Slánská hora
 Slánská hora | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 Slánská hora od ssv. | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. února 1998 |
| Vyhlásil | Okresní úřad Kladno |
| Nadm. výška | 300–330 m n. m. |
| Rozloha | 2,24 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Kladno |
| Umístění | Slaný |
| Další informace | |
| Kód | 1911 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Slánská hora (hora) | |
|---|---|
| Vrchol | 330 m n. m. |
| Poloha | |
| Stát | Česko |
| Pohoří | Pražská plošina / Kladenská tabule / Slánská tabule / Libušínská tabule |
| Souřadnice | 50°13′54″ s. š., 14°5′43″ v. d. |
  Slánská hora | |
| Hornina | čedič |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní památka Slánská hora (330,1 m) tvoří výraznou přírodní dominantu města Slaný v okrese Kladno. Nachází se v geomorfologickém celku Pražská plošina a je spolu s Vinařickou horou nejjižnějším výběžkem sopečné činnosti[3] Českého středohoří.
Hora se tyčí zhruba 70 metrů nad údolí Červeného potoka, které ji odděluje od západněji položeného centra města. Území přírodní památky zaujímá vrcholovou část plus severní a západní svahy hory; jeho rozloha činí 2,23 ha. Zbytek hory představuje ochranné pásmo přírodní památky o rozloze 8,19 ha. Většinu svahů Slánské hory pokrývá smíšený les, na severním a západním úbočí se nacházejí bizarní čedičová skaliska s několika puklinovými jeskyňkami. V minulosti zde vyvěraly dva slané prameny, které daly městu jméno; do dnešní doby se však nezachovaly (voda tzv. Slaného pramene na severozápadním úpatí hory již sůl neobsahuje). Více než polovina hory na východní straně padla za oběť dvěma mohutným lomům na těžbu čediče; přičemž bylo značně poškozeno místní významné archeologické naleziště. Na záchranu hory bylo před časem vynaloženo mnoho ochranářského úsilí, lom po ukončení těžby částečně zavezen a osázen stromy a keři.
Na temeni Slánské hory se nacházejí tři velké dřevěné kříže z roku 1662, osazené na popud hraběte Bernarda Ignáce z Martinic[4], které symbolizují utrpení místních obyvatel za třicetileté války. Z několika míst na vrcholu a západním úbočí se nabízejí působivé pohledy na město Slaný.
Geomorfologické zařazení
Slánská hora náleží do geomorfologického celku Pražská plošina, podcelku Kladenská tabule, okrsku Slánská tabule a podokrsku Libušínská tabule, jejíž je samostatnou geomorfologickou částí.
Geologie
Z geologického hlediska představuje Slánská hora čedičovou kupu, pozůstatek třetihorní sopečné činnosti. Na počátku sopka vyvrhovala pyroklastické horniny (tufy a tufity), které vytvořily vrstvy kolem dokola jejího jícnu, následovaly výlevy žhavé lávy (olivinický nefelinit), která na styku s chladnějšími stěnami kráteru tuhla v charakteristické čedičové sloupce. Původní kolmá orientace těchto útvarů se vlivem následných pohybů hornin značně rozrůznila; ve svazích hory došlo také ke vzniku řady puklin a drobných jeskyní. Skaliska a dutiny na Slánské hoře dnes poskytují útočiště např. poštolkám, kunám či netopýrům.
Botanika
Z botanického hlediska se na Slánské hoře vyčleňují tři základní biotopy: První představují lesní společenstva na svazích hory - lipojavorový les s příměsí jasanu. Podrost zde tvoří především nitrofilní rostliny jako vlaštovičník větší či kerblík lesní, vyskytují se i jaterník trojlaločný, orsej jarní, violka vonná, lipnice hajní, kakost smrdutý, hluchavka skvrnitá nebo měrnice černá. Druhý biotop přestavuje vegetace na skalách a vrcholové plošině Slánské hory. Typickými rostlinami jsou zde hvozdík kartouzek či různé druhy mochny (zejm. mochna písečná), z vzácnějších lze spatřit tařici skalní, česnek horský, kavyl vláskovitý, mateřídoušku panonskou, sesel fenyklový, pelyněk ladní, lomikámen zrnatý, rozrazil lékařský či modřenec. Z keřů je pro okolí skalisek typický teplomilný ptačí zob obecný, přímo na skalách pak roste skalník celokrajný. Třetím biotopem je pak luční vegetace v bývalém lomu, kde se vyskytují jetel plazivý, čičorka pestrá, pýr plazivý či třtina křovištní.
