Skoky na lyžích

Můstek Hochfirstschanze v Titisee-Neustadt

Skoky na lyžích jsou převážně zimní sport, v němž se závodník snaží o co nejlépe obodovaný skok z můstku. Skoky na lyžích jsou také integrální součástí severské kombinace.

Hodnocení skoků

Hodnocení se vytváří na základě součtu dvou údajů: bodů za délku skoku a bodů za styl od rozhodčích.

  • body za délku skoku: každý závodník obdrží automaticky 60 bodů (výjimkou jsou mamutí můstky, u nichž se uděluje 120 bodů). V závislosti na dosažení tzv. konstrukčního bodu můstku (např. 120 metrů u můstků K120) získává (nebo ztrácí) další body. Za každý metr navíc/méně získá/ztrácí určité množství bodů závislé na typu můstku:
    • K20 – K24: 4,8 bodu za metr
    • K25 – K29: 4,4 bodu za metr
    • K30 – K34: 4 body za metr
    • K35 – K39: 3,6 bodu za metr
    • K40 – K49: 3,2 bodu za metr
    • K50 – K59: 2,8 bodu za metr
    • K60 – K69: 2,4 bodu za metr
    • K70 – K79: 2,2 bodu za metr
    • K80 – K99: 2 body za metr
    • K100 – K169: 1,8 bodu za metr
    • K170 a více: 1,2 bodu za metr. Pád stojí skokana sedm bodů.

Od sezóny 2010/2011 se k bodům získaným za vzdálenost a styl přičítají (popř. odečítají) body za sílu větru, neboť skokan se silnějším větrem proti je zvýhodněn (vítr nese, doplachtí dál) oproti skokanovi s větrem v zádech. Současně byl zaveden tzv. gate-faktor, bodová korekce podle výšky nájezdového okna, který umožňuje jury snížit (zvýšit) nájezd aniž by se muselo kolo opakovat. Cílem těchto opatření je jednak dosažení spravedlivějšího hodnocení, jednak plynulejší průběh závodů.

Slavný skokanský můstek v Holmenkollenu

Příklad: skokan skočí 123 m na můstku K120. Rozhodčí udělí známky: 18; 18,5; 18,5; 19; 18. Skokan získá 60 bodů za dosažení K120, další 3*1,8 bodu získá za jeho překročení. Za délku skoku tedy obdržel 65,4 bodu. U rozhodčích se nejvyšší (19) a nejnižší (1x18) známka škrtá a za styl tedy získává 55 bodů. Celkově získal 120,4 bodu.

Průběh závodů

Z kvalifikace postupuje padesát závodníků. Postup do závodu má automaticky zajištěna první desítka v průběžném pořadí světového poháru. V prvním kole nastupují skokani od posledního postoupivšího z kvalifikace po nejvýše umístěné. Do druhého kola postoupí třicítka nejlepších skokanů. Každý postoupivší získává body do světového poháru (30. místo = 1 bod, 1. místo = 100 bodů).

Jiným způsobem probíhá Turné čtyř můstků: v prvním kole probíhá vyřazovacím způsobem. Vítěz kvalifikace nastupuje proti poslednímu postoupivšímu, druhý proti devětačtyřicátému atd. Vítěz duelu postupuje do druhého kola. Do něj se také dostane pět nejlépe bodovaných skokanů, kteří svůj duel prohráli (tzv. lucky losers). Druhé kolo již probíhá tradičně.

Typy mezinárodních závodů

Rozšíření skoků

Popularita skoků na lyžích je omezena na několik převážně evropských zemí. Mezi tradiční skokanské země je považováno především Finsko, Norsko, Německo a Rakousko. Skoky jsou dále relativně populární a úspěšné ve Švýcarsku, Slovinsku, Polsku a Česku, méně pak ve Francii, Itálii a Rusku. Mezinárodních závodů se též účastní skokani z Estonska, Švédska, Rumunska, Bulharska, Běloruska, Ukrajiny a Nizozemska. Na mistrovství světa se představil také závodník Řecka Nico Polychronidis.

V Asii se skokům daří v Japonsku, méně pak v Jižní Koreji, Číně a Kazachstánu. Nově se skoky rozšířily i do Turecka.

Na západ od nultého poledníku se skáče v USA a v Kanadě.

Na jižní polokouli je prý jediný skokanský můstek, a to v argentinském San Carlos de Bariloche.

Historie

Skoky na lyžích v roce 1905
...a v roce 1936

Skoky na lyžích vznikly v norském Morgedalu. Již v roce 1809 byl stanoven první světový rekord a dosáhl jej Olaf Rye.

První soutěž se konala v Trysilu v roce 1862. První známé klání vzniklo v Husebybakkenu v roce 1879. V roce 1892 se přesunulo do Holmenkollenu, který je „mekkou“ této disciplíny. Zde měl také premiéru příbuzný sport: severská kombinace, která se skládá ze skoků a běhu na lyžích. Od roku 1924 jsou skoky součástí zimních olympijských her. Od roku 1953 se v Rakousku a Německu koná slavné Turné čtyř můstků (dříve Intersport turné).

Československé a po roce 1993 české skoky na lyžích zažily tři slavná období.

19231933 – Skoky na lyžích jsou již velmi populární. Např. na harrachovské závody v roce 1923 přišlo dvacet tisíc návštěvníků. Mezi největší české úspěchy této éry patří první místo a bronz z mistrovství světa v roce 1925 (Willen Dick, Franz Wende), stříbro z MS 1927 a 1933 (Dick, resp. Rudolf Burkert) a bronz z olympijských her 1928 (Burkert).

19681975 – Éra trenéra Zdeňka Remsy a skokana Jiřího Rašky, českého lyžaře století. Raška získal zlato a stříbro na OH (1968), stříbro z MS (1970), bronz z MS v letech (1972) a je prvním českým vítězem Turné čtyř můstků (1972). Karel Kodejška lety na lyžích vyhrál (1975) a dva roky před tím skončil v téže disciplíně bronzový. Rudolf Höhnl vybojoval na MS v roce 1974 bronz.

19831994 – éra skokanů Pavla Ploce, Jiřího Parmy, Františka Ježe, Jaroslava Sakaly a dalších. Čeští skokani vyhráli MS (Parma, 1987), MS v letech na lyžích (Sakala, 1994) a v součtu 22 závodů Světového poháru. Z olympijských her si odvezli stříbro (Ploc, 1988) a dva bronzy (Ploc, 1984; Jiří Malec, 1988). Na MS krom Parmy uspěl dvakrát Sakala (stříbrný a bronzový v roce 1993). Mezi letci se dařilo Plocovi (2. místo v roce 1983, o dva roky později bronzový). Úspěšný byl i český reprezentační tým, který skončil 2. na MS v roce 1993 a třikrát třetí (MS 1984, 1989, OH 1992)

Další úspěchy přišly až v následujícím století díky Jakubu Jandovi, který vyhrál Světový pohár (2006), šest závodů SP, Turné čtyř můstků (2006), letní Grand Prix (2005) a skončil stříbrný a bronzový na MS 2005.

Po vítězné sezóně ve SP šly výkony Jakuba Jandy dolů, ale objevily se další talenty, a to zejména Jan Matura ,Roman Koudelka, Antonín Hájek a Lukáš Hlava. Žádný z nich ale nedosáhl úspěchů Jakuba Jandy. Roman Koudelka ale prožíval velký průlom v sezóně 2011/2012, ve které už dokázal skončit pátý v celkovém pořadí Turné čtyř můstků, skončil druhý v závodě ve Willingenu a pravidelně se umisťuje v nejlepší desítce v závodech SP. V sezóně 2014/2015 dokonce vyhrál závody v Klingenthalu, Lillehameru, Engelbergu a Sapporu.

V posledních letech se do českého týmu dostávají mladí skokani a vyplňují tak mezeru po Jandovi, Maturovi a Hájkovi. Mezi mladé naděje českého skoku patří Vojtěch Štursa, Čestmír Kožíšek, Viktor Polášek, Tomáš Vančura, Roman Koudelka, Filip Sakala nebo František Holík.

Vybrané světové rekordy

Čechoslováci mezi světovými rekordmany

Rekordy

KategorieSkokanRekordDatum/rok
Skoky na lyžích na ZOH
Nejvíce výherŠvýcarsko Simon Ammann,42002–2010
Nejvíce medailíFinsko Matti Nykänen51984–1988
Nejvíce týmových vítězstvíFinsko Finsko21988–1992
Německo Německo21994–2002
Rakousko Rakousko22006–2010
Nejvíce týmových medailíRakousko Rakousko51992–2010
Nejmladší vítěz (Albertville)Finsko Toni Nieminen16 let 261 dnů1992
Nejstarší vítěz (Lillehammer)Německo Jens Weissflog29 let 214 dnů1994
Nejstarší medailista (Soči)Japonsko Noriaki Kasai41 let 254 dní2014
Nejvíce ZOHJaponsko Noriaki Kasai81992–2018
Mistrovství světa (1925–2018)
Nejvíce výher v individuálních závodechPolsko Adam Małysz42001–2007
Nejvíce medailí z individuálních závodůPolsko Adam Małysz62001–2011
Nejvíce medailíRakousko Gregor Schlierenzauer112007--2015
Rakousko Thomas Morgenstern112005--2013
Nejvíce týmových výherRakousko Rakousko91984–2015
Nejvíce týmových medailíRakousko Rakousko161984–2015
Nejmladší vítěz (Thunder Bay)Norsko Tommy Ingebrigtsen17 let 222 dnů1995
Nejstarší vítěz (Val di Fiemme)Norsko Anders Bardal30 let 183 dnů2013
Nejvíce mistrovství světaJaponsko Noriaki Kasai131989–2015
Mistrovství světa v letech na lyžích (1972–2016)
Nejvíce individuálních vítězstvíŠvýcarsko Walter Steiner21972–1977
Německo Sven Hannawald22000–2002
Norsko Roar Ljøkelsøy22004–2006
Nejvíce individuálních medailíFinsko Matti Nykänen51983–1990
Nejvíce medailíFinsko Janne Ahonen71996–2008
Nejvíce týmových výherRakousko Raousko32008--2012
Norsko Norsko32004--2006,2016
Nejvíce týmových medailíNorsko Norsko52004–2010,2016
Rakousko Rakousko52004--2016
Nejmladší vítěz (Oberstdorf)Rakousko Gregor Schlierenzauer18 let 47 dnů2008
Nejstarší vítěz (Vikersund)Slovinsko Robert Kranjec29 let 228 dnů2006
Nejvíce účastíJaponskoNoriaki Kasai101992--2016
Turné čtyř můstků (1952–2016)
Nejvíce celkových výherFinsko Janne Ahonen51999–2008
Nejvíce vítězných závodůNěmecko Jens Weissflog101983–1996
Nejmladší vítěz závodu (Oberstdorf)Finsko Toni Nieminen16 let 212 dnůprosinec 1991
Nejstarší vítěz závodu (Bischofshofen)Německo Jens Weissflog31 let 169 dnůleden 1996
Nejmladší vítěz celkověFinsko Toni Nieminen16 let 220 dnů1991–92
Nejstarší vítěz celkověNěmecko Jens Weissflog31 let 169 dnů1995–96
Nejvíce účastíJaponskoNoriaki Kasai271988--2016
Světový pohár ve skocích na lyžích (1979–2018)
Nejvíce celkových vítězstvíFinsko Matti Nykänen41983–1988
Polsko Adam Małysz42001–2007
Nejvíce vítězstvíRakousko Gregor Schlierenzauer532007–dosud
Nejvíce umístění na stupních vítězůFinsko Janne Ahonen1081993–2010
Nejvíce umístění v TOP10Finsko Janne Ahonen2471993–2011
Nejvíce týmových výherRakousko Rakousko271990–2015
Nejvíce týmových medailíRakousko Rakousko641990–2016
Nejvíce účastí v individuálních závodechJaponsko Noriaki Kasai5431989–dosud
Nejvíce účastí v týmových závodechJaponsko Noriaki Kasai691990–dosud
Nejvíce účastí v závodechJaponsko Noriaki Kasai6121989–dosud
Nejvíce sezónJaponsko Noriaki Kasai291989–dosud
Nejvíce výher v individuálních leteckých závodechRakousko Gregor Schlierenzauer142006–dosud
Nejmladší vítěz závodu (Lahti)Kanada Steve Collins15 let 362 dnů1980
Nejstarší vítěz závodu (Ruka)Japonsko Noriaki Kasai42 let 176 dnů2014
Nejmladší vítěz celkověFinsko Toni Nieminen16 let 303 dnů1991–92
Nejstarší vítěz celkověNorsko Anders Bardal29 let 207 dnů2011–12
Nejvíce výher v jedné sezóněSlovinsko Peter Prevc152015-16
Nejvíce bodů v jedné sezóněSlovinsko Peter Prevc23032015-16
Další rekordy
První let za 100 m (Planica)Rakousko Sepp Bradl101 m1936
První let za 200 m (Planica)Rakousko Andreas Goldberger (s pádem, nezapočítán)202 m1994
Finsko Toni Nieminen (oficiální)203 m1994
První let za 250 m (Vikersund)Slovinsko Peter Prevc250 m2015
Nejvíce letů za 200 mSlovinsko Robert Kranjec1981997–dosud
Světový rekord (Vikersund)Rakousko Stefan Kraft253,5 m2017
Neoficiální světový rekord (Vikersund, s pádem, neuznán)Rusko Dimitrij Vasiljev254 m2015
První závod světového poháruItálie Cortina d'Ampezzoprosinec 1979
První týmový závod světového poháruFinsko Lahtibřezen 1990

Poznámky

  1. Při stejném závodě skočil Janne Ahonen 240 m, ale při doskoku upadl a rekord mu tedy nemohl být uznán.

Související články

  • Seznam velkých můstků pro skoky na lyžích

Externí odkazy

Média použitá na této stránce