Sklízeč bavlny

Sklízeč bavlny (ang.: cotton harvester, něm.: Baumwollernter) je zemědělský stroj určený ke sklizni bavlny ze zralých tobolek bavlníku.^[1]

Z historie

První patent na sklizňový stroj byl přihlášen v USA v roce 1850. V následujících téměř sto letech se zkoušely v USA i jinde aparáty např. na principu odsávání vláken, objímek nebo mechanických prstů nabitých statickou elektřinou, mechanického trhání celých tobolek aj.^{[2] [3]} Teprve ve 40. letech 20. století se však začaly vyrábět sklízeče sériově. Nejstarší dochovaný výrobek pochází z roku 1943 z USA. Je to jeden ze 30 vřetenových sklizňových strojů, které přišly v tom roce na trh.^[4] V 21. století se vedle vřetenových (spindle-type) sériově vyrábějí jen trhací stroje (stripping-type).^[5] V roce 2022 se odhadoval celosvětový výnos z prodeje bavlnářských sklizňových strojů na 1,2 miliardy USD. Stroje nabízelo 25 výrobců, k 6 nejdůležitějším se počítaly 4 firmy z Číny a po 1 z USA a z Turecka.^[6]

Typy sklizňových strojů

Vřetenový stroj (spindle-type) pracuje na principu ozubených vřeten otáčejících se kolem vlastní osy na rotujícím hřídeli. Vlákna bavlny se ovíjejí kolem vřeten, rotující válečky je zčesávají a z těch jsou (většinou) pneumaticky dopravovány do sběrného koše.^[5]

Trhací stroj (stripping-type) má jako hlavní pracovní orgán dvojici válečků nebo mechanický prst, kterými trhá chomáče bavlny z otevřených i (zčásti) pootevřených tobolek. Novější stroje jsou stavěny jako kombajny vybavené rozvolňovacím/čisticím zařízením (field cleaning), do kterého se pneumaticky odvádějí trhané chomáče bavlny. Čistič sestává (většinou) ze dvou válců s pilkovým potahem a roštem, na válce se nasávají chomáče bavlny a rozvolňují třením o rošt. Pod rošty válců vypadává z bavlny asi 50 % nežádoucích příměsí (slupky tobolek, odřezky stonků a pod).^[7]

Vlastnosti sklizňových strojů

Stroje se stavějí v několika variantách pro současnou sklizeň jednoho až dvanácti řádků bavlníků. Stroje mohou projíždět rychlostí až do 9 km/hod (bez negativního vlivu rychlosti na kvalitu vlákna).

Trhací stroj je ekonomicky výhodný pro relativně nižší sklizeň a kratší bavlníky (asi pod 80 cm), z bavlny od vřetenového sklizeče se dá vyrobit až o 10 % čistější příze.

Obsah nečistot v nevyzrněné bavlně: ruční sklizeň 1-5 %, vřetenový stroj 5-10%, trhací stroj 10-30 %

V USA byla např. v roce 2010 na pořízení vřetenového stroje nutná částka řádově 1 milion USD, cca dvojnásobek oproti investici do trhacího stroje, návratnost investice byla u obou typů cca 1000-2000 USD/hektar sklizené plochy. S trhacím strojem se v té době v USA sklízela cca ¼ bavlny.^{[8] [9]}

Galerie sklízečů

• 

  Jednořádkový vřetenový sklizeč asi z roku 1956

• 

  (c) Boris Carmi /Meitar Collection / Národní knihovna Izraele / The Pritzker Family National Photography Collection, CC BY 4.0

  Izrael 1963

• 

  (c) www.volganet.ru, CC BY-SA 3.0

  Sklizeň bavlny na školní plantáži univerzity ve Volgogradu (2016)

• 

  Osmiřádkový stripper (USA 2010)

• 

  Sklízeč s modulem (USA 2008)

Odkazy

Reference

Literatura

• Jabran/Chauhan: Cotton Production, Wiley Blackwell 2020, ISBN 9781119385493, str. 158–161

Související články

• Bavlna
• Vyzrňování bavlny
• Cotton module builder

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sklízeč bavlny na Wikimedia Commons