Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně
Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně | |
---|---|
Údaje o muzeu | |
Stát | Česko |
Město | Kladno |
Adresa | Huťská 1375, Kladno 272 01 |
Pojmenováno po | Antonín Sládeček |
Založeno | 1899 |
Zeměpisné souřadnice | 50°8′59,16″ s. š., 14°6′37,18″ v. d. |
Webové stránky | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně je regionální kulturní instituce založená roku 1899. Od r. 2003 je příspěvkovou organizací Středočeského kraje.[1]
Historie muzea
Městské muzeum bylo založeno v roce 1899 díky iniciativě tehdejšího kladenského starosty Jaroslava Hrušky a základem jeho sbírek se staly náhrobky a umělecké artefakty z původního kostela Nanebevzetí Panny Marie na náměstí (obrazy, sochy), jenž byl roku 1897 zbořen a nahrazen větší stavbou.[2] Sbírky byly vystaveny ve čtyřech místnostech na radnici, ale na začátku první světové války došlo k využití prostor pro potřeby válečné kuchyně a sbírkový fond byl uložen postupně na půdě radnice, v kůlně na dvoře a nakonec ve škole při kapli sv. Floriána.
Po válce došlo k ustavení Musejního spolku, díky němuž na přelomu 20. a 30. let 20. století město od břevnovských benediktinů odkoupilo kladenský zámek, v němž byly vedle muzea umístěny také městský archiv a veřejná knihovna. Prvním ředitelem takto obnovené instituce se stal Antonín Sládeček, jehož jméno dnes muzeum nese. Právě Sládeček položil základy inventarizace sbírkového fondu. Již v letech 1939–1945 však bylo muzeum kvůli válečným událostem znovu uzavřeno, jeho prostory sloužily jako depozitář vystěhovaných kabinetů zdejších škol a některé exponáty, jež protektorátní správa považovala za závadné, byly zabaveny.
Po vystěhování školních sbírek a nezbytné renovaci bylo muzeum veřejnosti opět otevřeno v dubnu 1946. Expozice se tehdy rozprostírala na celém prvním patře, pouze ve dvou místnostech se nacházela hudební expozice, již dříve zřízená kladenským sbormistrem Cyrilem Novotným. Roku 1954 bylo muzeum změněno na okresní, takže regionálně pokrývalo část okolí Kladna a Unhošťsko. S reformou územní samosprávy v roce 1960 se pak regionální záběr rozšířil o Slánsko, Velvarsko a část Novostrašecka. Vedle těchto proměn se však do podoby muzea otiskla také proměna ideologická, kdy byl kladen důraz na dějiny dělnického hnutí a naopak došlo k uzavření sbírky starého umění.
Po sametové revoluci došlo k osamostatnění regionálních poboček Melicharova vlastivědného muzea v Unhošti (1991) a Městského muzea Velvary (1993). Další zásadní změnu znamenalo zrušení okresních úřadů a přechod muzea pod Středočeský kraj (2003). Při té příležitosti došlo ke změně názvu na Sládečkovo vlastivědné muzeum a dále byla zakoupena jedna z ředitelských vil někdejší Poldiny hutě, kam se celé muzeum přestěhovalo. Ke slavnostnímu otevření došlo 28. března 2008
Expozice
- Pravěk Kladenska[3]
- Od tvrze k baroknímu zámku[4]
- Od městečka ke královskému hornímu městu[5]
- krátkodobá výstavní činnost
Pobočky muzea
- Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích[6]
- Rotunda Budeč[7]
- Bunkr v tělese silnice mezi Bratronicemi a Dolním Bezděkovem[8]
Pracovníci
- Antonín Sládeček (1859–1934), první ředitel
- Zdeněk Kuchyňka (* 1954), ředitel
- Karel Alois Polánek (1887–1953), první kladenský archivář
- Irena Veverková (* 1957), kladenská archivářka
- Jaroslav Vyšín (* 1951), fotograf
Galerie
Nová budova Sládečkova vlastivědného muzea
Ukázka z expozice pravěku
Zámek v Kladně, dlouholeté sídlo muzea
Hornický skanzen Mayrau
Hornický skanzen Mayrau
Hornický skanzen Mayrau
Hornický skanzen Mayrau
Románská rotunda na Budči
Románská rotunda na Budči
Silniční bunkr u Bratronic
Odkazy
Reference
- ↑ Seznam Archivováno 22. 7. 2020 na Wayback Machine. příspěvkových organizací Středočeského kraje na portálu Střední Čechy (www.centralbohemia.cz). [cit. 6. 3. 2020]
- ↑ Historie muzea viz: Zdeněk Kuchyňka: Vznik Sládečkova městského muzea v Kladně a jeho osudy ve 20. století. Internetové stránky Sládečkova vlastivědného muzea. Dostupné on-line. [cit. 6. 3. 2020]
- ↑ O expozici Pravěk Kladenska tamtéž
- ↑ O expozici Od tvrze k baroknímu zámku tamtéž
- ↑ O expozici Od městečka ke královskému hornímu městu tamtéž
- ↑ Internetové stránky Archivováno 3. 2. 2020 na Wayback Machine. Hornického skanzenu Mayrau ve Vinařicích [cit. 6. 3. 2020]
- ↑ Internetová stránka NKP Budeč [cit. 6. 3. 2020]
- ↑ Internetové stránky Codyprint.cz [cit 6. 3. 2020]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně na Wikimedia Commons
- Seznam prací o Sládečkově vlastivědném muzeu v Kladně v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Oficiální stránky
- Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně v databázi Středočeské vědecké knihovny
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Zde, Licence: CC BY-SA 4.0
Slovanská keramika ze střední a mladší doby hradištní. Budeč. Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně.
Autor: Adéla Fontánová, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel svatého Petra a Pavla na Budči, Zákolany, okres Kladno
Kostel sv. Petra a Pavla na Budči u Zákolan, okres Kladno. Rotunda z doby kolem roku 900 je nejstarší dochovanou stavbou v České republice. Věž pochází z druhé poloviny 12. století. Pohled od severozápadu. Terénní stupeň před kostelem je západní strana valu akropole hradiště.
Autor: Zde, Licence: CC BY-SA 4.0
Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, vchod do budovy.
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Zámek na Kladně, celkový pohled od jihovýchodu. Původně renesanční stavba na místě gotické tvrze byla v první polovině 18. století barokně upravena Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem jako venkovská rezidence břevnovsko-broumovských opatů. Významnou součástí interiéru je kaple sv. Vavřince s bohatou barokní výzdobou. Dnes v budově sídlí Zámecká galerie města Kladna a ústřední půjčovna Městské knihovny Kladno.
Autor: Zde, Licence: CC BY-SA 4.0
Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, budova v parku.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY 3.0
Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích u Kladna (Středočeský kraj) zdokumentovaný v rámci projektu GLAM
Autor: Honza Groh, Licence: CC BY-SA 3.0
Mining museum Mayrau, Vinařice, Kladno District, Czech Republic
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY 3.0
Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích u Kladna (Středočeský kraj) zdokumentovaný v rámci projektu GLAM
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY 3.0
Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích u Kladna (Středočeský kraj) zdokumentovaný v rámci projektu GLAM