Močenok

Močenok
Kostel Sv. Klimenta
Poloha
Souřadnice	48°14′ s. š., 17°56′ v. d.
Nadmořská výška	130 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Nitranský
Okres	Šaľa
Tradiční region	Dolní Pováží
Močenok
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	46,4 km²
Počet obyvatel	4 356 (2021)[1]
Hustota zalidnění	93,9 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Roman Urbánik
Vznik	1113 (první písemná zmínka)
Oficiální web	mocenok.sk
Telefonní předvolba	037
PSČ	951 31
Označení vozidel	SA
NUTS	500739
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Močenok (dříve Močonok, Mučeníky, Sládečkovce, maď. Mocsonok, nem. Motschenok) je obec na Slovensku v okrese Šaľa. Žije zde přibližně 4 400^[1] obyvatel. Historici předpokládají, že staroslověnský název obce „Močenok“ je zkomolený pomaďarštěný název Mučeník.

Historie

Území obce bylo osídleno již v pravěku.^[2] První písemná zmínka o Močenku se nachází v Zoborské listině z roku 1113, uložené v Biskupském archivu v Nitře. Další z dávnych historických zmínek o obci pochází z 13. června 1623, když císař Ferdinand II. udělil obci právo vybírat mýto na tehdejším Zúgovském mostě. V roce 1831 umřelo v obci na choleru 231 obyvatel a v místním vojenském lazaretu 31 vojáků. Epidemie cholery se opakovala v roce 1849, kdy si vyžádala 250 obětí.^[3]

V roce 1951 byla obec přejmenována na Sládečkovce a v roce 1992 zpět na Močenok. V letech 1975 až 1990 bya k obci přičleněna Horná Kráľová.^[4]

V obci se od roku 1993 každoročně koná festival křesťanského divadla Gorazdův Močenok na počest biskupa Gorazda, který byl jedním z nejznámějších žáků věrozvěstů Konstantina a Metoděje.

Památky

• Římskokatolický kostel sv. Kříže, jednolodní barokní stavba s polygonálním ukončením presbytáře a malou střešní věží, z roku 1747. V letech 2003-2006 prošel obnovou. Interiér je zaklenut pruskými klenbami. Nachází se zde zděná empora, pod kterou je umístěna krypta s pomníkem biskupa Josefa Klucha. Nachází se zde barokní oltář se sousoším Golgoty. Fasády kostela jsou členěny lizénami a segmentově ukončenými okny se šabránami. Štítové průčelí je lemováno pilastry a ukončeno segmentovým štítem s tympanonem. Věž je ukončena barokní helmicí.
• Římskokatolický kostel sv. Klimenta, třílodní pozdně barokní stavba se segmentovým ukončením presbytáře a věží tvořící součást její hmoty, z let 1761-1765. Donátorem kostela byl arcibiskup Imrich Esterházi. Úpravami prošel v letech 1774-1782. V letech 1926-1927 byl doplněn o boční lodě podle projektu architekta M. M. Harmince. V interiéru se nachází hodnotné barokní zařízení, hlavní oltář se sochami sv. Klimenta a uherských svatých králů, sv. Štěpána a sv. Ladislava, dva boční oltáře a kazatelna. Fasády kostela jsou členěny pilastry a segmentově ukončenými okny s profilovanými šambránami s klenáky. Věž vyrůstá ze štítového průčelí ve formě rizalitu, je členěna kordonovými římsami a pilastry, ukončena je korunní římsou s terčíkem s hodinami a barokní helmicí s laternou.
• Biskupský zámeček, dvoupodlažní třítraktová klasicistní stavba z let 1840-1848. na půdorysu písmena H. Byl poškozen během revoluce v roce 1848. Na místě starší stavby ho vybudoval nitranský biskup Imrich Paluďaj. Úpravami prošel v letech 1893-1896. Do roku 1911 zde sídlil biskupský úřad, než se přestěhoval do Nitry. V letech 1950-1951 zde byli v rámci režimních perzekucí násilně soustředěni kněží. V interiéru se dochovaly kazetové stropy a původní parkety. Součástí zámečku je soukromá biskupská kaple sv. Kříže. Průčelí dominuje pětiosý rizalit s portikem s balkonem neseným ionskými sloupy a ukončený trojúhelníkovým štítem s tympanonem, ve kterém je reliéfní výzdoba s erbem. Nároží štítu jsou dekorována akroteriemi. Fasády jsou členěny kordonovou římsou, parter pásováním. Okna patra mají šambrány s římsovými suprafenestrami na konzolách, na nárožních rizalitech jsou půlkruhově ukončena.
• Kolem zámečku se nachází památkově chráněný přírodokrajinářský park.
• Kaple sv. Urbana, barokní stavba s půlkruhovým závěrem a představenou věží, z let 1748-1750. Původně byla obklopena vinicemi. Obnovou prošla v roce 2001. Věž kaple je členěna průběžnými lizénami, ukončena je jehlancovou helmicí. Nad portálem je v nice umístěna socha sv. Urbana.
• Kalvárie s kaplí Božího hrobu, soubor klasicistních staveb z roku 1852.
• Hrob Michala Sládečka, usmrceného četníky během stávky v srpnu 1922. V letech 1951 až 1992 byla obec po něm pojmenována.^[5][6]

Rodáci

• František Rábek - slovenský římskokatolický biskup, ordinář slovenského Vojenského římskokatolického ordinariátu.
• ? Gorazd (asi 840?–900?) – středověký kněz, souputník Cyrila a Metoděje

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Močenok na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Močenok na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Encyklopedické heslo Močonok v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích