Skotské kláštery

Skotské kláštery (německy Schottenklöster) jsou kláštery na evropském kontinentu, které byly zakládány v pozdním středověku kolem roku 1200 iroskotskými mnichy převážně v jihoněmeckých a rakouských zemích. Významným zdrojem informací o raných dobách skotských klášterů je spis Vita Mariani Scotti.

Již od dob raného středověku vycházela z Irska čilá misijní aktivita, tzv. Iroskotská misie. Tehdejší latinský název Irska byl Scotia Maior, podle někdejšího keltského kmene Skotů. Od 3. do 5. století se usídlovali také v severní Británii. Odtud pak pochází označení pro irské mnichy „Skotové“ nebo „Iroskotové“ a jejich sdružení jako „iroskotské církve“.

U klášterů, které byly založeny v 6. až 10. století (stěhování národů a raný středověk) iroskotskými mnichy, zpravidla hovoříme o iroskotském zakládání klášterů, nikoli o skotských klášterech.

Významné skotské kláštery a kostely

• Skotský klášter v Eichstättu
• Skotský kostel (Erfurt), skotský kostel St. Nicolai a St. Jacobi
• Skotský klášter v Kelheimu
• Skotský klášter v Kyjevě
• Skotský klášter v Kostnici
• Skotský klášter v Memmingenu
• Skotský klášter v Norimberku
• Skotský klášter svatého Jakuba se skotským kostelem svatého Jakuba v Řezně
• Skotský klášter Weih Sankt Peter Řezno
• Skotský klášter ve Vídni ve Vídni, Schottenkirche Unsere Liebe Frau zu den Schotten
• Skotský klášter Würzburg
• Převorství Ross Carberry

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schottenkloster na německé Wikipedii.

Literatura

• Helmut Flachenecker: Schottenklöster. Irische Benediktinerkonvente im hochmittelalterlichen Deutschland (Quellen und Forschungen aus dem Gebiet der Geschichte N. S. 18), Paderborn u. a. 1995.
• Stefan Weber: Iren auf dem Kontinent. Das Leben des Marianus Scottus von Regensburg und die Anfänge der irischen «Schottenklöster», Heidelberg 2010.