Skokan skřehotavý

Skokan skřehotavý
(c) Christian Fischer, CC BY-SA 3.0 Skokan skřehotavý – samice
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	obojživelníci (Amphibia)
Řád	žáby (Anura)
Podřád	Neobatrachia
Čeleď	skokanovití (Ranidae)
Rod	skokan (Pelophylax)
Binomické jméno
Pelophylax ridibundus Pallas, 1771
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus, dříve také Rana ridibunda) je středně velký obojživelník z čeledi skokanovití.

Skokan skřehotavý je štíhlý obojživelník s poměrně malou hlavou a zakulaceným čenichem. Zadní končetiny má výrazně delší než přední, což mu umožňuje skákat na poměrně velké vzdálenosti.

Samci jsou velcí obvykle 12 cm, samice mohou dosáhnout i délky téměř 20 cm. Zbarvení je velice variabilní, pohybuje se od tmavě zelené po hnědou nebo šedou, někteří jedinci mají na hřbetě a končetinách také jemné zelené proužkování. Jedinci ze středoevropské populace jsou obecně světle až tmavě zelení se světlejší hlavou a černým proužkováním na končetinách. Svým vzezřením se podobá skokanu zelenému a krátkonohému, ale je větší.

Skokan skřehotavý se vyskytuje v západní, střední, severní a východní Evropě a ve východní, severní, střední a západní Asii. Jako nepůvodní druh žije v Belgii, Číně, Kazachstánu, Rusku, Saúdské Arábii, Španělsku, Švýcarsku a ve Spojeném království. V České republice se jedná o kriticky ohrožený druh.

Žije ponejvíce v blízkosti pomalu tekoucích i stojatých vodách převážně v nižších polohách, nicméně maximální nadmořská výška výskytu je 2500 m. Preferuje vody o teplotě přibližně 15 °C. Je to stanovištní oportunista – může být nalezen ve smíšených či opadavých lesích, stepích i lesostepích, dokonce i v pouštních a polopouštních oblastech – zde však jen poblíž vodních zdrojů.^[2]

Skokan skřehotavý je aktivní ve dne. Ozývá se výrazným „gre ke ke ke kek“.

Živí se vodním hmyzem, pavoukovci, členovci a měkkýši, větší jedinci mohou pozřít také menší myš, mloka nebo rybu.

Samice klade do porostu vodních rostlin až 6000 vajíček, z kterých se zhruba po 10 dnech líhnou larvy označované jako pulci. Pulci skokana skřehotavého jsou dlouzí 8–11 mm, zpočátku dýchají žábrami a mají pouze ocásek, který jim během vývoje odpadá. Pohlavně dospívají ve 3. roce života a ve volné přírodě se průměrně dožívají 5–10 let.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Marsh Frog na anglické Wikipedii a Żaba śmieszka na polské Wikipedii.

• DUNGEL, Jan a ŘEHÁK, Zdeněk. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. 2. vyd. Praha: Academia, 2011. 181 s. Atlasy. ISBN 978-80-200-1979-0. [1. vyd. 2005, ISBN 80-200-1282-6.]
• MAŠTERA, Jaromír; ZAVADIL, Vít a DVOŘÁK, Jan. Vajíčka a larvy obojživelníků České republiky. Praha: Academia, 2015. 179 s. Atlas. ISBN 978-80-200-2399-5.
• MORAVEC, Jiří. Obojživelníci a plazi České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2019. 461 s. Atlas. ISBN 978-80-200-2984-3.
• ZWACH, Ivan. Obojživelníci a plazi České republiky: encyklopedie všech druhů, určovací klíč, 1654 barevných ilustrací. 2. vyd. Praha: Grada, 2013. 496 s. Správné ISBN 978-80-271-0446-8 [není uvedeno v knize; v knize je uvedeno chybné ISBN 978-80-247-2509-3]. [1. vyd. 2009, ISBN 978-80-247-2509-3.]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu skokan skřehotavý na Wikimedia Commons
• Galerie skokan skřehotavý na Wikimedia Commons
• Webzdarma.cz
• (anglicky) Červený seznam ohrožených druhů