Skelná Huť (vojenský újezd Libavá)
| Skelná Huť | |
|---|---|
 Místo zaniklé Skelné huti | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá osada |
| Obec | vojenský újezd Libavá |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°37′35″ s. š., 17°35′27″ v. d. |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Skelná Huť | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 10503 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Skelná Huť (německy Glasshüte) je zaniklá osada, bývalá sklárna u Olomouckého kopce, ve vojenském újezdu Libavá, která je veřejnosti (mimo vyhrazené dny) nepřístupná. Sklárnu dnes připomíná pouze blízký rybník na Plazském potoce.
Historie
Osada Skelná Huť patřila k zaniklé vesnici Heřmánky a Boškovu. Důvodem k založení sklárny byl výskyt křemene a dostatek dřeva potřebného pro tavení skla.
Huť tedy začal v roce 1821 budovat Eugen Reich z Krásna u Valašského Meziříčí. Sklárna vyráběla různorodé spotřební sklo, např. různorodé lahve a lahvičky, sklenice, cylindry na petrolejové lampy a také obrázky malované na skle. Zajímavostí byla výroba skleněného pečetidla pro potštátské měšťany. V roce 1834 bylo v huti zaměstnáno 188 zaměstnanců (většinou z Boškova a Heřmánek).
Protože se nepodařilo v prosadit stavbu železnice v okolí, tak huť, z ekonomických důvodů, svou činnost ukončila v roce 1908.
Později ve Skelné Huti stály jen čtyři domy, z nichž jeden byla vila hraběnky Marie Desfours-Walderode.
V roce 1946 ve Skelné Huti bydlelo stále ještě šest rodin. Rodiny byly v r. 1947 vystěhovány do Německa. Muži, kteří se po válce vraceli domů ze zajetí (někdy až po sedmi letech), zde své rodiny nenašli, museli je hledat v Německu.
Dnes už na místě nestojí ani jeden dům. Jedinou památkou na Skelnou Huť už je jenom blízký rybník na Plazském potoce.
Další informace
Poblíž se nachází také zaniklý Hermesův mlýn.
Severozápado-západním směrem od Skelné Huti, ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá, se nachází bývalý pohotovostní muniční sklad (tajná sovětská raketová základna) Točka západ.[1]
Obvykle jedenkrát ročně může být místo a jeho okolí přístupné veřejnosti v rámci cyklo-turistické akce Bílý kámen.
Reference
- ↑ a b MACHALA, Jindřich. Kronika Libavska. 6. dopl. vyd. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2018. ISBN 978-80-260-2270-1.
- ↑ GLONEK, Jiří. Zaniklé obce Vojenského újezdu Libavá. 1. vyd. [s.l.]: Společnost přátel Poodří, 2007.
- ↑ https://hranicky.denik.cz/zpravy_region/rodice-slouzili-hrabence-ale-doma-svitili-petrolej.html
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Fry72, Licence: CC BY-SA 4.0
Rybník u bývalé Skelné huti pod Olomouckým kopcem, vojenský újezd Libavá
Autor: Fry72 Karel Frydrýšek, Licence: CC BY-SA 4.0
zaniklá Skelná huť u Plazského potoka, pod Olomouckým kopcem, vojenský újezd Libavá, Oderské vrchy