růst rostlin v okolí jezírka; umožňuje existenci vodních rostlin a ryb a navíc relativně velký objem čisté vody přitahuje sladkovodní živočichy, kteří jsou vázáni na vodu[1] (hmyz a obojživelníci).[15]
  • Jezírko bylo vybudováno ručně, má objem 19 m3 a disponuje několika hloubkovými zónami pro různé druhy vodních rostlin.[15]
  • Čištění vody v jezírku obstarávají jednak v něm vysazené ryby, které se živí řasami, ale hlavně se uskutečňuje pomocí biologické filtrace vody přes kořenovou čističku (průtokem přes kameny a kořeny). Kořenová čistička má dvě frakce štěrku, které postupně prorůstají kořeny čisticích rostlin.[15] Čističkou přečištěná voda se následně vrací uměle vytvořeným potokem zpět do jezírka.[15]

Stanoviště číslo 9 – Keřový svah

Pohled na část „keřového svahu“ (stanoviště č. 9)
  • Keřový svah[1] se nachází na samotném konci zahrady v místě nejvíce vzdáleném od vchodu na suchém svahu nad a vpravo od jakéhosi malého zděného „amfiteátru“.

Stanoviště číslo 10 – Pěstební zahrada

Pohled na pěstební zahradu (stanoviště č. 10)
  • Pěstební zahrada, která slouží k napěstovávání zásobních rostlin.[1] Nachází se mezi zahradní pergolou a hladkou skalou, jenž tvoří severní hranici zahrady.

Dendrologická část zahrady (arboretum)

Čeleď borovicovité (Pinaceae)

Čeleď mýdelníkovité (Sapindaceae)

Jiné čeledi dřevin

  • šácholan Soulangeův (Magnolia x soulangeana), nazývaný také magnólie Soulangeova; čeleď šácholanovité (Magnoliaceae); vyšlechtěn v roce 1820 ve Fromontu (obec v departementu Seine-et-Marne ve Francii); (Magnolia denudata x Magnolia liliiflora)
  • Metasekvoje tisovcovitá (Metasequoia glyptostroboides), též zvaná „metasekvoje čínská“; čeleď cypřišovité (Cupressaceae); Čína (nalezena v roce 1944, nálezce Tsang Wang)
  • Ukázky dřevin z jiných čeledí (ilustrační fotografie)
  • šácholan Soulangeův (Magnolia x soulangeana)

    šácholan Soulangeův (Magnolia x soulangeana)

  • Metasekvoje tisovcovitá (Metasequoia glyptostroboides)

    Metasekvoje tisovcovitá (Metasequoia glyptostroboides)

Co tu roste a žije

Byliny

  • lomikameny (Saxifraga); Lomikámen dlouholistý (Saxifraga longifolia)[5]
  • Lýkovec (Daphne gemmata)[5]
  • Lýkovec kavkazský (Daphne caucasica)[5]
  • Špirlice (Sarracenia purpurea) (patří mezi masožravé rostliny)[5]
  • velkokvěté krokusy (Crocus); podzimní krokusy[5]
  • Routevník (Callianthemum) (dovezený z Číny)[5]
  • netřesky (Sempervivum)[5]
  • Hvozdíky (Dianthus) (původem z tureckého pohoří Ida)[5]
  • Šater (Gypsophila)[5]
  • Drsnatka (Haberlea) (dovezená z Bulharska mezi prvními exempláři zahrady)[5]
  • Sternbergie (Sternbergia) (pojmenovaná po zakladateli paleobotaniky Kašparu Maria hraběti ze Šternberka)[5]
  • Rosnatky (Drosera) (patří mezi masožravé rostliny)[5]
  • Tučnice (Pinguicula) (patří mezi masožravé rostliny)[5]
  • Příklady některých bylin (ilustrační fotografie)
  • Lomikámen dlouholistý (Saxifraga longifolia)[5]

    Lomikámen dlouholistý (Saxifraga longifolia)[5]

  • Lýkovec (Daphne gemmata)[5]

    Lýkovec (Daphne gemmata)[5]

  • Lýkovec kavkazský (Daphne caucasica)[5]

    Lýkovec kavkazský (Daphne caucasica)[5]

  • Špirlice (Sarracenia purpurea)[5]

