Skoky do vody na mistrovství Evropy v plaveckých sportech
Mistrovství Evropy ve skocích do vody se pořadá od roku 1926. Jednotlivé ročníky proběhly v rámci mistrovství Evropy v plaveckých sportech, jako separátní mistrovství Evropy a v rámci evropských her.
Jednotlivé ročníky
| Rok | Místo | Země | Datum | MEps | ME | EH |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1926 | Budapešť |  Maďarsko | 18. – 22. srpna | ⬤ | — | — |
| 1927 | Bologna |  Itálie | 31. srpna – 4. září | ⬤ | — | — |
| 1931 | Paříž |  Francie | 23. – 30. srpna | ⬤ | — | — |
| 1934 | Magdeburg |  Německo | 12. – 19. srpna | ⬤ | — | — |
| 1938 | Londýn |  Spojené království | 6. – 13. srpna | ⬤ | — | — |
| 1947 | Monte Carlo |  Monako | 10. – 14. září | ⬤ | — | — |
| 1950 | Vídeň |  Rakousko | 20. – 27. srpna | ⬤ | — | — |
| 1954 | Turín | Itálie | 31. srpna – 5. září | ⬤ | — | — |
| 1958 | Budapešť | Maďarsko | 31. srpna – 6. září | ⬤ | — | — |
| 1962 | Lipsko |  Německá demokratická republika | 18. – 25. srpna | ⬤ | — | — |
| 1966 | Utrecht |  Nizozemsko | 20. – 27. srpna | ⬤ | — | — |
| 1970 | Barcelona |  Španělsko | 5. – 13. září | ⬤ | — | — |
| 1974 | Vídeň | Rakousko | 18. – 25. srpna | ⬤ | — | — |
| 1977 | Jönköping |  Švédsko | 14. – 21. srpna | ⬤ | — | — |
| 1981 | Split |  Jugoslávie | 4. – 12. září | ⬤ | — | — |
| 1983 | Řím | Itálie | 22. – 27. srpna | ⬤ | — | — |
| 1985 | Sofie |  Bulharsko | 4. – 11. srpna | ⬤ | — | — |
| 1987 | Strasbourg | Francie | 16. – 23. srpna | ⬤ | — | — |
| 1989 | Bonn | Západní Německo | 15. – 20. srpna | ⬤ | — | — |
| 1991 | Athény |  Řecko | 18. – 25. srpna | ⬤ | — | — |
| 1993 | Sheffield | Spojené království | 3. – 8. srpna | ⬤ | — | — |
| 1995 | Vídeň | Rakousko | 22. – 27. srpna | ⬤ | — | — |
| 1997 | Sevilla | Španělsko | 19. – 24. srpna | ⬤ | — | — |
| 1999 | Istanbul |  Turecko | 26. června – 1. srpna | ⬤ | — | — |
| 2000 | Helsinki |  Finsko | 3. – 9. června | ⬤ | — | — |
| 2002 | Berlín | Německo | 29. června – 4. srpna | ⬤ | — | — |
| 2004 | Madrid | Španělsko | 5. – 16. května | ⬤ | — | — |
| 2006 | Budapešť | Maďarsko | 26. června – 6. srpna | ⬤ | — | — |
| 2008 | Eindhoven | Nizozemsko | 13. – 24. března | ⬤ | — | — |
| 2009 | Turín | Itálie | 1. – 5. dubna | — | ⬤ | — |
| 2010 | Budapešť | Maďarsko | 4. – 15. srpna | ⬤ | — | — |
| 2011 | Turín | Itálie | 8. – 13. března | — | ⬤ | — |
| 2012 | Eindhoven | Nizozemsko | 14. – 27. května | ⬤ | — | — |
| 2013 | Rostock | Německo | 18. – 23. června | — | ⬤ | — |
| 2014 | Berlín | Německo | 13. - 24. srpna | ⬤ | — | — |
| 2015 | Rostock | Německo | 9. – 14. června | — | ⬤ | — |
| 2016 | Londýn | Velká Británie | 9. - 22. května | ⬤ | — | — |
| 2017 | Kyjev |  Ukrajina | 12. – 18. června | — | ⬤ | — |
| 2018 | Glasgow | Velká Británie | 1. - 12. srpna | ⬤ | — | — |
