Sklářské muzeum (Kamenický Šenov)
| Sklářské muzeum | |
|---|---|
 © Raimond Spekking / CC BY-SA 4.0 (via Wikimedia Commons) Muzeum zvenčí | |
| Údaje o muzeu | |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°46′33,45″ s. š., 14°28′11,66″ v. d. |
| Webové stránky | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sklářské muzeum je muzeum věnované historii rytého a broušeného skla v Kamenickém Šenově a okolí. Je členem Asociace muzeí a galerií České republiky, sídlí na ulici Osvobození v Kamenickém Šenově v budově zapsané od roku 2000 jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie muzea
V roce 1923 bylo založeno městské muzeum spolu s vznikem muzejního spolku. Sbírky byly zprvu uloženy a vystavovány v zdejší sklářské škole, v roce 1927 pak v budově tehdejší radnice.
Roku 1949 byla existence odborného sklářského muzea schválena. Výstavní expozice získalo v budově zrušené rafinérie firmy Conrath & Liebsch proti sklářské škole. Budova pochází z roku 1770 a sloužila i jako přepřahací stanice se zájezdním hostincem.[2]
V letech 1966 až 1991 se stalo pobočkou jabloneckého muzea skla a bižutérie, poté roli zřizovatele převzalo město Kamenický Šenov. Roku 1968 se muzeum přestěhovalo do k tomuto účelu zrekonstruované budovy, kde sídlí dodnes. Budova klasicistního, patricijského slohu patřila dříve obchodním firmám se sklem a byla postavena roku 1789. Je kulturní památkou.[3]
Zpráva o muzeu v roce 1988
Muzeum navštívilo 29 793 platících osob, dalších 900 byli hosté. Vybráno na vstupném bylo 74 561 Kčs. Činnost muzea zajišťovala vedoucí a odborná pracovnice, o víkendech vypomáhal důchodce a jedna brigádnice. Přes zimu byly prováděny inventury muzejních předmětů, kterých zde bylo 2955 kusů. Muzeum spolupracuje s místní sklářskou školou (Střední umělecko-průmyslová škola sklářská v Kamenickém Šenově), se státním podnikem Crystalex v Novém Boru, s koncernovým podnikem Lustry, MěnV Kamenický Šenov, Umělecko-průmyslovým muzeem v Praze a dalšími institucemi. V roce 1988 zde byly uspořádány dvě výstavky, rytce Bohuslava Horáčka a sochaře Pavla Wernera. Ve sklepních prostorách byla instalována výstavka manželů Roubíčkových spolu s svítidly z podniku Lustry.[4]
Expozice
Základem stálé expozice jsou sbírky Václava Jílka a pobočky vídeňské sklářské firmy J. & L. Lobmeyr, které v letech 1918–1951 budova patřila. Mimo dokumentace zdejšího sklářství jsou zde exponáty rytého a broušeného skla, lustrů a svítidel firmy J. & L. Lobmeyr.
Sbírky byly postupně doplňovány. Jsou zde upravovány i expozice jednorázové, také s využitím prací sklářské školy a zdejších Mezinárodních sympozií rytého skla.
Sezonu 2014 muzeum zahájilo otevřením nové expozice výtvarníka Vladimíra Kleina.[5]
Cestovní ruch
Budova muzea je na nedaleko středu města na ulici Osvobození čp. 69, na křižovatce s ulicí Kamenickou. Kolem muzea je vedena cyklotrasa 3056 a zeleně značená trasa pro pěší turisty z nedalekého náměstí T. G. Masaryka, kde je i zastávka autobusů meziměstské dopravy.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-12-08]. Identifikátor záznamu 163799 : Měšťanský dům Muzeum skla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ RŮŽIČKA, Jiří; JORDÁKOVÁ, Jana; POZLOVSKÁ, Zuzana. Lužické hory do kapsy. Praha 1: KMa s. r. o.,, 2006. ISBN 80-7309-328-6. Kapitola Kamenický Šenov, s. 82.
- ↑ HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Místopisná část, s. 130.
- ↑ BRAUNOVÁ, Helena. Činnosti sklářského muzea v Kamenickém Šenově v roce 1988. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1990, s. 121. ISSN 80-7065-071-20.
- ↑ Helena Braunová. Výstava výtvarníka Vladimíra Kleina v Kamenickém Šenově. i-noviny.cz [online]. 2015-04-08 [cit. 2015-04-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sklářské muzeum na Wikimedia Commons - Web muzea
- Na webu města
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
© Raimond Spekking / CC BY-SA 4.0 (via Wikimedia Commons)
Sklářské muzeum Kamenický Šenov
Autor: palickap, Licence: CC BY 3.0
Kamenický Šenov, okres Česká Lípa, Česká republika. Sklářské muzeum Kamenický Šenov.