    Špirlice (Sarracenia purpurea)[5]

Dřeviny

Živočichové

  • Ukázka některých zákoutí v interiéru zahrady
  • Jezírko (stanoviště č. 8)

    Jezírko (stanoviště č. 8)

  • Jezírko, v pozadí paneláková výstavba (sídliště Barrandov)

    Jezírko, v pozadí paneláková výstavba (sídliště Barrandov)

  • Jezírko, obytná budova v zahradě, v pozadí zahradní pergola

    Jezírko, obytná budova v zahradě, v pozadí zahradní pergola

  • Jezírko, pohled od obytné budovy v zahradě

    Jezírko, pohled od obytné budovy v zahradě

  • Obytná budova v zahradě

    Obytná budova v zahradě

  • Stezka k záhonu čarověníků (stanoviště č. 2)

    Stezka k záhonu čarověníků (stanoviště č. 2)

  • „Stinný skalní převis“

    „Stinný skalní převis“

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Skalničková zahrada Hlubočepy byla na jaře 2020 (v době koronavirové krize v Česku) pro veřejnost dočasně uzavřena.[2] Znovuotevřena byla po 15. květnu 2020 a to každý pátek od 14 do 18 hodin a každou sobotu a neděli od 9 až do 18 hodin.[2]
  2. ↑ Skalničky jsou rostliny pěstované v zahradách, jejichž přirozeným prostředím je horský nebo skalní terén.[5]
  3. ↑ Alpinky jsou někdy též označovány jako skalničky, ale v zásadě se jedná spíše o vysokohorské rostliny (skalky vytvořené k jejich pěstování se pak označují jako alpina).[5]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m Informační letáček volně k dispozici všem návštěvníkům Skalničkové zahrady Hlubočepy. Letáček popisuje stručně historii zahrady a uvádí stručný orientační popis jednotlivých stanovišť, která se v zahradě nacházejí.
  2. ↑ a b Informační letáček (formátu A4) nápadně a viditelně umístěný na vstupní ozdobné mříži před vlastním vchodem do zahrady
  3. ↑ a b c d Komunitní zahrada v Prokopském údolí? [online]. Společnost pro ochranu Prokopského a Dalejského údolí, z.s., 2016-09-14 [cit. 2020-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-11. 
  4. ↑ a b c d e ODDĚLENÍ PR. Unikátní skalničková zahrada v Prokopském údolí se otevře návštěvníkům [online]. www praha5 cz, 2019-05-07 [cit. 2020-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-13. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq Informační tabule číslo 16 (Haladova zahrádka) jako součást (zastavení) naučné stezky (NS) Údolím Dalejského potoka
  6. ↑ a b c d Haladova zahrádka v Hlubočepích + Prokopské údolí 25.5.2019 [online]. rajče cz, 2019-05-25 [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b V zahradě veřejně přístupná informační tabule číslo 1: Kapradiny a stínomilné rostliny.
  8. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o V zahradě veřejně přístupná informační tabule číslo 1: Zemní orchideje.
  9. ↑ a b c d e f g h V zahradě veřejně přístupná informační tabule číslo 2: Záhon čarověníků.
  10. ↑ a b c d e f g h V zahradě veřejně přístupná informační tabule číslo 3: Suchomilné rostliny a cibuloviny.
  11. ↑ a b c d e f g h V zahradě veřejně přístupná informační tabule číslo 4: Hlavní skalka – alpinum.
  12. ↑ a b c d e f g h V zahradě veřejně přístupná informační tabule číslo 5: Rododendrony – pěnišníky.
  13. ↑ a b c d e f g h i j k l m V zahradě veřejně přístupná informační tabule číslo 6: Spárová skalka.
  14. ↑ a b c d e f g h V zahradě veřejně přístupná informační tabule číslo 7: Rašeliniště a hmyzožravé rostliny.
  15. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r V zahradě veřejně přístupná informační tabule číslo 8: Jezírko.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kochscher-Enzian-weiss.jpg
Gentiana acaulis alba, near Geraer Hütte, Zillertaler Alpen, Tyrol, Austria
Haladova Zahradka Hlubocepy Prokopske Udoli Praha.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Informační tabule číslo 16 („Haladova zahrádka“) jako součást (zastavení) naučné stezky (NS) „Údolím Dalejského potoka“. Praha – Hlubočepy; Česká republika.
Skalnickova Zahrada Hlubocepy Obytna Budova.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Obytná budova v interiéru Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Kleiner-wasserfrosch-pelophylax-lessonae.jpg
Autor: Holger Krisp, Licence: CC BY 3.0
Pool Frog, Pelophylax lessonae or Rana lessonae, Family: Ranidae, Location: Southern Germany, Schmiechen
Metasequia(03).jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
2016.04.12 18.17.42 DSC03331 - Flickr - andrey zharkikh.jpg
Autor: Andrey Zharkikh from Salt Lake City, USA, Licence: CC BY 2.0

Bosnian pine (Pinus heldreichii syn. Pinus leucodermis 'Iseli Fastigiate'), Pine family (Pinaceae).

Red Butte Garden, Salt Lake City, Utah.
Skalnickova Zahrada Hlubocepy Masozrave 02.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Rašeliništní a hmyzožravé rostliny. Interiér Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Sagittaria latifolia - Broadleaf arrowhead 2.jpg
Autor: Fritzflohrreynolds, Licence: CC BY-SA 3.0
Photo of Sagittaria latifolia in flower. This is a native plant growing wild along the Potomac Heritage Trail, in Arlington county Virginia, USA. This species is a member of the Alismataceae family.
Rhododendron Purple Splendour 0zz.jpg
Autor: Photo by David J. Stang, Licence: CC BY-SA 4.0
Location taken: Merrifield Garden Center, Merrifield VA USA. Names: Rhododendron 'Purple Splendour'  , Rhododendro Classification: Plantae > Tracheophyta > Spermatopsida > Ericales > Ericaceae > Rhodoreae > Rhododendron > Rhododendron 'Purple Splendour'.
Triturus vulgaris maennchen.jpeg
Autor: Kristian Peters -- Fabelfroh 16:30, 26 October 2007 (UTC), Licence: CC BY-SA 3.0
Teichmolch (Triturus vulgaris), Männchen
Mittlerer Sonnentau i d Blüte.JPG
(c) Hajotthu, CC BY-SA 3.0
Mittlerer Sonnentau in der Blüte
Typha minima prg 1.jpg
Orobinec nejmenší, Typha minima v botanické zahradě Karlovy univerzity Na Slupi, Praha
Chondrostoma nasus (aka).jpg
Autor:

André Karwath aka Aka

, Licence: CC BY-SA 2.5
Na obrázku je ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus).
Acer pseudoplatanus.jpg
Autor: This photo has been taken by Matthieu Sontag (User:Mirgolth) and released under the licenses stated below. You are free to use it for any purpose as long as you credit me as author, Wikimedia Commons as site and follow the terms of the licenses. Could you be kind enough to leave me a message on this page to inform me about your use of this picture., Licence: CC BY-SA 3.0
Acer pseudoplatanus in the Arboretum de Chèvreloup in Rocquencourt.
Pinus heldreichii Pirin 0.jpg
Autor: Esther Westerveld from Haarlemmermeer, Nederland, Licence: CC BY 2.0
Pinus heldreichii, Pirin National Park, Bulgaria
Acer palmatum atropurpureum (Rentilly).jpg
Acer palmatum atropurpureum in the park of the castle of Rentilly (Seine-et-Marne, France).
Michauxia campanuloides 3c.JPG
Autor: Consultaplantas, Licence: CC BY-SA 4.0
Jardín Botánico de Barcelona.
Skalnickova Zahrada Hlubocepy 10.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Interier Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Skalnickova Zahrada Hlubocepy Jezirko Lekniny.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Jezírko s kvetoucími lekníny. Interier Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Stan 4 Hlavni Skalka Alpinum.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Veřejně přístupná informační tabule číslo 4. Hlavní skalka (alpinum). Interiér Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Daphne caucasica kz04.jpg
Autor: Krzysztof Ziarnek, Kenraiz, Licence: CC BY-SA 4.0
Daphne caucasica in the UMCS Botanical Garden in Lublin
Stan 8 Jezirko.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Veřejně přístupná informační tabule číslo 8. Jezírko. Interiér Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Arisaema fargesii.jpg
Autor: Jakob Jilg, Licence: CC BY-SA 4.0
Arisaema fargesii used as an ornamental plant in a garden.
Rhododendron Hybrid Walkuere.jpg
Autor: T.Voekler, Licence: CC BY-SA 3.0
The Rhododendron hybrid 'Walküre' has huge flower heads consisting of bright ruby-red corollas with slightly wavy seams, and inside is white tinted pink.
Colchicum hungaricum Szarsomlyo 2.jpg
Autor: PAvdK, Licence: CC0
Colchicum hungaricum at Mt Szársomlyó
Drvodelka Xylocopa Skalnickova Zahrada Hlubocepy.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Drvodělka (Xylocopa) je rod blanokřídlého hmyzu. Toto je nejspíše drvodělka fialová (Xylocopa violacea) nebo drvodělka potulná (Xylocopa valga). Zachycena na květu ve Skalničkové zahradě Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Vstupni Brana Skalnickova Zahrada Hlubocepy Praha CZ.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Skalničková zahrada Hlubočepy je unikátní veřejně přístupná botanická zahrada s více jak 2 tisíci skalniček, alpínek a dalších dřevin. Byla založena v 50. letech 20. století manželi Haladovými v místě bývalého vápencového lomu na okraji Prokopského údolí, je průběžně udržována jejich synem Milanem Haladou a v roce 2019 byla revitalizována za finanční podpory Městské části Praha 5.
Saxifraga longifolia.jpg
Autor: Joan Simon, Licence: CC BY-SA 2.0
Saxifraga longifolia (rosette)
Skalnickova Zahrada Hlubocepy 11.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Interier Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Borovice pod Kunětickou Horou.jpg
(c) Zp, CC BY-SA 3.0
Památná borovice lesní pod hradem Kunětická hora (severně od silnice mezi obcemi Ráby a Kunětice), okres Pardubice.
Saxifraga cochlearis0.jpg
Autor: Kurt Stüber [1], Licence: CC BY-SA 3.0

Species: Saxifraga cochlearis
Family: Saxifragaceae

Image No. 1
Convolvulus assyricus.jpg
Autor: Philippe.pechoux, Licence: CC BY-SA 3.0
Plante semi-ligneuse d'une vingtaine de cm, que l'on rencontre entre 750 et 2100 m sur étendues rocheuses et éboulis, en Turquie.
Mature Jeffrey Pine.JPG
A large mature east side Jeffrey Pine Pinus jeffreyi growing on volcanic table lands south of Mono Lake, Ca. Photo taken approximately one mile east north east of Deadman's Pass, off of US HWY 395. The stand is composed of pure Jeffrey Pine with different age classes found through out. The large tree is approximately 27-30m tall, and 90cm in diameter at breast height. The waning gibbous moon is visible to the right of the tall pine. Volcanic Table Lands, eastern Sierra Nevada, California.
20180223Galanthus nivalis2.jpg
Autor:
AnRo0002
, Licence: CC0
Kleines Schneeglöckchen (Galanthus nivalis) am Kraichbach in Hockenheim
Rhododendron tomentosum 137.jpg
Autor: I.Sáček, senior, Licence: CC0
Rhododendron tomentosum, Gymnázium Brno-Řečkovice
Polygonatum multiflorum 08.JPG
Autor: Hamon JP, Licence: CC BY-SA 3.0
Polygonatum multiflorum
DPColDeTourniol06.jpg
Autor: Ziegler175, Licence: CC BY-SA 3.0
Blumen am Col de Tourniol: Orchis purpurea
Mniší hora, Cyclamen purpurascens.jpg
Autor: Magairlin, Licence: GFDL
Brambořík nachový (Cyclamen purpurascens) v přírodní památce Mniší hora.
Stan 6 Sparova Skalka.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Veřejně přístupná informační tabule číslo 6. Spárová skalka. Interiér Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Hornbeam Maple Acer carpinifolium Tree 3264px.jpg
Autor: Photo (c)2006 Derek Ramsey (Ram-Man), Licence: CC BY-SA 2.5

Photograph of the Hornbeam Maple (Acer carpinifolium) tree. Photo taken at the Tyler Arboretum where it was identified.

