Skin efekt

Ilustrace skin efektu.

Skin efekt (povrchový jev) je fyzikální děj, při kterém dochází k vytlačování elektrického proudu k povrchu vodiče.[1] Elektrický střídavý proud procházející vodičem uzavírá kolem sebe siločáry magnetického (indukčního) toku (též toku magnetické indukce). Část tohoto toku prochází i tím samým vodičem a indukuje v něm uzavřené vířivé proudy. Tyto vířivé proudy mají blíže ke středu vodiče opačný směr než původní elektrický proud a odečítají se od něj, kdežto blíže k povrchu jsou směry souhlasné a proudy se sčítají.

K povrchovému jevu nedochází při průchodu stejnosměrného proudu vodičem, při frekvenci 50 Hz používané v síťových rozvodech je obvykle zanedbatelný. V silnoproudé elektrotechnice využívají skin efekt pro rozběh asynchronní motory s Boucherotovou klecí.

Výrazně se skin efekt projevuje například na vysokofrekvenčních rozvodech vysílačů a u běžných rozvodů televize. Aby byl efekt minimalizován, používají se vlnovody - technicky jde o trubku, u které je třeba maximalizovat povrch, jenž se často dále zušlechťuje pokovením (například stříbrem). Dochází tak k minimalizaci ztrát způsobených vedením proudu pouze v povrchové vrstvě materiálu. Stejný technický princip využívá koaxiální kabel.

Při kmitočtu 50 Hz (průmyslový kmitočet) je zvýšení odporu hliníkových vodičů skin efektem malé - nepředstavuje více než 1,5 %. U měděných vodičů do průřezu 240 mm2 nepřesahuje hodnoty větší než 1 %.[zdroj?]

Skin efekt je tím větší, čím je větší:

  • frekvence proudu.
  • průřez vodiče
  • vodivost materiálu vodiče
  • relativní permeabilita materiálu vodiče

Poměr odporu při průchodu střídavého proudu a odporu při průchodu stejnosměrného proudu vodičem můžeme zohlednit součinitelem zvětšení odporu.

Kde je odpor vodiče při průchodu střídavého proudu, (Kappa) součinitel zvětšení odporu, a odpor při průchodu stejnosměrného proudu.

Hloubka vniku

Střídavá proudová hustota J ve vodiči exponenciálně klesá od hodnoty JS na povrchu vodiče až k hodnotě v hloubce d:

kde koeficient δ se nazývá hloubka vniku. Hloubka vniku je tedy definována jako hloubka pod povrchem vodiče, kde proudová hustota klesne na 1/e (asi 0,37) JS. Obvykle se odhaduje jako:

.

kde

= konduktivita (měrná vodivost)
ω = úhlová rychlost proudu = 2π × frekvence
μ = absolutní magnetická permeabilita vodiče

Permeabilitu μ lze určit z relativní permeability vynásobením , tj. permeabilitou vakua: .

Tento výpočet hloubky vniku platí pouze pro dobré elektrické vodiče, u špatných vodičů se skin efekt téměř neuplatňuje.

Odpor vodiče

Efektivní odpor vodiče při skin efektu (když je výrazně tlustší než δ) odpovídá tomu, jako by proud procházel pouze vrstvou s tloušťkou δ. Můžeme tedy zhruba uvažovat průřez δ krát průměr vodiče. Válcový vodič s průměrem D velkým ve srovnání s δ má odpor přibližně rovný válcové trubce s tloušťkou stěny δ. Při měrném odporu vodiče platí pro odpor při průchodu střídavého proudu vodičem délky L:

Druhá aproximace předpokládá .

Někdy se pro součinitel zvětšení odporu uvádí také vztah

Kde d je průměr vodiče [mm], μr je relativní permeabilita, f frekvence [Hz] a ϱ měrný odpor daného materiálu vodiče [Ohm·mm2/km]

Reference

  1. KLÍMA, Petr. Skin efekt ve vysokootáčkových elektrických strojích.. , 2018/19 [cit. 2022-08-21]. 61 s. Diplomová práce. VUT Fakulta Elektrotechniky a komunikačních technologií. Vedoucí práce Ing. Martin Mach, Ph.D.. Dostupné online.

Literatura

  • BEZOUŠEK, Pavel; SCHEJBAL, Vladimír; ŠEDIVÝ, Pavel. Elektrotechnika. 2. přepracované. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2008. 238 s. ISBN 978-80-7395-101-6. S. 66. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce