Skupina kosmonautů GKNII VVS V. P. Čkalova

Skupina kosmonautů GKNII VVS V. P. Čkalova (Státního vědecko-zkušebního institutu vojenského letectva V. P. Čkalova, Государственного Краснознаменного научно-испытательного института ВВС им. В.П.Чкалова) v Achtubinsku byla tvořena vojenskými zkušebními piloty institutu. Předurčeni byli k pilotování sovětského raketoplánu Buran. Skupina se začala vytvářet od roku 1978, formálně byla založena v srpnu 1987, existovala do roku 1996.

Ze šestnácti letců institutu vybraných ke kosmickým letům se jich nakonec do vesmíru dostalo pět – čtyři v lodích Sojuz po přeložení do oddílu Centra přípravy kosmonautů v Hvězdném městečku. Pátý Leonid Kadeňuk se po získání ukrajinského občanství zúčastnil v rámci ukrajinsko-americké dohody mise STS-87.

Historie skupiny

V prosinci 1978 dostalo od Státní meziresortní komise souhlas ke kosmonautickému výcviku šest zkušebních letců institutu – Ivan Ivanovič Bačurin, Alexej Sergejevič Borodaj, Vladimir Jemeljanovič Mosolov, Nail Šaripovič Sattarov, Anatolij Michajlovič Sokovich a Viktor Martynovič Čirkin. V lednu 1979 zahájili všeobecnou kosmickou přípravu formou krátkodobých stáží stáží v Centru přípravy kosmonautů v Hvězdném městečku, ukončili ji v listopadu 1980. V květnu 1980 byl vyřazen Sattarov za neuposlechnutí rozkazu při letu. Kvalifikace zkušební kosmonaut byla zbylé pětici přiznána 12. února 1982.^[1]

Roku 1985 proběhl druhý nábor mezi vojenskými zkušebními letci, vybraní Anatolij Pavlovič Arcebarskij, Viktor Michajlovič Afanasjev a Gennadij Michajlovič Manakov od listopadu 1985 do května 1987 absolvovali všeobecnou přípravu, po státních zkouškách získali kvalifikaci zkušební kosmonaut. Vzhledem k odkladům a protahování programu Buran byli v lednu 1988 zařazeni do oddílu CPK.^[1]

K 7. srpnu 1987 byla rozkazem ministra obrany založena pětičlenná skupina kosmonautů GKNII VVS V. P. Čkalova, z kosmonautů do ní byli začleněni ale pouze Bačurin a Borodaj.^[1] V letech 1987 – 1988 posádka Bačurin, Borodaj absolvovala šest zkušebních letů v atmosféře s analogem Buranu.^[2] V říjnu 1988 skupinu doplnil Leonid Kadeňuk, bývalý kosmonaut CPK.^[3]

V letech 1989–1990 proběhl v institutu třetí nábor, ve dvou etapách byli vybráni Alexandr Nikolajevič Jabloncev, Valerij Ivanovič Tokarev, Anatolij Borisovič Polonskij, Valerij Jevgenjevič Maximenko, Alexandr Sergejevič Pučkov a Nikolaj Alexejevič Puščenko. Všeobecnou kosmickou přípravou prošli v květnu 1989–dubnu 1991. Do skupiny byli začleněni postupně, nejdříve v dubnu 1992 Jabloncev a Pučkov (tím po pěti letech od založení skupiny bylo dosaženo plánovaného stavu pěti kosmonautů), v lednu 1993 Tokarev (náhradou za Bačurina) a v únoru 1995 Puščenko (místo Borodaje).^[1]

V polovině 90. let už bylo jasné, že program Buran, zastavený roku 1992, nebude obnoven. V únoru 1996 odešel Kadeňuk na Ukrajinu a v září 1996 byla skupina zrušena.^[1]

Velitel skupiny

• Ivan Bačurin 7. srpna 1987–28. listopadu 1992^[4]
• Alexej Borodaj prosinec 1992–29. prosince 1993^[5]
• Valerij Tokarev leden 1994–30. září 1996^[6]

Přehled kosmonautů GKNII VVS V. P. Čkalova

Reference