Sladovna (Kroměříž)

Sladovna
	Ulice Na Kopečku, dřívější předměstí Sladovna
Lokalita
Charakter	městská čtvrť
Obec	Kroměříž
Okres	Kroměříž
Kraj	Zlínský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°18′4″ s. š., 17°23′24″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Kroměříž
Nadmořská výška	200 m n. m.
PSČ	767 01
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Sladovna
Další údaje
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sladovna (německy Sladownia) je bývalé předměstí v Kroměříži ve Zlínském kraji. Pod názvem Kroměříž Sladovna se do roku 1858 také jednalo o samostatné katastrální území.

Historie

Předměstí Sladovna vzniklo před Mlýnskou bránou, severozápadně od samotné Kroměříže, z dřívějšího Sladovnického předměstí. Tvořeno bylo dvěma urbanistickými částmi, které od sebe oddělovalo jedno z vedlejších ramen Moravy, jež později zaniklo. Jeho tok byl veden přibližně v trase nynější Resslovy ulice, poté se stáčel na severovýchod a vedl přes dnešní tenisové kurty do Podzámecké zahrady. Jižně od tohoto ramena se nacházelo vlastní předměstí se shlukovou zástavbou (současné ulice Na Kopečku, Lázeňská, Chobot, Volného), zatímco za vodním tokem se nacházela oboustranná ulicovka (ulice Na Sladovnách).^[1] Součástí katastru Sladovny byla také většina Podzámecké zahrady, zástavba ulice Malý val, východní fronta ulice Kojetínské a severní část náměstí Míru. Katastrální území však úzkým pruhem obtáčelo téměř celé historické město až na konec ulice Blahoslavovy a obsahovalo v tomto prostoru cestu (ulice 1. máje, Tovačovského) a předhradební prostor, který nebyl v první třetině 19. století zastavěn (tento předměstský prstenec nesl v první polovině 20. století název Příkopy). V roce 1858 bylo katastrální území zrušeno a jeho plocha byla přičleněna ke katastru města.^[2]

V průběhu druhé poloviny 19. století došlo k urbanizaci bývalého katastru Sladovny a k vytvoření městské třídy s historizující zástavbou (ulice 1. máje, Tovačovského), zatímco samotné předměstí před Mlýnskou bránou si z větší části ponechalo svůj předměstský ráz.^[1] V ulici Malý val byl již roku 1844 vybudován areál kláštera milosrdných sester sv. Vincence s nemocnicí, jenž byl později několikrát rozšiřován, a také budovy Arcibiskupského gymnázia.^[3]

Pamětihodnosti

Podzámecká zahrada
Biskupská mincovna
Biskupský pivovar
Maxmiliánův vodovod
sousoší Zvěstování Panny Marie od Jeana Baptista Dieussarda
sousoší Loučení Krista s Pannou Marií od Jeana Baptista Dieussarda

Galerie

Ulice Volného
Biskupská mincovna
Biskupský pivovar
Kříž v ulici Lázeňské
Gymnázium Kroměříž na Masarykově náměstí
Novoklasicistní kino Nadsklepí v ulici 1. máje
sousoší Loučení Krista s Pannou Marií v ulicí Chobot
Sousoší Zvěstování Panny Marie v ulici Na Kopečku

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. III. díl, Kolín – Miro. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-15-X. S. 205.
↑ SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.
↑ FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 393–394.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sladovna na Wikimedia Commons

[Kuča-1] KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. III. díl, Kolín – Miro. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-15-X. S. 205.

[2] SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.

[Foltýn-3] FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 393–394.

[1]

[2]

[3]

Navigation

Navigace

Tématické portály