Camera and Exposure Details:
Camera: Nikon Coolpix 8700
Lens: Nikon Zoom Nikkor ED 8.9-71.2mm 1:2.8-4.2
Exposure: 16.8mm (66.1mm in 35mm equivalent) f/4.6 @ 5/88 s. (50 ISO)
Pseudotsuga menziesii Pendula 2zz.jpg
Autor: Photo by David J. Stang, Licence: CC BY-SA 4.0
Location taken: Bayard Cutting Arboretum, Oakdale, New York. Names: Pseudotsuga menziesii 'Pendula' (Mirbel) Franco, Weeping Douglas Fi Classification: Plantae > Tracheophyta > Spermatopsida > Pinales > Pinaceae > Pseudotsuga > Pseudotsuga menziesii 'Pendula'.
Cedrus atlantica tree.jpg
Autor: This photo has been taken by Matthieu Sontag (User:Mirgolth) and released under the licenses stated below. You are free to use it for any purpose as long as you credit me as author, Wikimedia Commons as site and follow the terms of the licenses. Could you be kind enough to leave me a message on this page to inform me about your use of this picture., Licence: CC BY-SA 3.0
Cedrus atlantica in the Arboretum de Chèvreloup in Rocquencourt.
Pinguicula balcanica kz02.jpg
Autor: Krzysztof Ziarnek, Kenraiz, Licence: CC BY-SA 4.0
Pinguicula balcanica in Belmeken b. Yakoruda, W Bulgaria
Skalnickova Zahrada Hlubocepy 05.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Interier Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Asphedoline taurica1.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Provozni Rad Skalnickova Zahrady Hlubočepy Praha CZ.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Skalničková zahrada Hlubočepy je unikátní veřejně přístupná botanická zahrada s více jak 2 tisíci skalniček, alpínek a dalších dřevin. Byla založena v 50. letech 20. století manželi Haladovými v místě bývalého vápencového lomu na okraji Prokopského údolí, je průběžně udržována jejich synem Milanem Haladou a v roce 2019 byla revitalizována za finanční podpory Městské části Praha 5.
Stan 5 Rododendrony Penisniky.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Veřejně přístupná informační tabule číslo 5. Rododendrony – pěnišníky. Interiér Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Skalnickova Zahrada Hlubocepy Zahon Caroveniku.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Záhon čarověníků. Interiér Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika).
Seidelbast (Daphne gemmata).jpg
Autor: Burkhard Mücke, Licence: CC BY-SA 4.0
Gebirgsseidelbast, Blüte und Blätter
Cyclamen parviflorum.jpg
Autor: Mark Griffiths, Licence: GFDL
Cyclamen parviflorum en Turquie
Pinus ponderosa var. scopulorum (7458435626).jpg
Autor: Matt Lavin from Bozeman, Montana, USA, Licence: CC BY-SA 2.0
The main trunk that is relatively short-statured and with many branches, and needle leaves that are often 2 per fascicle and often much less than 15 cm long distinguish Pinus ponderosa subsp. scopulorum from subsp. ponderosa west of the continental divide in Montana.
Skalnickova Zahrada Hlubocepy 08.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Interier Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Dornbirn-natural monument Abies alba-02ASD.jpg
Autor: Asurnipal, Licence: CC BY-SA 4.0
Natural monument of silver fir (Abies alba) in Dornbirn-Guetle. Height about 46 m, trunk circumference around 4.5 meters.
Stan 1 Kapradiny Stinomilne Rostliny.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Veřejně přístupná informační tabule číslo 1. Kapradiny a stínomilné rostliny. Interiér Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Polygala calcarea (2).JPG
Autor: Père Igor, Licence: CC BY-SA 3.0
Polygala calcarea, La Cassagne, Dordogne, France
Hebridean Sundew.jpg
Autor: MacIomhair, Licence: CC BY 2.5
Drosera anglica, Hebridean Sundew, shot near Valtos, Isle of Lewis
Platetrum depressum 1 Luc Viatour.JPG
(c) I, Luc Viatour, CC BY-SA 3.0
Broad-bodied Chaser (a dragonfly) Libellula depressa (Male).
Stan 7 Raseliniste Hmyzozrave Rostliny.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Veřejně přístupná informační tabule číslo 7. Rašeliniště a hmyzožravé rostliny. Interiér Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Bergpark Wilhelmshöhe - Baum 17 2019-07-18.JPG
Autor: Baummapper, Licence: CC BY-SA 3.0 de
Der Baum mit der Kennung 17 im Bergpark Wilhelmshöhe in Kassel, Hessen, Deutschland.

