Slánská hora

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Slánská hora
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Slánská hora od ssv.
Slánská hora od ssv.
Základní informace
Vyhlášení1. února 1998
VyhlásilOkresní úřad Kladno
Nadm. výška300–330 m n. m.
Rozloha2,24 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresKladno
UmístěníSlaný
Další informace
Kód1911
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku
Slánská hora (hora)
Vrchol330 m n. m.
Poloha
StátČesko
PohoříPražská plošina / Kladenská tabule / Slánská tabule / Libušínská tabule
Souřadnice
Slánská hora
Slánská hora
Horninačedič
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Průběh naučné stezky Slánská hora (2008)

Přírodní památka Slánská hora (330,1 m) tvoří výraznou přírodní dominantu města Slaný v okrese Kladno. Nachází se v geomorfologickém celku Pražská plošina a je spolu s Vinařickou horou nejjižnějším výběžkem sopečné činnosti[3] Českého středohoří.

Hora se tyčí zhruba 70 metrů nad údolí Červeného potoka, které ji odděluje od západněji položeného centra města. Území přírodní památky zaujímá vrcholovou část plus severní a západní svahy hory; jeho rozloha činí 2,23 ha. Zbytek hory představuje ochranné pásmo přírodní památky o rozloze 8,19 ha. Většinu svahů Slánské hory pokrývá smíšený les, na severním a západním úbočí se nacházejí bizarní čedičová skaliska s několika puklinovými jeskyňkami. V minulosti zde vyvěraly dva slané prameny, které daly městu jméno; do dnešní doby se však nezachovaly (voda tzv. Slaného pramene na severozápadním úpatí hory již sůl neobsahuje). Více než polovina hory na východní straně padla za oběť dvěma mohutným lomům na těžbu čediče; přičemž bylo značně poškozeno místní významné archeologické naleziště. Na záchranu hory bylo před časem vynaloženo mnoho ochranářského úsilí, lom po ukončení těžby částečně zavezen a osázen stromy a keři.

Na temeni Slánské hory se nacházejí tři velké dřevěné kříže z roku 1662, osazené na popud hraběte Bernarda Ignáce z Martinic[4], které symbolizují utrpení místních obyvatel za třicetileté války. Z několika míst na vrcholu a západním úbočí se nabízejí působivé pohledy na město Slaný.

Geomorfologické zařazení

Slánská hora náleží do geomorfologického celku Pražská plošina, podcelku Kladenská tabule, okrsku Slánská tabule a podokrsku Libušínská tabule, jejíž je samostatnou geomorfologickou částí.

Geologie

Čedičové sloupce na západním úbočí hory

Z geologického hlediska představuje Slánská hora čedičovou kupu, pozůstatek třetihorní sopečné činnosti. Na počátku sopka vyvrhovala pyroklastické horniny (tufy a tufity), které vytvořily vrstvy kolem dokola jejího jícnu, následovaly výlevy žhavé lávy (olivinický nefelinit), která na styku s chladnějšími stěnami kráteru tuhla v charakteristické čedičové sloupce. Původní kolmá orientace těchto útvarů se vlivem následných pohybů hornin značně rozrůznila; ve svazích hory došlo také ke vzniku řady puklin a drobných jeskyní. Skaliska a dutiny na Slánské hoře dnes poskytují útočiště např. poštolkám, kunám či netopýrům.

Botanika

Z botanického hlediska se na Slánské hoře vyčleňují tři základní biotopy: První představují lesní společenstva na svazích hory - lipojavorový les s příměsí jasanu. Podrost zde tvoří především nitrofilní rostliny jako vlaštovičník větší či kerblík lesní, vyskytují se i jaterník trojlaločný, orsej jarní, violka vonná, lipnice hajní, kakost smrdutý, hluchavka skvrnitá nebo měrnice černá. Druhý biotop přestavuje vegetace na skalách a vrcholové plošině Slánské hory. Typickými rostlinami jsou zde hvozdík kartouzek či různé druhy mochny (zejm. mochna písečná), z vzácnějších lze spatřit tařici skalní, česnek horský, kavyl vláskovitý, mateřídoušku panonskou, sesel fenyklový, pelyněk ladní, lomikámen zrnatý, rozrazil lékařský či modřenec. Z keřů je pro okolí skalisek typický teplomilný ptačí zob obecný, přímo na skalách pak roste skalník celokrajný. Třetím biotopem je pak luční vegetace v bývalém lomu, kde se vyskytují jetel plazivý, čičorka pestrá, pýr plazivý či třtina křovištní.

Zoologie

Na Slánské hoře nalezneme i rozmanitou zvířenu. Hojně se zde vyskytují veverky, myšice, pěnice, budníčci, drozdi, červenky a poštolky, vzácněji pak některé druhy sov, slavíci nebo vzácné druhy netopýrů.

Archeologie

Související informace naleznete také v článku Slánská hora (hradiště).

Zejména pozvolněji se sklánějící jihovýchodní svahy hory, dnes zničené kamenolomem, byly s většími či menšími přestávkami obývány bezmála pět tisíciletí; za tu dobu se vytvořila nálezová souvrství o mocnosti až tři metry. Nejstarší období tvoří eneolitické kultury nálevkovitých pohárů (polovina 4. tisíciletí př. n. l.) a řivnáčská (počátek 3. tisíciletí př. n. l.). Nejvýznamnější etapu osídlení Slánské hory pak představuje únětická kultura doby bronzové (počátek 2. tisíciletí př. n. l.).[5] Pravděpodobně během následujícího osídlení příslušníky věteřovské skupiny na vrcholu vzniklo opevněné hradiště.[6] Pro dobu železnou byly zjištěny stopy osídlení z pozdní doby halštatské (před polovinou 1. tisíciletí př. n. l.) a slovanská osada z přelomu starší a střední doby hradištní (8. a 9. století). První archeologické nálezy zaznamenali ve dvacátých letech 19. století Václav Krolmus, František Karel Miltner[7] a Matyáš Kalina z Jäthensteinu; posledně jmenovaný řadil Slánskou horu mezi pravěká obětní místa. K dalším objevům docházelo od roku 1861 při parkových úpravách hory, prováděných místním měšťanem Hynkem Holwegem.[8][7] Tyto nálezy po jeho smrti získalo Národní muzeum. Množství nálezů vč. kostrového pohřbu kultury nálevkových pohárů přinesl roku 1892 výzkum slánského Musejního spolku, vedený Václavem Štechem. V této době prováděli na Slánské hoře výkopy také Josef Ladislav Píč, ředitel zvoleněveského cukrovaru Jan Felcman a slánský měšťan Eduard Zahrádka. Zahrádkovy nálezy, uložené v muzeu v Lipsku, však podlehly zkáze za 2. světové války. Výsledky menšího záchranného archeologického výzkumu, provedeného v roce 1942 Milošem Šollem, později shrnul Jaroslav Böhm. Poslední záchranný výzkum před postupujícím kamenolomem probíhal na Slánské hoře v letech 1955 až 1964.

Turistické výstupy

Od roku 1984 probíhá Slánskou horou naučná stezka, nejnověji obnovená v roce 2008 v podobě 11 zastavení s informačními tabulemi. Nástup na stezku se nachází mezi domy na jihozápadním úpatí v ulici Pod Horou. Od roku 2015 vede na vrchol via ferrata.[9]

Zajištěné lezecké cesty

Pro milovníky horolezectví a adrenalinových zážitků byla v oblasti Slánské hory vybudována via ferrata. První lezecké cesty byly na Slánské hoře otevřeny v roce 2015, další tři spolu s dvěma lanovými mosty přibyly v květnu 2017. Jejich obtížnost je různá - od nejlehčích o obtížnosti B/C až po nejtěžší cesty kategorie D/E.[10] Každá z cest zabere zkušenějšímu lezci zhruba 15 minut času. Slánská hora se nachází v bezprostřední blízkosti městského centra, nejkratší přístup k ferratám je od severozápadu z Chadalíkovy ulice.[9][11]

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. HULINSKÝ, Jindřich. Legendy ze Slaného i ze Slánska. Slaný: Knihovna V. Štěcha, 2008. Kapitola Slánská hora, s. 90. 
  4. KAZDA, Karel. Slaný po stránce historické. [s.l.]: [s.n.], 1920. Kapitola Kulturní dějiny předchozích dob, s. 86. 
  5. SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. Heslo Slaný, s. 318. 
  6. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Slaný 1, s. 285. 
  7. a b HULINSKÝ, Jindřich. Legendy ze Slaného i ze Slánska. Slaný: Knihovna V. Štěcha, 2008. Kapitola Slánská hora, s. 85. 
  8. KAZDA, Karel. Slaný po stránce historické. [s.l.]: [s.n.], 1920. Kapitola Kulturní dějiny předchozích dob, s. 133. 
  9. a b 6x pidi feráta Slánská hora [online]. horydoly.cz [cit. 2017-06-27]. Dostupné online. 
  10. LÉBLOVÁ, Kristýna. Via ferrata na Slánské hoře má nové cesty. Podívejte se na ně [online]. Praha: novinky. cz - Borgis a.s., 2017-06-26 [cit. 2017-06-27]. Dostupné online. 
  11. Slánská hora na mapy.cz

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Fire.svg
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Slanska hora CZ map 2009.png
Naučná stezka Slánská hora ve městěSlaném, okres Kladno. Stav k roku 2009.
  1. Úvod
  2. Botanika
  3. Tři kříže
  4. Vyhlídka na průmyslovou část města
  5. Geologie
  6. Dendrologie a výsadba stromů
  7. Zoologie - motýli
  8. Vyhlídka na historické centum
  9. Archeologie
  10. Historie města
  11. Zoologie - ptáci / závěr
Slany CZ Salt spring 049.jpg
Slaný pramen v Nezamyslově ulici na sz. úpatí Slánské hora ve Slaném, okres Kladno. Text na tabulce připomíná legendární počátky města Slaného dle kroniky Václava Hájka:
Slaný pramen
Objeven podle pověsti r. 750 za knížete Nezamysla,
který zde pod horou osadu založil
a z vody sůl vyvařovati rozkázal.
Slanska hora CZ trail stop 03 098.jpg
Naučná stezka Slánská hora ve městě Slaném, okres Kladno. Zastavení č. 3 - Tři kříže. Trojici křížů dal v rámci rekatolizace na temeni hory vztyčit roku 1662 majitel smečenského a slánského panství hrabě Bernard Ignác z Martinic.
Slanska hora CZ rock passage 125.jpg
Slánská hora ve městě Slaném, okres Kladno. Průchod naučné stezky mezi skalami na západním úbočí hory.
Slanska hora CZ basalt columns 122.jpg
Slánská hora ve městě Slaném, okres Kladno. Čedičové sloupce na západním úbočí hory.
Slanska hora CZ trail stop 04 100.jpg
Naučná stezka Slánská hora ve městě Slaném, okres Kladno. Zastavení č. 4 - Vyhlídka na průmyslovou část města.
Slanska hora CZ wall of fmr quarry 113.jpg
Slánská hora ve městě Slaném, okres Kladno. Pohled na stěnu někdejšího čedičového lomu od 7. zastavení naučné stezky.
Slanska hora CZ trail stop 05 104.jpg
Naučná stezka Slánská hora ve městě Slaném, okres Kladno. Zastavení č. 5 - Geologie.
Slanska hora CZ trail stop 02 096.jpg
Naučná stezka Slánská hora ve městě Slaném, okres Kladno. Zastavení č. 2 - Botanika.
Slanska hora CZ summit 118.jpg
Slánská hora ve městě Slaném, okres Kladno. Vrchol Slánské hory (330,1 m n. m.) poblíž 8. zastavení naučné stezky.
Slanska hora CZ from SW 407.jpg
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Slanska hora CZ from NNE 074.jpg
Slánská hora ve městě Slaném, okres Kladno. Celkový pohled od ssv., ze stráně nad Ovčáry.
Slanska hora CZ trail stop 07 112.jpg
Naučná stezka Slánská hora ve městě Slaném, okres Kladno. Zastavení č. 7 - Zoologie - motýli. Pohled na rekultivované dno lomu se stromy, vysázenými v roce 1999.
Slanska hora CZ quarry from three crosses 099.jpg
Slánská hora ve městě Slaném, okres Kladno. Pohled od tří křížů východním směrem, do rekultivovaného lomu; v pozadí patrná průmyslová zóna na Pražském předměstí.
Slanska hora.jpg
Autor: Icesnake72, Licence: CC0
Fotka Slánské hory v zimě