| 2019 | Kyjev | Ukrajina | 5. – 11. srpna | — | ⬤ | — |
| 2020 | Budapešť | Maďarsko | 10. - 23. května 2021 | ⬤ | — | — |
| 2022 | Řím | Itálie | 11. - 21. srpna | ⬤ | — | — |
| 2023 | Řešov |  Polsko | 22. – 28. června | — | — | ⬤ |
Medailová bilance z ME ve skocích do vody (1926–2023)
| Pořadí | Stát | Muži | Ženy | Tým | Muži + Ženy + Tým | Celkem | První medaile | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | ||||||||
| 1. |  Rusko (RUS) | 27 | 27 | 20 | 31 | 34 | 26 | 33 | 25 | 17 | 91 | 86 | 63 | 240 | 1954 | ||||
| 2. | Německo (GER) | 35 | 35 | 23 | 21 | 25 | 36 | 31 | 33 | 14 | 87 | 93 | 73 | 253 | 1926 | ||||
| 3. | Itálie (ITA) | 6 | 9 | 16 | 18 | 11 | 9 | 16 | 8 | 13 | 40 | 28 | 38 | 106 | 1927 | ||||
| 4. | Ukrajina (UKR) | 11 | 7 | 9 | 10 | 7 | 10 | 15 | 21 | 29 | 36 | 35 | 48 | 119 | 1981 | ||||
| 5. | Spojené království (GBR) | 10 | 9 | 10 | 7 | 4 | 7 | 12 | 15 | 14 | 29 | 28 | 31 | 88 | 1926 | ||||
| 6. | Francie (FRA) | 5 | 5 | 7 | 4 | 3 | 2 | 1 | 2 | 5 | 10 | 10 | 14 | 34 | 1927 | ||||
| 7. | Švédsko (SWE) | 0 | 8 | 1 | 8 | 9 | 7 | 0 | 0 | 2 | 8 | 17 | 10 | 35 | 1926 | ||||
| 8. | Nizozemsko (NED) | 2 | 0 | 1 | 3 | 2 | 1 | 0 | 0 | 1 | 5 | 2 | 3 | 10 | 1983 | ||||
| 9. |  Bělorusko (BLR) | 3 | 2 | 6 | 1 | 3 | 2 | 0 | 2 | 2 | 4 | 7 | 10 | 21 | 1977 | ||||
| 10. | Rakousko (AUT) | 2 | 1 | 2 | 2 | 5 | 2 | 0 | 0 | 1 | 4 | 6 | 5 | 15 | 1927 | ||||
| 11. | Finsko (FIN) | 2 | 2 | 4 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 | 2 | 4 | 8 | 1999 | ||||
| 12. |  Arménie (ARM) | 2 | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 2 | 1 | 2 | 5 | 1977 | ||||
| 13. |  Dánsko (DEN) | 1 | 0 | 1 | 1 | 0 | 3 | 0 | 0 | 0 | 2 | 0 | 4 | 6 | 1934 | ||||
| 14. |  Gruzie (GEO) | 2 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 | 0 | 1 | 3 | 1962 | ||||
| 15. | Maďarsko (HUN) | 1 | 2 | 3 | 0 | 2 | 2 | 0 | 1 | 3 | 1 | 5 | 8 | 14 | 1938 | ||||
| 16. | Španělsko (ESP) | 1 | 1 | 2 | 0 | 1 | 0 | 0 | 2 | 4 | 1 | 4 | 6 | 11 | 1997 | ||||
| 17. |  Švýcarsko (SUI) | 0 | 0 | 0 | 1 | 3 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1 | 3 | 2 | 6 | 2017 | ||||
| 18. |  Česko (CZE) | 0 | 1 | 2 | 1 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 3 | 5 | 1926 | ||||
| 19. | Bulharsko (BUL) | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 0 | 2 | 1983 | ||||
| 20. |  Litva (LTU) | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1958 | ||||
| 21. | Polsko (POL) | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 1966 | ||||
| 22. |  Kazachstán (KAZ) | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 1974 | ||||
| Celkem | 111 | 111 | 111 | 109 | 109 | 109 | 108 | 109 | 107 | 328 | 329 | 327 | 984 | ||||||
Zaniklé státy
- Medaile Německé demokratické republiky (GDR) jsou připočteny k Spolkové republice Německo (FRG+GER).