Zoologie
Na Slánské hoře nalezneme i rozmanitou zvířenu. Hojně se zde vyskytují veverky, myšice, pěnice, budníčci, drozdi, červenky a poštolky, vzácněji pak některé druhy sov, slavíci nebo vzácné druhy netopýrů.
Archeologie
Zejména pozvolněji se sklánějící jihovýchodní svahy hory, dnes zničené kamenolomem, byly s většími či menšími přestávkami obývány bezmála pět tisíciletí; za tu dobu se vytvořila nálezová souvrství o mocnosti až tři metry. Nejstarší období tvoří eneolitické kultury nálevkovitých pohárů (polovina 4. tisíciletí př. n. l.) a řivnáčská (počátek 3. tisíciletí př. n. l.). Nejvýznamnější etapu osídlení Slánské hory pak představuje únětická kultura doby bronzové (počátek 2. tisíciletí př. n. l.).[5] Pravděpodobně během následujícího osídlení příslušníky věteřovské skupiny na vrcholu vzniklo opevněné hradiště.[6] Pro dobu železnou byly zjištěny stopy osídlení z pozdní doby halštatské (před polovinou 1. tisíciletí př. n. l.) a slovanská osada z přelomu starší a střední doby hradištní (8. a 9. století). První archeologické nálezy zaznamenali ve dvacátých letech 19. století Václav Krolmus, František Karel Miltner[7] a Matyáš Kalina z Jäthensteinu; posledně jmenovaný řadil Slánskou horu mezi pravěká obětní místa. K dalším objevům docházelo od roku 1861 při parkových úpravách hory, prováděných místním měšťanem Hynkem Holwegem.[8][7] Tyto nálezy po jeho smrti získalo Národní muzeum. Množství nálezů vč. kostrového pohřbu kultury nálevkových pohárů přinesl roku 1892 výzkum slánského Musejního spolku, vedený Václavem Štechem. V této době prováděli na Slánské hoře výkopy také Josef Ladislav Píč, ředitel zvoleněveského cukrovaru Jan Felcman a slánský měšťan Eduard Zahrádka. Zahrádkovy nálezy, uložené v muzeu v Lipsku, však podlehly zkáze za 2. světové války. Výsledky menšího záchranného archeologického výzkumu, provedeného v roce 1942 Milošem Šollem, později shrnul Jaroslav Böhm. Poslední záchranný výzkum před postupujícím kamenolomem probíhal na Slánské hoře v letech 1955 až 1964.
Turistické výstupy
Od roku 1984 probíhá Slánskou horou naučná stezka, nejnověji obnovená v roce 2008 v podobě 11 zastavení s informačními tabulemi. Nástup na stezku se nachází mezi domy na jihozápadním úpatí v ulici Pod Horou. Od roku 2015 vede na vrchol via ferrata.[9]
Zajištěné lezecké cesty
Pro milovníky horolezectví a adrenalinových zážitků byla v oblasti Slánské hory vybudována via ferrata. První lezecké cesty byly na Slánské hoře otevřeny v roce 2015, další tři spolu s dvěma lanovými mosty přibyly v květnu 2017. Jejich obtížnost je různá - od nejlehčích o obtížnosti B/C až po nejtěžší cesty kategorie D/E.[10] Každá z cest zabere zkušenějšímu lezci zhruba 15 minut času. Slánská hora se nachází v bezprostřední blízkosti městského centra, nejkratší přístup k ferratám je od severozápadu z Chadalíkovy ulice.[9][11]
Fotogalerie
Slánská hora v zimě
Slánská hora od jihozápadu
NS, zastavení 1. – Botanika
NS, zastavení 2. – Tři kříže
Pohled od tří křížů do nitra lomu 3.
