Skoky do vody na mistrovství světa v plaveckých sportech
Závody mistrovství světa ve skocích do vody se pořádají od roku 1973 v rámci mistrovství světa v plaveckých sportech.
Medailová bilance z MS v skocích do vody (1973–2023)
- Do tabulky nejsou započteny medaile ze skoků do vody z velkých výšek.
Pořadí | Stát | Muži | Ženy | Tým | Muži + Ženy + Tým | Celkem | První medaile | ||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | ||||||||
1. | Čína (CHN) | 30 | 24 | 14 | 33 | 31 | 14 | 57 | 5 | 3 | 120 | 60 | 31 | 211 | 1982 | ||||
2. | Rusko (RUS) | 6 | 5 | 10 | 6 | 7 | 4 | 4 | 12 | 6 | 16 | 24 | 20 | 60 | 1973 | ||||
3. | USA (USA) | 9 | 8 | 5 | 4 | 5 | 6 | 0 | 4 | 9 | 13 | 17 | 20 | 50 | 1973 | ||||
4. | Kanada (CAN) | 3 | 2 | 1 | 3 | 3 | 8 | 0 | 10 | 5 | 6 | 15 | 14 | 35 | 1994 | ||||
5. | Austrálie (AUS) | 1 | 1 | 3 | 2 | 2 | 3 | 2 | 5 | 6 | 5 | 8 | 12 | 25 | 1998 | ||||
6. | Spojené království (GBR) | 2 | 1 | 4 | 0 | 0 | 0 | 1 | 8 | 5 | 3 | 9 | 9 | 21 | 2005 | ||||
7. | Itálie (ITA) | 2 | 2 | 3 | 1 | 1 | 6 | 0 | 3 | 3 | 3 | 6 | 12 | 21 | 1973 | ||||
8. | Německo (GER) | 0 | 3 | 7 | 1 | 3 | 5 | 1 | 6 | 9 | 2 | 12 | 21 | 35 | 1973 | ||||
9. | Ukrajina (UKR) | 0 | 2 | 0 | 1 | 1 | 1 | 1 | 4 | 4 | 2 | 7 | 5 | 14 | 1975 | ||||
10. | Mexiko (MEX) | 0 | 3 | 3 | 1 | 0 | 3 | 0 | 6 | 7 | 1 | 9 | 13 | 23 | 1975 | ||||
11. | Malajsie (MAS) | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 2 | 0 | 1 | 4 | 1 | 1 | 6 | 8 | 2009 | ||||
12. | Severní Korea (PRK) | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 1 | 2 | 1 | 1 | 2 | 4 | 2015 | ||||
13. | Švédsko (SWE) | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 1 | 3 | 1973 | ||||
14. | Francie (FRA) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 3 | 2017 | ||||
15. | Nizozemsko (NED) | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1991 | ||||
16. | Zimbabwe (ZIM) | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1994 | ||||
17. | Japonsko (JPN) | 0 | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 2 | 0 | 2 | 3 | 5 | 2001 | ||||
18. | Bělorusko (BLR) | 0 | 2 | 2 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 | 2 | 4 | 1975 | ||||
19. | Česko (CZE) | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 2 | 1973 | ||||
20. | Kuba (CUB) | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 1 | 1 | 2 | 2005 | ||||
21. | Gruzie (GEO) | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 1991 | ||||
22. | Finsko (FIN) | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 2003 | ||||
23. | Jižní Korea (KOR) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 2019 | ||||
Celkem | 55 | 55 | 55 | 55 | 55 | 55 | 67 | 67 | 67 | 177 | 177 | 177 | 531 |
Zaniklé státy
- Medaile Německé demokratické republiky (GDR) jsou připočteny k Spolkové republice Německo (FRG+GER).
- Medaile dalších zaniklých států jsou rozděleny podle klíče, ve které svazové (federativní) republice se medailista připravoval. Nikoliv podle národnosti. Medaile z týmů jsou rozděleny nástupnickým zemím.
Pořadí | Stát | Muži | Ženy | Tým | Muži + Ženy + Tým | Celkem | ||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | |||||||
1. | Sovětský svaz (URS) | 0 | 3 | 4 | 3 | 4 | 2 | 0 | 0 | 0 | 3 | 7 | 6 | 16 | ||||
2. | Východní Německo (GDR) | 0 | 2 | 1 | 1 | 2 | 1 | 0 | 0 | 0 | 1 | 4 | 2 | 7 | ||||
3. | Československo (TCH) | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 2 | ||||
Celkem | 0 | 5 | 5 | 4 | 7 | 4 | 0 | 0 | 0 | 4 | 12 | 9 | 25 |
Medailisté v skocích vody
- Tabulky jsou řazeny s preferencí podle individuálních medailí.
Rekordmani
- 3 a více individuálních zlatých medailí
Pořadí | Jméno | Roč. | Stát | Spec. | Období | Individuální | Dohromady s týmem | Celkem | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | ||||||||
1. | Kuo Ťing-ťing | 1981 | Čína | prkno | 1998–2009 | 5 | 1 | 0 | 10 | 1 | 0 | 11 | |
2. | Gregory Louganis | 1960 | USA | mix | 1978–1986 | 5 | 0 | 0 | 5 | 0 | 0 | 5 | |
3. | Dmitrij Sautin | 1974 | Rusko | mix | 1994–2007 | 4 | 1 | 2 | 5 | 1 | 3 | 9 | |
4. | Š' Tching-mao | 1991 | Čína | prkno | 2011–2019 | 4 | 1 | 0 | 8 | 1 | 0 | 9 | |
5. | Wang Cung-jüan | 2001 | Čína | prkno | 2019–2023 | 4 | 0 | 0 | 6 | 0 | 0 | 6 | |
6. | Che C' | 1990 | Čína | prkno | 2007–2015 | 3 | 2 | 1 | 4 | 2 | 1 | 7 | |
7. | Alexandre Despatie | 1985 | Kanada | mix | 2001–2009 | 3 | 2 | 1 | 3 | 3 | 2 | 8 | |
8. | Che Čchung | 1987 | Čína | prkno | 2005–2013 | 3 | 1 | 1 | 5 | 1 | 1 | 7 | |
9. | Irina Kalininová | 1959 | Rusko | mix | 1973–1978 | 3 | 1 | 1 | 3 | 1 | 1 | 5 | |
10. | Čchiou Po | 1993 | Čína | věž | 2009–2015 | 3 | 1 | 0 | 4 | 1 | 0 | 5 | |
11. | Čchen I-wen | 1999 | Čína | prkno | 2019–2023 | 3 | 0 | 0 | 5 | 0 | 0 | 5 | |
11. | Čchen Jü-si | 2005 | Čína | věž | 2019–2023 | 3 | 0 | 0 | 5 | 0 | 0 | 5 | |
13. | Sie S'-i | 1996 | Čína | prkno | 2015–2019 | 3 | 0 | 0 | 4 | 1 | 1 | 6 | |
14. | Philip Boggs | 1949 | USA | prkno | 1973–1978 | 3 | 0 | 0 | 3 | 0 | 0 | 3 | |
15. | Kao Min | 1970 | Čína | prkno | 1986–1991 | 3 | 0 | 0 | 3 | 0 | 0 | 3 |
Česko
Pořadí | Jméno | Ročník | Speci. | Období | Individuální | Dohromady s týmem | Celkem | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | |||||||
1. | Milena Duchková | 1952 | věž | 1973 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 0 | 1 | |
2. | Heidemarie Bártová | 1965 | prkno | 1991 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1 |
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Georgian flag in Pantone MS.
Finská vlajka