Sláva Tonderová-Zátková
Sláva Tonderová-Zátková | |
---|---|
Miloslava Zátková | |
Narození | 1. února 1884 nebo 2. února 1888 Březí Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 2. dubna 1969 Praha Československo |
Povolání | malířka |
Rodiče | Vlastimil Zátka otec |
Manžel(ka) | Ferdinand Tonder |
Děti | Ivo Tonder Hanno Tonder synové |
Příbuzní | Růžena Zátková sestra |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sláva Tonderová-Zátková, křtěná Miloslava Karolína (1. února 1884 Březí[1] u Kamenného Újezda – 2. dubna 1969 Praha) byla česká malířka.
Život
Narodila se v obci Březí v rodině majitele strojního mlýna Vlastimila Zátky. Miloslava měla ještě čtyři sourozence, dva bratry a dvě sestry. Mladší sestra Růžena svůj profesní život zasvětila rovněž výtvarnému umění. Po odchodu do Prahy studovala malířství v soukromé škole ak. mal. Antonína Slavíčka. V roce 1909 odešla do Mnichova, kde studovala na dámské malířské akademii, a v roce 1910 v Paříži navštěvovala kurzy na Académie de la Grande Chaumiere. Po návratu do vlasti se v roce 1912 provdala[2] za advokátního koncipienta Ferdinanda Tondera, s nímž měla dva syny, Iva (1913-1995), pozdějšího pilota RAF[3], a Hannóna (1915-1955), pozdějšího právníka a golfistu[4])[5].
V roce 1919 měla Miloslava první autorskou výstavu v pražském Topičově salonu a roku 1921 vystavovala své práce opět u Topičů. O šest let později následovala výstava v galerii pražského uměleckého spolku Mánesu, jehož byla v letech 1918-1949 řádnou členkou. Své motivy hledala nejen v české krajině, ale také na cestách po Evropě. Zajížděla do jižní Francie, Dalmácie a na ostrovy Korsiku a Mallorku, pobývala rovněž v italské Perugii a San Gimignanu či Ibize a Baleárech. V roce 1927 u příležitosti výstavy v pražském Mánesu bylo její dílo pochvalně zmíněno předním českým historikem umění Antonínem Matějčkem v časopisu Pestrý týden[6]. V roce 1944 byla spolu se svými bratry Jaroslavem Ferdinandem a Oldřichem zatčena gestapem a vězněna 13 měsíců na Pankráci. Ve věznici byla až do konce války. Důvodem jejího věznění byl tajný odchod jejího syna Iva, který v roce 1939 opustil Československo a vstoupil do anglického letectva. Poslední výstava Tonderové-Zátkové se konala v roce 1959 v pražské Galerii Václava Špály.[7] Zemřela v Praze v roce 1969.
Miloslava Tonderová-Zátková se uplatnila jako krajinářka a portrétistka.
Zastoupení ve sbírkách
Autorské výstavy
- 1918 Souborná výstava. Topičův salon, Praha
- 1921 Výstava obrazů. Topičův salon, Praha
- 1927 Oleje. Mánes,Praha
- 1936 Souborná výstava a obrazů. Mánes, Praha
- 1946 Mánes, Praha
- 1959 Jubilejní retrospektivní výběr. Galerie Václava Špály, Praha
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kamenný újezd
- ↑ Matriční záznam o sňatku Miloslavy Zátková s Ferdinandem Tonderem farnost při kostele sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně
- ↑ Ivo Tonder (1913-1995)
- ↑ Síň slávy ČGF – Hanno Tonder[nedostupný zdroj]
- ↑ JUDr. Hanno Tonder (1915-1955)
- ↑ Pestrý týden, Ročník: 1927, Výtisk: 2.3.1927, str.2
- ↑ Osoby | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Galerie hlavního města Prahy, Online sbírky – Tonderová-Zátková Sláva
Literatura
- Kulturní adresář ČSR, 1936
- Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L – Ž), 1993
- Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, 1996
- Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2007 (XVIII. Tik-U), 2007
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sláva Tonderová-Zátková na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Sláva Tonderová-Zátková
- Sláva Tonderová-Zátková v informačním systému abART
- Databáze Národní knihovny ČR, Tonderová-Zátková, Miloslava, 1884–1969
- Genealogie rodinných větví, Miloslava Zátková-Tonderové malířka
- Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), JUDr. Tonder, Ferdinand *1852, manžel Miloslavy Zátkové
- Ženy Gender & Moderní umění, Sláva Tonderová-Zátková (1884–1969) Archivováno 12. 6. 2018 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Rodina Vlastimila Zátky. Sedící zleva - Růžena, Jaroslav Ferdinand, Oldřich, Miloslava, Zdenka (?), Otec Vlastimil Zátka, František Havlíček (?), Matka Karla Havlíčková-Zátková.
Zátková-Tonderová Miloslava, česká malířka
Tonderová-Zátková Sláva signatura