NS, zastavení 4. – Výhled na průmyslovou část města
NS, zastavení 5. – Geologie
NS, zastavení 6. – Zoologie/motýli
Pohled na stěnu lomu od 7. zastavení NS
Vrchol hory
Vrcholová vyhlídka na město Slaný
Průchod mezi skalami
Slaný pramen v Nezamyslově ulici na severozápadním úpatí hory
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ HULINSKÝ, Jindřich. Legendy ze Slaného i ze Slánska. Slaný: Knihovna V. Štěcha, 2008. Kapitola Slánská hora, s. 90.
- ↑ KAZDA, Karel. Slaný po stránce historické. [s.l.]: [s.n.], 1920. Kapitola Kulturní dějiny předchozích dob, s. 86.
- ↑ SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. Heslo Slaný, s. 318.
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Slaný 1, s. 285.
- ↑ a b HULINSKÝ, Jindřich. Legendy ze Slaného i ze Slánska. Slaný: Knihovna V. Štěcha, 2008. Kapitola Slánská hora, s. 85.
- ↑ KAZDA, Karel. Slaný po stránce historické. [s.l.]: [s.n.], 1920. Kapitola Kulturní dějiny předchozích dob, s. 133.
- ↑ a b 6x pidi feráta Slánská hora [online]. horydoly.cz [cit. 2017-06-27]. Dostupné online.
- ↑ LÉBLOVÁ, Kristýna. Via ferrata na Slánské hoře má nové cesty. Podívejte se na ně [online]. Praha: novinky. cz - Borgis a.s., 2017-06-26 [cit. 2017-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Slánská hora na mapy.cz
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slánská hora na Wikimedia Commons - Archeologické informace
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Naučná stezka Slánská hora ve městěSlaném, okres Kladno. Stav k roku 2009.
- Úvod
- Botanika
- Tři kříže
- Vyhlídka na průmyslovou část města
- Geologie
- Dendrologie a výsadba stromů
- Zoologie - motýli
- Vyhlídka na historické centum
- Archeologie
- Historie města
- Zoologie - ptáci / závěr
Slaný pramen v Nezamyslově ulici na sz. úpatí Slánské hora ve Slaném, okres Kladno. Text na tabulce připomíná legendární počátky města Slaného dle kroniky Václava Hájka:
- Slaný pramen
- Objeven podle pověsti r. 750 za knížete Nezamysla,
- který zde pod horou osadu založil
- a z vody sůl vyvařovati rozkázal.
Naučná stezka Slánská hora ve městě Slaném, okres Kladno. Zastavení č. 3 - Tři kříže. Trojici křížů dal v rámci rekatolizace na temeni hory vztyčit roku 1662 majitel smečenského a slánského panství hrabě Bernard Ignác z Martinic.
Slánská hora ve městě Slaném, okres Kladno. Průchod naučné stezky mezi skalami na západním úbočí hory.
Slánská hora ve městě Slaném, okres Kladno. Čedičové sloupce na západním úbočí hory.
Naučná stezka Slánská hora ve městě Slaném, okres Kladno. Zastavení č. 4 - Vyhlídka na průmyslovou část města.
Slánská hora ve městě Slaném, okres Kladno. Pohled na stěnu někdejšího čedičového lomu od 7. zastavení naučné stezky.
Naučná stezka Slánská hora ve městě Slaném, okres Kladno. Zastavení č. 5 - Geologie.
Naučná stezka Slánská hora ve městě Slaném, okres Kladno. Zastavení č. 2 - Botanika.
Slánská hora ve městě Slaném, okres Kladno. Vrchol Slánské hory (330,1 m n. m.) poblíž 8. zastavení naučné stezky.
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Slánská hora ve městě Slaném, okres Kladno. Celkový pohled od ssv., ze stráně nad Ovčáry.
Naučná stezka Slánská hora ve městě Slaném, okres Kladno. Zastavení č. 7 - Zoologie - motýli. Pohled na rekultivované dno lomu se stromy, vysázenými v roce 1999.
Slánská hora ve městě Slaném, okres Kladno. Pohled od tří křížů východním směrem, do rekultivovaného lomu; v pozadí patrná průmyslová zóna na Pražském předměstí.