- Medaile dalších zaniklých států jsou rozděleny podle klíče, ve které svazové (federativní) republice se medailista připravoval. Nikoliv podle národnosti. Medaile z týmové soutěže jsou rozděleny nástupnickým zemím.
| Pořadí | Stát | Muži | Ženy | Tým | Muži + Ženy + Tým | Celkem | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | |||||||
| 1. |  Sovětský svaz (URS) | 12 | 11 | 11 | 15 | 15 | 13 | 0 | 0 | 0 | 27 | 26 | 24 | 77 | ||||
| 2. | Východní Německo (GDR) | 3 | 5 | 5 | 8 | 9 | 8 | 0 | 0 | 0 | 11 | 14 | 13 | 38 | ||||
| 4. | Československo (TCH) | 0 | 1 | 2 | 1 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 3 | 5 | ||||
Medailisté
- Tabulky jsou řazeny s preferencí podle individuálních medailí.
Rekordmani
- 3 a více individuálních zlatých medailí
| Pořadí | Jméno | Roč. | Stát | Spec. | Období | Individuální | Dohromady s týmem | Celkem | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | ||||||||
| 1. | Dmitrij Sautin | 1974 | Rusko | mix | 1991–2010 | 9 | 2 | 1 | 12 | 4 | 2 | 18 | |
| 2. | Vera Iljinová | 1974 | Rusko | prkno | 1991–2004 | 6 | 5 | 1 | 8 | 6 | 1 | 15 | |
| 3. | Tania Cagnottová | 1985 | Itálie | mix | 2002–2016 | 6 | 3 | 1 | 10 | 4 | 3 | 17 | |
| 4. | Julija Pachalinová | 1977 | Rusko | prkno | 1995–2008 | 5 | 1 | 0 | 8 | 3 | 0 | 11 | |
| 5. | Anna Lindbergová | 1981 | Švédsko | prkno | 1997–2012 | 5 | 1 | 2 | 5 | 1 | 2 | 8 | |
| 6. | Illja Kvaša | 1988 | Ukrajina | prkno | 2008–2016 | 4 | 1 | 2 | 5 | 1 | 5 | 11 | |
| 7. | Patrick Hausding | 1989 | Německo | mix | 2010–2020 | 4 | 3 | 0 | 10 | 6 | 3 | 19 | |
| 8. | Klaus Dibiasi | 1947 | Itálie | mix | 1966–1974 | 3 | 2 | 0 | 3 | 2 | 0 | 5 | |
| 9. | Brita Baldusová | 1965 | Německo | prkno | 1983–1993 | 3 | 2 | 2 | 3 | 2 | 2 | 7 | |
| 10. | Albin Killat | 1961 | Německo | mix | 1985–1991 | 3 | 1 | 0 | 3 | 1 | 0 | 4 | |
| 11. | Julija Prokopčuková | 1986 | Ukrajina | věž | 2006–2016 | 3 | 1 | 1 | 4 | 5 | 2 | 11 | |
| 12. | Tom Daley | 1994 | Spojené království | věž | 2008–2020 | 3 | 2 | 0 | 5 | 3 | 0 | 8 | |
| 13. | Jack Laugher | 1995 | Spojené království | prkno | 2016–2022 | 3 | 2 | 0 | 5 | 3 | 0 | 8 | |
Česko
| Pořadí | Jméno | Ročník | Speci. | Období | Individuální | Dohromady s týmem | Celkem | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | |||||||
| 1. | Milena Duchková | 1952 | věž | 1970 | 1 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | |
| 2. | Franz Leikert | 1914 | mix | 1934 | 0 | 1 | 1 | 0 | 1 | 1 | 2 | |
| 3. | Július Balász | 1901 | prkno | 1926 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1 | |
| 4. | Heidemarie Grécká | 1965 | prkno | 1985 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1 | |
Média použitá na této stránce
.svg)
.svg)
.svg)
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Finská vlajka
.svg)
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Georgian flag in Pantone MS.
.svg)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
