Skupina FIAT

FIAT GROUP
Logo
Základní údaje
Právní forma	akciová společnost
Datum založení	11. července 1899, Turín
Datum zániku	31. prosinec 2010
Osud	Rozdělení společnosti na automobilovou výrobu a výrobu zemědělských i průmyslových strojů
Nástupci	Stellantis – automobilový průmysl ; CNH Industrial – zemědělské a průmyslové stroje
Zakladatel	Giovanni Agnelli
Sídlo	Turín, Itálie Itálie
Adresa sídla	Turín, Itálie
Souřadnice sídla	45°1′57,29″ s. š., 7°40′0,96″ v. d.
Klíčoví lidé	John Elkann, prezident Sergio Marchionne, CEO
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	strojírenský
Obrat	59.4 miliard € (2008)[1]
Provozní zisk	3,8 mld. € (2012)
Výsledek hospodaření	3.0 miliard € (2008)[1]
Celková aktiva	82,1 mld. € (2012)
Vlastní kapitál	13,2 mld. € (2012)
Zaměstnanci	198 348[1]
Majitel	Exor (30,1 %)
Dceřiné společnosti	Seznam společností Automobilky Fiat Group Automobiles Abarth Alfa Romeo Fiat Fiat Powertrain VM Motori Lancia Chrysler Group Chrysler Dodge Jeep Ram Trucks Mopar SRT Ferrari (90 %) Maserati Zemědělství a průmysl CNH Industrial (83 %) New Holland Agriculture New Holland Construction Iveco Součástky a systémy Magneti Marelli Automotive Lighting Comau[2] Teksid (84,8 %)
Identifikátory
Oficiální web	www.fiatgroup.com
ISIN	IT0001976403
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fiat Group byla do 31. prosince 2010 největší italskou průmyslovou společností a jednou z nejstarších v evropském automobilovém průmyslu. Sídlo společnosti bylo v Turíně, ale skupina měla 188 továren a byla přítomna v 50 zemích po celém světě.

Dne 1. ledna 2011 proběhla reorganizace s oddělením výroby zemědělských strojů od skupiny Fiat, čímž vznikly dvě nové průmyslové skupiny: Fiat S.p.A.^[3] (původně zkratka z Fabbrica Italiana Automobili Torino) a Fiat Industrial. Fiat Group byl strojírenský koncern se sídlem v Itálii. Vyráběl osobní i nákladní automobily, autobusy, zemědělské a stavební stroje nebo zařízení do továren. Působil také na mediálním a finančním trhu. V historii vyráběl i letadla a vlaky. Vlastní 633 společností a asi třetinu svých aktivit provozuje přímo v Itálii.^[1] Patřil mezi 100 světových společností s největším obratem.^[4]

Průmyslové a výrobní aktivity byly organizovány do těchto provozních sektorů.

• 100 % Fiat Group Automobiles (zkráceně FGA) byla společnost založená, aby nahradila předchozí Fiat Auto SpA. Navrhovala a vyráběla značky Fiat, Alfa Romeo, Lancia (v koncernu od roku 1969), Abarth a Fiat Proffesional
• 100 % Maserati – v koncernu od roku 1991
• 85 % Ferrari

Do skupiny Fiat patřila společnost CNH Global NV, která působila ve výrobě traktorů a zemědělských strojů.

• 89,3 %^[zdroj?] CNH – značky CASE, New Holland, Steyr a Kobelco
• 100 %^[zdroj?] Iveco – nákladní a vojenské vozy a autobusy, včetně částí Iveco Magirus (hasičská technika), Iveco Astra (těžká nákladní technika) a Iveco Irisbus (autobusy, součástí bylo i Iveco Czech Republic (do roku 2007 pod názvem Karosa) nebo Ikarus)

• 100 % FIAT Powertrain Technologies – motory a převodovky
• 100 % Magneti Marelli – od roku 1967; značky Cofap, Carello, Automotive Lighting, Siem, Cofap, Jaeger, Solex, Veglia Borletti, Vitaloni a Weber
• 84,8 % Teksid
• 100 % Comau

• 100 % La Stampa – nakladatelství a stejnojmenný deník
• Itedi – nakladatelství

Podíly v menších firmách a menšinové podíly v bankách a mediálních společnostech.

Tradičním a hlavním vlastníkem byla rodina Agnelliových. Ta držela 30,5 % akcií^[1] a měla významné slovo ve vedení firmy. Akcie společnosti byly obchodovány na burzách v Miláně, Paříži a Frankfurtu.

V roce 2000 došlo k dohodě o partnerství s americkým koncernem General Motors, díky jejíž finanční stránce Fiat získal akcie GM (5,1 %) a GM pak akcie automobilové divize Fiatu (20 %). Součástí dohody byla i opce na nákup zbytku akcií automobilové divize Fiatu.^[5] GM této možnosti nevyužil a dohoda byla zrušena v roce 2005.

V dubnu 2009 společnost uzavřela dohodu o partnerství s bankrotující americkou automobilkou Chrysler, podle které v ní mimo jiné získala 20% podíl s možností nárůstu až na 51 %.^[6]

V lednu 2010 generální ředitel Sergio Marchionne oznámil plán na uzavření pobočky Fiat v Termini Imerese a 21. dubna 2011 byl valnou hromadou jmenován John Elkann prezidentem Fiat Group. Při stejné příležitosti Sergio Marchionne představuje novou vizi skupiny na období 2010–2014. Plán počítá s oddělením zemědělských, průmyslových a hnacích odvětví, oddělit od Fiat Group a sloučit je do nové společnosti Fiat Industrial. Zároveň pro výrobu automobilového průmyslu vytvoření divize Fiat S.p.A.

Rozdělení Fiat Group proběhlo k 1. lednu 2011 a od tohoto data se John Elkann stává prezidentem Fiat SpA, zatímco Sergio Marchionne přebírá roli generálního ředitele Fiat SpA a prezidenta Fiat Industrial.

V roce 2014 po další reorganizaci zaměřené na integraci Fiatu a Chrysleru, byla zrušena společnost Fiat SpA a založena nová společnost Fiat Chrysler Automobiles (FCA). Ta se 16. ledna 2021 sloučila s francouzskou skupinou Groupe PSA a tím vznikla nová společnost Stellantis NV, která je současným producentem výroby motorových vozidel.

Skupina Fiat Industrial pro výrobu zemědělských strojů fungovala do roku 2013, kdy proběhla fúze z holandskou společností CNH Global NV. Tím vznikla globální skupina CNH Industrial NV, která vyrábí stroje pro zemědělství a stavebnictví, autobusy a speciální vozidla.

V roce 1966 společnost prodala licenci na výrobu vozidel do Sovětského svazu, kde v Sovětském Rusku ve městě Togliatti vznikla nová továrna na výrobu vozů značky Žiguli pod označením VAZ (Volžskij avtomomobilnyj zavod) odvozených z modelu 124. Dnes se v továrně vyrábí i vozy značky Volga (česky : Volha).

Dnes už není součástí koncernu. Patří francouzskému výrobci vlaků TGV Alstomu. Od roku 1969 vyrábí vlaky typu Pendolino.

Letecká továrna.

Přehrada Kariba v Zimbabwe postavená roku 1956 na řece Zambezi byla tou dobou největší na světě.

• 
  Automobil Fiat 500
• 
  Autobus Irisbus Citelis 12m
• 

  (c) Danynero na projektu Wikipedie v jazyce italština, CC BY-SA 3.0
  ETR 401, Pendolino první generace

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Skupina FIAT na Wikimedia Commons