Sklárna v Bedřichově

Sklárna v Bedřichově
Pozůstatky zaniklé sklářské huti v Bedřichově
Účel stavby
výroba skla
Základní informace
Výstavba	1598
Zánik	na začátku 19. století
Stavebník	sklářský mistr Petr Wanderer (Wander)
Poloha
Adresa	Bedřichov, okres Jablonec nad Nisou, Česko Česko
Souřadnice	50°47′41,56″ s. š., 15°8′41,32″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	103998 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sklárna v Bedřichově v Jizerských horách byla jednou z historických sklářských hutí na severu Čech. S jejím provozem byl po dobu dvou století spjat rozvoj Bedřichova, horské obce v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. Pozůstatky sklárny jsou evidovány jako cenná archeologická lokalita a jsou zapsány v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.^[1]

Historie

Podle dobových dokumentů jistý Petr (či Pether) Wanderer, též zmiňovaný zkráceně jako Petr Wander, v roce 1598 podal k majiteli libereckého panství Melchiorovi z Redernu žádost, aby mu bylo povoleno založit osadu „na jistém místě v horách panství libereckého, aby tam průsvitné tabule vyráběti mohl“.^[2] Majitel panství žádosti vyhověl a sklářský mistr Petr Wanderer mohl založit nedaleko pramenů Bílé Nisy^[3] svou sklářskou huť. Kolem huti brzy vznikla nová vesnice Friedrichswald (Bedřichov), pojmenovaná pravděpodobně po některém z příslušníků rodu pánů z Redernu - buď po Melchiorově otci Friedrichovi I. z Redernu, nebo po Melchiorově bratrovi Friedrichovi II. z Redernu.^[2]

První písemná zmínka o existenci vesnice je z roku 1602. Tímto dokumentem je kupní smlouva mezi Petrem Wandererem a hraběnkou Kateřinou z Redernu, rozenou Šlikovou, vdovou po Melchiorovi z Redernu, který zemřel na následky morové nákazy v roce 1599. Na základě uvedené smlouvy Kateřina z Redernu jménem svým i svého nezletilého syna Krištofa prodala skelnou huť v Bedřichově spolu s lesními a dalšími pozemky v okolí sklářskému mistru Petru Wandererovi. Zároveň na základě této smlouvy Petr Wanderer a jeho dědicové získali povolení těžit dřevo v lesích frýdlantského a libereckého panství a pálit z něj potaš pro výrobu skla. Smlouva obsahovala i další výhody pro kupující, jako právo rybolovu v Nise, Kamenici a dalších místních říčkách, právo vařit pivo, postavit v Bedřichově mlýn a pilu či osvobození od robotních povinností pro dělníky, pracující ve sklářské huti.^[2]

Petr Wanderer, který vykonával v Bedřichově 15 let úřad rychtáře, v roce 1618 prodal huť svému synovi Jiřímu Wandererovi. Ten ji o dva roky později prodal Janu (Hansi) Hänischovi. Sklářské rodině Hänischů patřila huť do roku 1706, kdy ji převzal Eliáš Lehman, který se oženil s vdovou po předchozím majiteli.^[2] V roce 1711 huť zcela vyhořela, byla však na stejném místě vybudována znovu.^[1] V roce 1752 sklárnu koupil Jan Josef Kittel, syn stejnojmenného sklářského mistra z Falknova u České Kamenice. Jan Josef Kittel se nejen úspěšně postaral o provoz bedřichovské sklárny, ale navíc nedaleko odtud na pozemcích libereckého panství vybudoval v letech 1756–1757 další sklárnu, zvanou Nová louka. V roce 1769 získal bedřichovskou sklárnu a posléze i Novou louku Leopold Jan Riedel z Antonínova u Josefova Dolu pro svého bratra Františka Antonína Riedla. Po něm se tu střídali další majitelé. Možnosti těžby dřeva se stále více omezovaly, od roku 1795 výroba skla silně upadala a na počátku 19. století, konkrétně v roce 1807, bedřichovská sklárna zcela zanikla. Kromě této sklárny, jejíž pozůstatky jsou chráněny jako kulturní památka, byly na území obce Bedřichov ještě sklárny Nová louka a Kristiánov.^[2] Podle některých zmínek zde nejspíš existovala ještě čtvrtá sklářská huť, a to přímo v Bedřichově, která ale pravděpodobně zanikla již v době třicetileté války.^[2]

Popis

Podle popisu, zaznamenaného v kupní smlouvě z roku 1689, se areál sklárny skládal z vlastních sklářských provozů, dále z mlýna, stoupy a obytného domu sklářského mistra.^[1] Do 21. století se z původní sklárny dochovaly pouze relikty základového zdiva, přesto se jedná o velmi cennou archeologickou lokalitu, která – jak se uvádí v dokumentaci Památkového katalogu NPÚ – nemá z hlediska terénní prezentace v Evropě obdoby.^[1]

Nejlépe patrným objektem sklářské hutní haly jsou pozůstatky tavící pece s navazující chladicí částí. Zachovalo se topeniště, kamenný kanál a zbytky kamenných základů pracovního pódia sklářských dělníků. V jiných částech někdejší hutní haly jsou patrné relikty dalších kruhových a pomocných pecí.^[1] Tyto části historického sklářského provozu byly odhaleny a probádány během archeologického výzkumu, který se na této lokalitě uskutečnil v 70. letech 20. století. Kromě základů jednotlivých staveb byly nalezeny i různé sklářské polotovary, nářadí a další předměty, jak například kovové přezky nebo mince, které zde zanechali bedřichovští skláři.^[4]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam kulturních památek v okrese Jablonec nad Nisou

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu sklárna v Bedřichově na Wikimedia Commons