Slávka Tauberová

Slávka Tauberová
Narození	8. listopadu 1903 Kladno
Úmrtí	26. března 1983 (ve věku 79 let) Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slávka Tauberová, skutečné křestní jméno Jaroslava, provdaná Veselá, (8. listopadu 1903 Kladno^[1]– 26. března 1983 Praha)^[2] byla operetní zpěvačka, tanečnice a filmová herečka.

Pokřtěna byla Jaroslava, dcera hutníka Václava Taubera (1867–??) a jeho manželky Anny, rozené Rezkové (ovdovělé Jirotkové, 1875–??).^[1] Na pěveckou dráhu se připravovala u Bohumily Rosenkrancové a Lídy Dušánkové. Taneční průpravu získala u Berty Knittlové, Niny Pirnikovové, Joe Jarského a Marty Aubrechtové.^[2]

Během prvorepublikové divadelní kariéry se Slávka Tauberová stala významnou a oblíbenou operetní zpěvačkou:

• V roce 1927 byla angažována v Aréně na Smíchově.^[3]

• V letech 1927–1928 vystupovala v pražském divadle Rokoko. (V roce 1929 uvedly Rozpravy Aventina obdivnou recenzi na vystoupení Slávky Tauberové v revue Taverna u šilhavého býka v divadle Rokoko. Zatímco humor Járy Kohouta a Ference Futuristy přijal recenzent s výhradami, o Slávce Tauberové psal obdivně.^[4])

• V letech 1929–1939 dosáhla uměleckého vrcholu jako členka pražské Velké operety.^{[p 1]} S ředitelem Velké operety Hugo Krausem vystupovala např. v operetách Vinobraní Oskara Nedbala nebo Jarní bouře Jaromíra Weinbergera.^[5] Podle Národních listů dosáhla v roce 1935 Velká opereta inscenací operety Guiditta Franze Lehára „...vrcholu svých reprodukčních možností...“ a ředitel Kraus „...nejlepšími silami, které měl k disposici.“ K operetním hvězdám tehdejší doby Jarmile Kšírové, Nelly Gaierové či Járovi Pospíšilovi přiřadil recenzent i Slávku Tauberovou.^[6]

V době své slávy se též často objevovala na reklamních fotografiích různých produktů.^[7]

Svou divadelní kariéru ukončila v roce 1939 a věnovala se rodině. Manželem Slávky Tauberové byl JUDr. Vladimír Veselý–Rohan (1903–1970), advokát a spoluautor operetních libret a písňových textů.^{[8][p 2]} Měla dvě děti, syna a dceru.^[9]

• 1926 Dobrý voják Švejk (němý film, role – Lukášova milenka, režie Karel Lamač); Švejk na frontě (němý film, role – malířova milenka, režie Karel Lamač)
• 1928 Ve dvou se to lépe táhne (němý film, role – továrníkova dcera, režie Svatopluk Innemann)
• 1930 Fidlovačka (dle divadelní hry J. K. Tyla, role – Lidunka, neteř máselnice Mastílkové (Antonie Nedošinská), režie Svatopluk Innemann)

• 
  Slávka Tauberová, Velká opereta, 1937
• 
  Slávka Tauberová a Hugo Kraus, Velká opereta, 1937
• 
  Slávka Tauberová, reklamní snímek, 1937

• FIKEJZ, Milan. Český film, Herci a herečky, III. díl S–Ž. Praha: Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-353-4. Kapitola Tauberová Slávka, s. 475–476. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Slávka Tauberová na Wikimedia Commons
• Slávka Tauberová v Internet Movie Database (anglicky)
• Slávka Tauberová v Česko-Slovenské filmové databázi