Skiboby

Jezdec na skibobu

Skiboby jsou individuální zimní sport, provozovaný na sjezdových či slalomových tratích. Závodník se snaží projet určenou trasu v co nejkratším čase na skibobu, což je v podstatě jízdní kolo vybavené namísto kol dvěma krátkými lyžemi. Dvě krátké lyže má závodník také na nohou.

Skiboby se objevují v průběhu 19. století a patentovat si je nechal americký vynálezce J. C. Stevens v roce 1891. První veřejný závod se uskutečnil roku 1914 v Liberci.

Česká republika patří k největším velmocem tohoto sportu. Nejúspěšnějším závodníkem historie je Alena Housová, která během své aktivní kariéry získala 30 titulů mistryně světa a desetkrát vyhrála Světový pohár. Dalšími známými českými reprezentantkami jsou Alana Hanousková, dívčím jménem Hrbková (22 medailí z ME a MS, z toho šest zlatých) a Irena Francová-Dohnálková (29 titulů mistryně světa).[1]

Závodní disciplíny

Závodní disciplíny vycházejí z lyžování: Sjezd (1500–3500 m), slalom (300–800 m), obří slalom (800–4500 m) a super G (1100–2200 m). Pro všechny se používají stejné skiboby, jen lyže se liší pro sjezd a pro slalom. Všechny disciplíny mají svou mužskou i ženskou kategorii, ale obě dvě disciplíny jezdí i senioři a děti. Na vrcholných soutěžích, jako je mistrovství světa či Evropy, se kromě samostatných disciplín vyhodnocuje i trojkombinace, to znamená časy ze sjezdu, slalomu a obřího slalomu. Světový pohár, jenž bývá pětidílný, zahrnuje také paralelní slalom. Na závodech se hodnotí tzv. trojkombinace.

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Skibike Peg riding.jpg
skibiker riding standing on pegs