Art: Österreichische Schwarzkiefer (Pinus nigra subsp. nigra) Standort: ca. 250 m nordöstlich von Schloss Wilhelmshöhe, an der Wilhelmshöher Allee.

Gegenwärtig 2 Bäume am Standort.
Hamamelis intermedia BOGA.jpg
Autor: MurielBendel, Licence: CC BY-SA 4.0
Flowers of Hamamelis ×intermedia (Hamamelidaceae), Botanical Garden Bern, Switzerland
Skalnickova Zahrada Hlubocepy Jezirko.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Jezírko, pohled od odbytné budovy. Interiér Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Sarracenia purpurea.jpg
Autor: PitcherPlanter765567, Licence: CC BY-SA 3.0
Sarracenia purpurea, Pinhook Bog, Indiana
Asplenium scolopendrium 001.JPG
Autor: H. Zell, Licence: CC BY-SA 3.0
Asplenium scolopendrium, Aspleniaceae, Hart's-tongue Fern, habitus.
20130425Faecherahorn Hockenheim1.jpg
Autor: AnRo0002, Licence: CC0
Fächer-Ahorn (Acer palmatum) im Landesgartenschaupark Hockenheim
20170806Butomus umbellatus5.jpg
Autor:
AnRo0002
, Licence: CC0
Schwanenblume (Butomus umbellatus) an der Saaraue Güdingen
Skalnickova Zahrada Hlubocepy 06.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Interier Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Pulsatilla grandis 1.jpg
Autor: Franz Xaver, Licence: CC BY-SA 3.0
Pulsatilla grandis, Hahnenfußgewächse (Ranunculaceae) - - Österreich/Austria/Autriche: Niederösterreich, Wienerwald, W Gießhübl
Skalnickova Zahrada Hlubocepy 04.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Interier Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Skalnickova Zahrada Hlubocepy 07.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Interier Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Վայրի բնություն-1 326.jpg
Autor: Valen1988, Licence: CC BY-SA 4.0
This is a photo of a natural site in Armenia and Nagorno-Karabakh identified by the ID
Rhododendron Violetta 3zz.jpg
Autor: Photo by David J. Stang, Licence: CC BY-SA 4.0
Location taken: The United States National Arboretum, Washington DC. Names: Rhododendron 'Violetta'  , Violetta Azalea, Violetta Glenn Dale Azalea, Violetta Rhododendro Classification: Plantae > Tracheophyta > Spermatopsida > Ericales > Ericaceae > Rhodoreae > Rhododendron > Rhododendron 'Violetta'.
Skalnickova Zahrada Hlubocepy 09.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Interier Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Stan 2 Zahon Caroveniku.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Veřejně přístupná informační tabule číslo 2. Záhon čarověníků. Interiér Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Hachmann Rhod HachmannsCharmant.jpg
Autor: Holger Hachmann, Baumschule Hachmann, Licence: GFDL
Rhododendron "Hachmanns Charmant"
Stan 3 Suchomilne Rostliny Cibuloviny.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Veřejně přístupná informační tabule číslo 3. Suchomilné rostliny a cibuloviny. Interiér Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Bufotes balearicus female quadrat.jpg
(c) I, Richard Bartz, CC BY-SA 3.0
The Balearic green toad is a toad found in mainland Europe, Asia, and Northern Africa.
Skalnickova Zahrada Hlubocepy Orientacni Planek.gif
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Orientační plánek skalničkové zahrady Hlubočepy s doporučeným směrem prohlídky.
Stan 1 Zemni Orchideje.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Veřejně přístupná informační tabule číslo 1. Zemní orchideje. Interiér Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika)
Jeden Z Caroveniku Skalnickova Zahrada Hlubocepy.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Jeden z mnoha čarověníků. Interiér Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika).
Skalnickova Zahrada Hlubocepy Smrk Pichlavy Severni Amerika.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Picea pungens 'Glauca Globosa'; Smrk pichlavý; Pinaceae; Severní Amerika (pěstován přes 20 let v kontejneru). Skalničkové zahrady Hlubočepy (Praha, Česká republika).