Skanderbeg
Gjergj Kastrioti Skanderbeg | |
---|---|
Narození | 6. května 1405 Krujë |
Úmrtí | 17. ledna 1468 (ve věku 62 let) Lezhë |
Příčina úmrtí | malárie |
Místo pohřbení | Lezhë |
Národnost | Albánci |
Alma mater | Enderun School |
Povolání | aristokrat, státník a vojenský velitel |
Nábož. vyznání | katolicismus (1423–1443) křesťanství |
Choť | Donika Kastrioti[1] |
Děti | Giovanni Castriota Granai |
Rodiče | Gjon Kastrioti a Voisava Tripalda |
Rod | Kastrioté |
Příbuzní | Irene Castriota Scanderbeg (pravnučka) Costantino Castriota a Ferdinand Castriota Scanderbeg (vnoučata) |
Funkce | panovník |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gjergj Kastrioti (1405 – 17. ledna 1468 Lezhë), řečený Skanderbeg (někdy také Skanderbej, albánsky Skënderbeu; Skander je albánská forma jména Alexandr, jímž se hlásil k velikosti Alexandra Makedonského) byl albánský vojevůdce a státník z rodu Kastriotů. Jeho otec Ivan byl první, kdo se naučil albánsky, řeč svých poddaných, jeho matkou byla srbská princezna z rodu Brankovićů. V Albánii je přes rodové pravoslavné vyznání (které nicméně později příležitostně měnil za islám, či římský ritus[zdroj?]) považován za národního hrdinu, přední postavu albánských dějin.
Popis
Proslavil se jako bojovník proti Osmanské říši, vybojoval v čele křesťanských armád desítky bitev, z velké části vítězných. Bývá také nazýván jako „Drak z Albánie“ a je albánským národním hrdinou, ačkoliv Albánci byli většinovým etnikem na obou stranách konfliktu. Skanderbegova sláva se po dobytí Balkánu Osmany uchovala v křesťanské Evropě, zatímco v převážně islamizované Albánii postupně vybledla. Byl znovuobjeven ve druhé polovině 19. století v období albánského národního obrození, kdy podrobili nacionalisté Skanderbegovu postavu procesu albanizace až do dnešní podoby národního hrdiny.
Jeho sochy se nacházejí v mnoha městech, včetně hlavního města Tirany (jezdecká socha). Sjednotil drobná knížectví a vytvořil samostatný albánský stát. Sídlil v pevnosti Krujë, která byla rekonstruována v šedesátých letech 20. století. Podporoval mírové úsilí Jiřího z Poděbrad. Spolu s kardinálem Palem Engjëllim často cestoval do zahraničí, aby sháněl podporu pro boje proti Osmanské říši.
V roce 1981 mu bylo v městě Lezhë postaveno mauzoleum. Jeho helma s kozlí hlavou byla ve třicátých letech dvacátého století vyobrazena i na albánské vlajce. Nyní je vystavena v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni.[2] 1. listopadu 1982 bylo otevřeno Skanderbegovo muzeum v rodném městě Krujë.
Obraz v umění
- 1735 François Francœur a François Rebel: Scanderberg, opera – tragédie en musique, libreto: Antoine Houdar de La Motte a Jean-Louis-Ignace de La Serre, premiéra 27. října 1735, Académie Royale de Musique, Paříž.
Odkazy
Reference
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Gjergj Kastrioti Skenderbeg Museum of Krujë, Albania [online]. National Geographic [cit. 2016-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-08.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gjergj Kastrioti Skanderbeg na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: User:Aktron, Licence: CC BY-SA 3.0
Skanderbegovo mauzoleum v Lezhë v střední Albánii
Portrait of Giorgio Castriota Scanderberg. Among the most representative figures of the 15th century, founder of the League of Lezhë, prodrome of Albania, united the principalities of Albania and Epirus and animated the resistance of the Albanians by blocking the advance of the Turks towards Eastern Europe for decades. He defended Albania and its Christian moral and religious values from the Turkish invasion, for this reason he obtained from Pope Callisto III the titles of Athlete of Christ and Defender of the Faith and is considered the national hero of Albania and the Albanians.
Signature of Skanderbeg found in a letter addressed to the Duke of Milan, Francesco I Sforza. There are about a dozen authentic letters that contain signatures attributed to Skanderbeg that are stored in the Vatican Archives.