Slávka Tauberová

Slávka Tauberová
Slávka Tauberová Pestrý týden 1935.jpg
Narození8. listopadu 1903
Kladno
Úmrtí26. března 1983 (ve věku 79 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slávka Tauberová, skutečné křestní jméno Jaroslava, provdaná Veselá, (8. listopadu 1903 Kladno[1]26. března 1983 Praha)[2] byla operetní zpěvačka, tanečnice a filmová herečka.

Život

Mládí

Pokřtěna byla Jaroslava, dcera hutníka Václava Taubera (1867–??) a jeho manželky Anny, rozené Rezkové (ovdovělé Jirotkové, 1875–??).[1] Na pěveckou dráhu se připravovala u Bohumily Rosenkrancové a Lídy Dušánkové. Taneční průpravu získala u Berty Knittlové, Niny Pirnikovové, Joe Jarského a Marty Aubrechtové.[2]

Kariéra zpěvačky a herečky

Během prvorepublikové divadelní kariéry se Slávka Tauberová stala významnou a oblíbenou operetní zpěvačkou:

  • V roce 1927 byla angažována v Aréně na Smíchově.[3]
  • V letech 1927–1928 vystupovala v pražském divadle Rokoko. (V roce 1929 uvedly Rozpravy Aventina obdivnou recenzi na vystoupení Slávky Tauberové v revue Taverna u šilhavého býka v divadle Rokoko. Zatímco humor Járy Kohouta a Ference Futuristy přijal recenzent s výhradami, o Slávce Tauberové psal obdivně.[4])
  • V letech 1929–1939 dosáhla uměleckého vrcholu jako členka pražské Velké operety.[p 1] S ředitelem Velké operety Hugo Krausem vystupovala např. v operetách Vinobraní Oskara Nedbala nebo Jarní bouře Jaromíra Weinbergera.[5] Podle Národních listů dosáhla v roce 1935 Velká opereta inscenací operety Guiditta Franze Lehára „...vrcholu svých reprodukčních možností...“ a ředitel Kraus „...nejlepšími silami, které měl k disposici.“ K operetním hvězdám tehdejší doby Jarmile Kšírové, Nelly Gaierové či Járovi Pospíšilovi přiřadil recenzent i Slávku Tauberovou.[6]

V době své slávy se též často objevovala na reklamních fotografiích různých produktů.[7]

Po roce 1939

Svou divadelní kariéru ukončila v roce 1939 a věnovala se rodině. Manželem Slávky Tauberové byl JUDr. Vladimír Veselý–Rohan (1903–1970), advokát a spoluautor operetních libret a písňových textů.[8][p 2] Měla dvě děti, syna a dceru.[9]

Filmografie

  • 1926 Dobrý voják Švejk (němý film, role – Lukášova milenka, režie Karel Lamač); Švejk na frontě (němý film, role – malířova milenka, režie Karel Lamač)
  • 1928 Ve dvou se to lépe táhne (němý film, role –továrníkova dcera, režie Svatopluk Innemann)
  • 1930 Fidlovačka (dle divadelní hry J. K. Tyla, role – Lidunka, neteř máselnice Mastílkové (Antonie Nedošinská), režie Svatopluk Innemann)

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. Dnes v tomto sále působí Divadlo v Dlouhé.
  2. Rohan nebo dr. Rohan byl umělecký pseudonym.

Reference

  1. a b Matrika narozených, Kladno, 1900–1904, snímek 383, Záznam o narození a křtu
  2. a b FIKEJZ, Milan. Český film, Herci a herečky, III. díl S–Ž. Praha: Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-353-4. Kapitola Tauberová Slávka, s. 475–476. 
  3. Z kulturního života/Aréna na Smíchově. Národní listy. 27. 9. 1927, s. 9. Dostupné online. 
  4. Revue v Rokoku: Taverna u šilhavého býka. Rozpravy Aventina. 15/1928-1929, s. 153. Dostupné online. 
  5. Velká Opereta v Praze na prahu nového období. Národní politika. 10. 9. 1933 (příloha), s. 2. Dostupné online. 
  6. Lehárova proslulá opereta Giuditta. Národní politika. 25. 1. 1935, s. 3. Dostupné online. 
  7. reklamní snímek. Pestrý týden. 27.11.1937, s. 25. Dostupné online. 
  8. Databáze NK ČR: Veselý Vladimír (autoritní záznam)
  9. Portál Prahy 2, Osobnost Prahy 2/Slávka Veselá: Kdo byla Slávka Tauberová[nedostupný zdroj]

Literatura

  • FIKEJZ, Milan. Český film, Herci a herečky, III. díl S–Ž. Praha: Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-353-4. Kapitola Tauberová Slávka, s. 475–476. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Slávka Tauberová reklama 1937.jpg
Slávka Tauberová, Czech singer and dancer, publicity, 1937
Slávka Tauberová Pestrý týden 1935.jpg
Slávka Tauberová, Czech actress and singer, 1935
Slávka Tauberová 1935.jpg
Slávka Tauberová, Czech actress and singer, 1935
Slávka Tauberová Hugo Kraus 1935.jpg
Slávka Tauberová and Hugo Kraus, Czech operetta singers, 1935