Sládkovičovo
| Sládkovičovo | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°12′ s. š., 17°39′ v. d. |
| Nadmořská výška | 120 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Trnavský |
| Okres | Galanta |
| Tradiční region | Dolní Pováží |
  Sládkovičovo | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 29,1 km² |
| Počet obyvatel | 5 415 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 186,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| primátor | Ing. Gábor Krommer |
| Vznik | 1252 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| sladkovicovo | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Sládkovičovo Fučíkova 329 925 21 Sládkovičovo |
| Telefonní předvolba | 031 |
| PSČ | 925 21 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | GA |
| NUTS | 504017 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sládkovičovo (do roku 1948 Diosek, německy Diosek, maďarsky Diószeg) je město v okrese Galanta na západním Slovensku, v Trnavském kraji. Žije v něm přibližně 5 400[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o Sládkovičovu pochází z roku 1252.[2] Maďarský název Diószeg znamená „ořechový les“.[3] Roku 1582 byla obec povýšena na město. Za vlády Josefa II. se ve městě usazovali němečtí kolonisté. Ekonomika města byla založená na zemědělství a potravinářském průmyslu, od roku 1868 zde existoval velký cukrovar. Zakladatel cukrovaru Karel Kuffner, také známý jako baron Károly de Diószegh Kuffner (1847–1924) byl sběratel uměleckých děl.[4] Do Trianonské smlouvy bylo město součástí Uherska, poté bylo součástí Československa. V důsledku první vídeňské arbitráže byl v letech 1938 až 1945 Veľký Diosek (3 578 obyvatel) a Malý Diosek (887 obyvatel) součástí Maďarska.[5] V letech 1945 až 1992 bylo město opět součástí Čskoslovenska. V roce 1948 dostalo město nový název podle spisovatele Andreje Sládkoviče.
Přírodní poměry
Město se nachází v Podunajské nížině, devět kilometrů od Galanty, 23 kilometrů od Trnavy a přibližně 45 kilometrů od Bratislavy. Ve správním území města leží přírodní rezervace Sládkovičovská duna a chráněný areál Sládkovičovský park.
Obyvatelstvo
Podle sčítání z roku 2011 tvoří ve Sládkovičově Slováci 64,32 % obyvatel, Maďaři 31,70 % a ostatní 3,98%. K římskokatolické církvi se hlásí 58,04% obyvatel, 19,99% je bez vyznání.[6]
Školství
Ve městě sídlí soukromá Vysoká škola Danubius, která má tři fakulty: Fakulta práva Janka Jesenského, Fakulta veřejné politiky a veřejné správy a Fakulta sociálních studií. Na právnické fakultě získal v roce 2010 doktorát Michal Hašek. V září 2015 odebralo Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu Slovenské republiky škole ve Sládkovičově akreditaci pro doktorský studijní program.[7]
Pamětihodnosti
Ve městě se nachází římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 17. století, který byl do stávající podoby přestavěn roku 1926. Na řece Dudváh fungoval mlýn, později adaptovaný na vodní elektrárnu s turbínou. Dalšími kulturními památkami ve městě jsou:
- Zámek
- Mauzóleum Kuffnerů
- Kufnnerovský cukrovar
- Parní mlýn
- Barokní sýpka
Osobnosti
- Július Lörincz, malíř a politik
Odkazy
Reference
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ Informace na stránkách města. www2.sladkovicovo.net [online]. [cit. 2007-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-10.
- ↑ http://www.muzeum.sk/?obj=mesto&ix=slo
- ↑ ONDOVÁ, Alexandra. Umelecká zbierka baróna Karla Kuffnera (1847-1924) [online]. Masarykovo univerzita v Brně, 2021 [cit. 2022-06-12]. Diplomová práce. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 18.
- ↑ Archivovaná kopie. census2011.statistics.sk [online]. [cit. 2015-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/vysoka-skola-ve-sladkovicove-uz-nemuze-udelovat-doktorske-ti/r~04b7226c614f11e5a80c0025900fea04/
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sládkovičovo na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Sládkovičovo ve Wikislovníku- Oficiální stránky
