Sklářský potok (přítok Mže)
| Sklářský potok | |
|---|---|
 Ve vesnici Obora | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 11 km |
| Plocha povodí | 27 km² |
| Průměrný průtok | 0,29 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-10-01-009 |
| Pramen | |
| pod Tetřevím vrchem v k. ú. Pavlův Studenec 1 49°46′27,6″ s. š., 12°27′24,3″ v. d. 745 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Mže ve vodní nádrži Lučina v k. ú. Obora u Tachova 49°48′35,25″ s. š., 12°33′24,02″ v. d. 534 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Plzeňský kraj – okres Tachov) Německo (Bavorsko) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Berounka, Mže | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sklářský potok je vodní tok v Českém lese v okrese Tachov. Je dlouhý jedenáct kilometrů,[1] plocha jeho povodí měří 27 km² a průměrný průtok v ústí je 0,29 m³/s.[2] Správcem toku je státní podnik Lesy České republiky.[1] Vlévá se do Mže ve vodní nádrži Lučina.
Průběh toku
Potok pramení v Českém lese na severovýchodním úpatí Tetřevího vrchu v nadmořské výšce 745 metrů[2] v katastrálním území Pavlův Studenec 1. Teče převážně směrem k severovýchodu. V blízkosti pramene protéká podél hranice přírodní rezervace Pavlova Huť a krátce severovýchodní částí přírodní rezervace až k česko-německé státní hranici. Na úseku mezi hraničními znaky 5/8–6 tvoří státní hranici v délce 0,62 km.[3] Poté mine zaniklou vesnici Pavlova Huť a pokračuje volnou krajinou mimo sídla až k vodní nádrži Lučina. Jediným větším přítokem je Studenecký potok, který se Sklářského potoka vlévá zleva severovýchodně od Oborské hájenky. Těsně před ústím protéká Mlýnským rybníkem a vzápětí se v nadmořské výšce 534 metrů vlévá zprava do Mže, res. vodní nádrže Lučina.[2][4]
Reference
- ↑ a b Hydrologický informační systém VÚV TGM: Vodní toky (DIBAVOD), Správa vodních toků [online]. Výzkumný ústav vodohodpodářský T. G. Masaryka [cit. 2020-05-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c KESTŘÁNEK, Jaroslav; KŘÍŽ, Hubert; NOVOTNÝ, Stanislav; PÍŠE, Jan; VLČEK, Vladimír. Vodní toky a nádrže. 1. vyd. Praha: Academia, 1984. 316 s. (Zeměpisný lexikon ČSR). Heslo Sklářský potok, s. 244.
- ↑ Seznam hraničních vodních toků tvořících státní hranice Česká republika – Spolková republika Německo – hraniční úsek Bavorsko [online]. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky [cit. 2022-08-23]. Dostupné online.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2020-05-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sklářský potok na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Sklářský potok ve vesnici Obora, Plzeňský kraj