Sklenářka (dolní usedlost)
Dolní Sklenářka | |
---|---|
Základní informace | |
Zánik | konec 19. století |
Poloha | |
Adresa | původní č.p. 22, Praha 3 - Žižkov, Česko |
Souřadnice | 50°5′4,47″ s. š., 14°26′52,16″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dolní Sklenářka je zaniklá usedlost v Praze 3-Žižkově. Stála v místech východního rohu ulic Seifertova a Přibyslavská.[1][2][p. 1]
Historie
Na Birkhardtově panoramatické vedutě ostřelování Prahy pruskou armádou roku 1757 je "Sklenarzka" vyznačena číslem 14 a sloužila pravděpodobně jako pozice jedné z dělostřeleckých baterií.[3] K roku 1785 je uvedena existence usedlosti, která se rozkládala na jižní straně silnice do Olšan (Seifertova). Pravděpodobně vznikla později než sousední usedlost Horní Sklenářka.
V seznamu 67 Viničných Hor z roku 1843 se zde uvádí výletní hostinec.[4] Na konci 19. století byly její pozemky rozparcelovány při výstavbě činžovních domů a usedlost zanikla.
Odkazy
Poznámky
- ↑ V knize Pražské usedlosti je uvedena lokace na křižovatce ulic Seifertova a Krásova. Stavení usedlosti stálo na p.č. 1207 a 1208.
Reference
- ↑ Císařské povinné otisky map stabilního katastru. 1841, Vinohrady - dříve Weinberge (Winice), CPO evid. č. 3498–1, mapový list č. II. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy. Dostupné online.
- ↑ Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. Dostupné online Archivováno 4. 9. 2017 na Wayback Machine..
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Sbírka vedut, kolorovaná mědirytina A. Birkhardta podle předlohy J.J. Dietzlera, popisky vlevo dole
- ↑ JANEČEK, Julius: Město Královské Vinohrady. Praha 1895, s. 10
Literatura
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 266.
Související články
Externí odkazy
- Archivní mapy (Královské Vinohrady) na webu ČÚZK [cit. 2022-11-14]
- Město Praha. Odbor památkové péče: Žižkov.
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“