Skuhrov (hrad)
Skuhrov | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | gotický |
Výstavba | 13. století |
Zánik | před rokem 1558 |
Další majitelé | páni z Meziříčí páni z Častolovic Šternberkové páni z Poděbrad Pernštejnové |
Současný majitel | obec Skuhrov nad Bělou |
Poloha | |
Adresa | Skuhrov nad Bělou, Česko |
Souřadnice | 50°13′39″ s. š., 16°17′18,96″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 87454/6-2425 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Skuhrov je zřícenina hradu u Skuhrova nad Bělou v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji. Hrad byl založen nejspíše na konci třináctého století a přibližně o dvě stě let později byl opuštěn. Jeho pozůstatky jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie
Dalimilova kronika zmiňuje okolo roku 1280 Mutinu Skuhrovského z rodu Drslaviců, který patřil k vůdcům odporu proti žoldnéřům Oty V. Braniborského.[2] Existence skuhrovského hradu v té době není potvrzena. Jeho pravděpodobnějším zakladatelem byl Jan z Meziříčí († po roce 1312[2], jehož syn Tas poprvé roku 1303 použil přídomek ze Skuhrova.[3]
Po Janově smrti se o hrad dělili bratři Vznata a Tas, kteří se v roce 1338 rozdělili o majetek, přičemž Vznata dostal Křižanov a Tas si ponechal Skuhrov. Tas působil ve službách Karla IV. a naposledy byl zmíněn v roce 1359. Hrad poté přešel na jeho syny Jana a Vznatu ze Skuhrova, ale po roce 1361 je jako jediný držitel statku uváděn pouze Jan. Kromě řady vesnic mu v roce 1367 patřil také hrad Rychmberk.[4] Krátce poté nejspíše zemřel a Skuhrov dostal jeho bratr Vznata. Ten zemřel před rokem 1384 a většina jeho majetku připadla jako odúmrť panovníkovi, ale skuhrovské panství zůstalo v majetku pánů z Meziříčí.[5]
Roku 1386 byli skuhrovskými pány bratři Jan a Jaroslav z Meziříčí. Jejich vztah k předchozím majitelům je nejasný, ale pravděpodobně hrad zdědili. Následujícího roku byl jediným majitelem Jan z Meziříčí, který tehdy Skuhrov a Rychmberk prodal Půtovi z Častolovic a Bočkovi z Kunštátu a Poděbrad. Ti se 17. června 1387 dohodli, že každému patří polovina obou statků, ponechali si je v nedílném vlastnictví. Před rokem 1390 Bočkův podíl zdědil Půta.[5]
Půta převedl Skuhrov jako věno Anně Osvětimské, manželce svého syna Půty II. z Častolovic, a 2. června 1396 je rozšířil o Rychmberk, Solnici a další majetek.[5] Půta II. roku 1403 zemřel,[2] a majetek proto začala spravovat vdova Anna, která nejprve sídlila na Rychmberku a později v Kladsku.[5]
Zprávy o dění na Skuhrově až do roku 1454 se nedochovaly. Ve zmíněném roce hrad připadl jako odúmrť[2] panovníkovi a král Ladislav Pohrobek jej věnoval Zdeňkovi Konopišťskému ze Šternberka. Ten Skuhrov postoupil Jiřímu z Poděbrad.[5] Podle Tomáše Durdíka musel Jiří hrad pravděpodobně nejprve dobýt, protože předtím se ho zmocnil Jan Kolda ze Žampachu. Při té události mohl být Skuhrov pobořen.[3] V roce 1495 skuhrovské panství kupoval Vilém z Pernštejna, ale v kupní smlouvě už bylo uvedeno pouze městečko Skuhrov, které od té doby patřilo k potštejnskému panství. Při jeho prodeji v roce 1558 byl hrad Skuhrov zmíněn jako pustý.[5]
Stavební podoba
Hrad byl založen na ostrožně nad pravým břehem říčky Bělé. Vstupovalo se do něj pravděpodobně věžovitou branou umístěnou v severovýchodním rohu předhradí. To na čelní a západní straně obíhal parkán a před ním ještě příkop.[3] Za bývalou čelní hradbou se nachází rozměrná obdélná prohlubeň,[3] která je torzem orchestřiště divadla z roku 1949.[6]
Přístup k hradnímu jádru chránil další šíjový příkop, který dále pokračuje podél západní a jižní strany, kde jej doplňuje také vnější val. Ze zástavby mírně lichoběžné plochy se nejlépe dochovala obvodová hradba, podél které na jižní a východní straně stály budovy. Zaoblené severovýchodní nároží bývalo považováno za torzo bergfritu, ale dochované pozůstatky zdiva na existenci věže neukazují.[3]
Tomáš Durdík hrad hypoteticky řadil mezi hrady s plášťovou zdí,[3] nebo pravděpodobněji, vzhledem k odkryvu zdi rovnoběžné s čelní hradbou, mezi dvoupalácové dispozice.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-05-29]. Identifikátor záznamu 1442427176 : Hrad Skuhrov, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Skuhrov – hrad, s. 450.
- ↑ a b c d e f DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Skuhrov, s. 504–505.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek II. Hradecko. Praha: František Šimáček, 1883. 316 s. Dostupné online. Kapitola Skuhrov hrad, s. 204. Dále jen Sedláček (1883).
- ↑ a b c d e f Sedláček (1883), s. 205.
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002. 140 s. ISBN 80-7277-114-0. Heslo Skuhrov, s. 89.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu hrad Skuhrov na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Skuhrov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Adolf Liebscher/Karel Liebscher, Licence: CC BY-SA 4.0
Skuhrov Castle - medieval era reconstruction (A. Sedláčekː Hrady, zámky a tvrze království Českého, Díl 2., 1883)
Autor: Jik jik, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: