Skuhrov (hrad)

Skuhrov
Základní informace
Sloh	gotický
Výstavba	13. století
Zánik	před rokem 1558
Další majitelé	páni z Meziříčí páni z Častolovic Šternberkové páni z Poděbrad Pernštejnové
Současný majitel	obec Skuhrov nad Bělou
Poloha
Adresa	Skuhrov nad Bělou, Česko Česko
Souřadnice	50°13′39″ s. š., 16°17′18,96″ v. d.
Skuhrov
Další informace
Rejstříkové číslo památky	87454/6-2425 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skuhrov je zřícenina hradu u Skuhrova nad Bělou v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji. Hrad byl založen nejspíše na konci třináctého století a přibližně o dvě stě let později byl opuštěn. Jeho pozůstatky jsou chráněny jako kulturní památka.^[1]

Historie

Dalimilova kronika zmiňuje okolo roku 1280 Mutinu Skuhrovského z rodu Drslaviců, který patřil k vůdcům odporu proti žoldnéřům Oty V. Braniborského.^[2] Existence skuhrovského hradu v té době není potvrzena. Jeho pravděpodobnějším zakladatelem byl Jan z Meziříčí († po roce 1312^[2], jehož syn Tas poprvé roku 1303 použil přídomek ze Skuhrova.^[3]

Po Janově smrti se o hrad dělili bratři Vznata a Tas, kteří se v roce 1338 rozdělili o majetek, přičemž Vznata dostal Křižanov a Tas si ponechal Skuhrov. Tas působil ve službách Karla IV. a naposledy byl zmíněn v roce 1359. Hrad poté přešel na jeho syny Jana a Vznatu ze Skuhrova, ale po roce 1361 je jako jediný držitel statku uváděn pouze Jan. Kromě řady vesnic mu v roce 1367 patřil také hrad Rychmberk.^[4] Krátce poté nejspíše zemřel a Skuhrov dostal jeho bratr Vznata. Ten zemřel před rokem 1384 a většina jeho majetku připadla jako odúmrť panovníkovi, ale skuhrovské panství zůstalo v majetku pánů z Meziříčí.^[5]

Roku 1386 byli skuhrovskými pány bratři Jan a Jaroslav z Meziříčí. Jejich vztah k předchozím majitelům je nejasný, ale pravděpodobně hrad zdědili. Následujícího roku byl jediným majitelem Jan z Meziříčí, který tehdy Skuhrov a Rychmberk prodal Půtovi z Častolovic a Bočkovi z Kunštátu a Poděbrad. Ti se 17. června 1387 dohodli, že každému patří polovina obou statků, ponechali si je v nedílném vlastnictví. Před rokem 1390 Bočkův podíl zdědil Půta.^[5]

Půta převedl Skuhrov jako věno Anně Osvětimské, manželce svého syna Půty II. z Častolovic, a 2. června 1396 je rozšířil o Rychmberk, Solnici a další majetek.^[5] Půta II. roku 1403 zemřel,^[2] a majetek proto začala spravovat vdova Anna, která nejprve sídlila na Rychmberku a později v Kladsku.^[5]

Zprávy o dění na Skuhrově až do roku 1454 se nedochovaly. Ve zmíněném roce hrad připadl jako odúmrť^[2] panovníkovi a král Ladislav Pohrobek jej věnoval Zdeňkovi Konopišťskému ze Šternberka. Ten Skuhrov postoupil Jiřímu z Poděbrad.^[5] Podle Tomáše Durdíka musel Jiří hrad pravděpodobně nejprve dobýt, protože předtím se ho zmocnil Jan Kolda ze Žampachu. Při té události mohl být Skuhrov pobořen.^[3] V roce 1495 skuhrovské panství kupoval Vilém z Pernštejna, ale v kupní smlouvě už bylo uvedeno pouze městečko Skuhrov, které od té doby patřilo k potštejnskému panství. Při jeho prodeji v roce 1558 byl hrad Skuhrov zmíněn jako pustý.^[5]

Stavební podoba

Hrad byl založen na ostrožně nad pravým břehem říčky Bělé. Vstupovalo se do něj pravděpodobně věžovitou branou umístěnou v severovýchodním rohu předhradí. To na čelní a západní straně obíhal parkán a před ním ještě příkop.^[3] Za bývalou čelní hradbou se nachází rozměrná obdélná prohlubeň,^[3] která je torzem orchestřiště divadla z roku 1949.^[6]

Přístup k hradnímu jádru chránil další šíjový příkop, který dále pokračuje podél západní a jižní strany, kde jej doplňuje také vnější val. Ze zástavby mírně lichoběžné plochy se nejlépe dochovala obvodová hradba, podél které na jižní a východní straně stály budovy. Zaoblené severovýchodní nároží bývalo považováno za torzo bergfritu, ale dochované pozůstatky zdiva na existenci věže neukazují.^[3]

Tomáš Durdík hrad hypoteticky řadil mezi hrady s plášťovou zdí,^[3] nebo pravděpodobněji, vzhledem k odkryvu zdi rovnoběžné s čelní hradbou, mezi dvoupalácové dispozice.^[6]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hrad Skuhrov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Skuhrov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích